Slavia měla na přelomu soutěže k dispozici dva domácí zápasy v řadě, ovšem dokázala z nich vytěžit pouhý bodík a zůstává tak stále velmi blízko sestupových příček. Na konci soutěže se už nikdo nebude ptát na to, že dva body byly ztraceny poslední střelou zápasu s Baníkem Ostrava. Před posledním podzimním zápasem se tak Slavia stále nevyhrabala z marasmu, ve kterém se nachází prakticky celý podzim. Od pátého kola (tedy z posledních 11 utkání) vyhrála v lize jedinkrát, pětkrát remizovala a šestkrát prohrála. Pod trenérem Petroušem potřetí v lize a počtvrté celkem remizovala 1:1. Z posledních pěti ligových utkání Slavia sice prohrála jen jediné, ovšem remízy situaci sešívaných nevyřeší a tak zůstává pořád na očích pouze jedno jediné vítězství. Pozitivně lze hodnotit pouze postup v Ondrášovka Cupu do čtvrtfinále a tedy teoretickou šanci na pohárovou Evropu, v cestě však na jaře budou stát nejprve Teplice a v případě postupu další silný soupeř (postupující ze souboje Olomouc - Jablonec). Nelehkou situaci červenobílého týmu dokumentuje také to, že nemá k dispozici jediného zdravého útočníka s ligovými zkušenostmi, všech pět (Vlček, Naumov, Hloušek, Vyhnal, Zákostelský) je zraněných a k dispozici tak jsou pouze mladíci Hurka a Pázler, ovšem oba mají za sebou rovněž porci zápasů odehraných v záloze a nikoli na hrotu útoku. Tam se tedy objevují v současnosti Kisel, M. Černý a překvapivou volbou se stal také J. Černý, který na tomto postu v dosavadních dvou zápasech nezklamal.

Lídr ligy z Plzně ztratil dva body remízou s Libercem, čímž opět rozvířil debaty o tom, jestli jej Sparta může dostihnout nebo ne. Fakt je ovšem ten, že Plzeň v šestnáctém zápase ztratila body teprve potřetí, oproti teoretickému maximu má jen sedm bodů méně. A to už se nacházíme za polovinou soutěže, kdy soupeřům zbývá jen 14 pokusů na umazání náskoku, přičemž je třeba myslet také na to, že soupeři budou rovněž ztrácet.

Sparta může slavit. Samozřejmě v lize stále ztrácí na první místo významný počet bodů, ale podařilo se jí prolomit dlouholeté prokletí, kdy nedokázala vyhrát v lize čtyřikrát v řadě. O víkendu se jí to podařilo poprvé po dlouhých téměř šesti letech. Naposledy to dokázala na jaře 2005, mezi 17. a 20. kolem. Nyní je navíc tento zisk o to cennější, že v sobě zahrnuje hned tři utkání venku, kde se Spartě v této sezóně nebývale daří. Výhra na Slovácku se nerodila lehce, soupeř byl ve hře lepší, ovšem všechny šance (včetně penalty) zazdil a Spartě tak cestu k výhře značně ulehčil. V souvislosti s předchozím odstavcem o Plzni zmiňme, že za 16 kol Sparta ztratila dvakrát tolik bodů, co Plzeň. Sparta má navíc mírnou výhodu v tom, že odehrála už devět zápasů venku, zatímco Plzeň jen osm.

Ze špičky odpadla Olomouc, která stále střídá výborné domácí zápasy s neúspěchy venku. Tam má bilanci 2-3-3, zatímco doma 6-1-1. To lze těžko nazvat náhodou. Do čela tabulky střelců se však dostal právě olomoucký Hubník, jehož 11 tref je třeba náležitě ocenit. Vzpomeňme na léto, kdy jednu dobu šla diskuzemi fáma o tom, že právě Hubník má přijít do Slavie. Mnohými byl tehdy tento hráč zatracován a jeho kvality se zpochybňovaly. Nezbývá než si povzdechnout, co bychom za něj nyní dali - a to i přes fakt, že by v sešívaném dresu nejspíš tolika branek nedosáhl. Zároveň by bylo zajímavé zjistit, jestli byl takový přestup skutečně ve hře a nebo to byl čirý výmysl.

Jedenáct branek má na svém kontě také jablonecký Pekhart, na kterého slávističtí fanoušci asi nezapomenou hned z několika různých důvodů. Jeden z nich přidal sám hráč svým chováním v zápase v Edenu. Stejně jako u Hubníka je však třeba jednoznačně ocenit tento výkon, zvlášť vezmeme-li v potaz, že Pekhart stále patří do kádru reprezentace do 21 let. Bude zajímavé sledovat, jestli v zimě neodejde do zahraničí. I sám jablonecký šéf Pelta přiznal, že peníze na jeho vykoupení z Tottenhamu nebyly výhradně klubové (stejně jako v případě Vydry a Baníku) - dotyčný investor tak v zimě bude mít jedinečnou šanci vydělat prodejem Pekharta nemalé peníze a je otázka, do jaké míry vůbec klub má šanci toto ovlivnit. Je škoda, že se zatím nikde nerozjela diskuze o tom, zda je takovýto druh zprostředkování přestupu hráčů vhodným a výhodným modelem - jak pro hráče, tak hlavně pro samotný klub.

Dalším týmem v popředí tabulky je Mladá Boleslav, která by byla ještě výš, kdyby předminulý víkend nevěnovala všechny body Slovácku. Boleslav nastřílela soupeřům už poměrně velký počet branek, ovšem narozdíl od všech týmů nad ní nemá v kádru typického střelce, který by atakoval přední příčky tabulky střelců. Nejlepším klubovým střelcem je po včerejšku Kulič s pěti brankami, ovšem po 15 kolech měl na kontě pouhé tři góly. Takový počet má rovněž hned kvartet dalších hráčů - Rolko, Řezníček, Táborský a Chramosta.

Teplice naopak pomalu kontakt se špičkou ztrácejí. Po výborné střední pasáži podzimu, kdy z devíti zápasů v řadě sedm vyhrály, přišel výpadek a z posledních tří soubojů vydolovaly jediný bod za remízu v Příbrami tento víkend. Navíc pohárovou blamáž proti Budějovicím odvrátily až v 88. minutě odvetného zápasu, ve kterém vstřelily postupovou branku - k tomu poznamenejme, že narozdíl od týmu Budějovic nastupovaly Teplice v obou zápasech v nejsilnější sestavě.

Od sedmého Liberce začíná v tabulce početná skupina týmů, z nichž nikdo nemůže být úplně klidný, co se týče záchranářských prací. Bodové rozdíly mezi týmy jsou minimální, každá výhra může znamenat poskočení o mnoho míst směrem vzhůru. Forma všech namočených týmů je podobná, snad s výjimkou právě Liberce, který posbíral sedm bodů z posledních tří utkání. Naopak na posledním místě ztrácí (tak trochu očekávaně) kontakt Ústí nad Labem, které nevyhrálo už devět zápasů v řadě. O jediný zápas tak vytvořilo rekord tohoto ročníku, který předtím držela Slavia, tedy v počtu nevýher v řadě.

Nakonec jako vždy shrneme statistiku obou kol - to patnácté skončilo bilancí 3-0-5 a padlo 27 branek. Šestnácté kolo pak skončilo bilancí 2-3-3 a padlo 23 branek. Dohromady to způsobilo další vzrůst brankového průměru celé soutěže na 2,65 branky na zápas.