Zdravím všechny slávisty ze španělské Pamplony.

V Pamploně pracuji od začátku letošního října pro strojírenskou firmu Flutecnik, která je jedním z dodavatelů montáže na výrobní linku osobních automobilů koncernu VW. Jako každýho kluka mě samozřejmě hned po příjezdu zajímalo, jestli už někdo navštívil zápas místní Osasuny. Po krátké domluvě party jsem se vypravil já a dalších pět kamarádu minulou neděli na zápas, ve kterém poslední Osasuna hostila sedmé madridské Atlético.

Dali jsme na rady zkušenějších a ke stadionu jsme dorazili hodinu před výkopem, který byl naplánován na 17 hodin. Po krátkém hledání parkovacího místa, kdy se nám nepodařilo dostat na vyhrazená místa pro sponzory, jsme místečko našli cca dva kilometry od stadionu, nepomohla ani "finta",kdy jsme se snažili auto s českou SPZ nahlásit jako support Jaroslava Plašila... Většina lidí má permanentky a tak u pokladny nebyla žádná fronta. Zakoupili jsme nejlevnější lístky v nabídce za třicet euro a vyrazili jsme hledat naše místa. Turnikety nám větší problém neudělaly a po zdolání cca osmdesátky schodů jsme objevili naše místa na nové hlavní tribuně. Výhled nás ujistil v tom, že i nejlevnější lístky nebudou na sedačky pod střechou a za sloupem. Stadion se pomalu naplnil a přiblížila se doba výkopu. Většina diváků se hned před zápasem zásobila pitím a nejspíše slunečnicovými semínky. Nabídka občerstvení moc široká nebyla, kromě zmíněných semínek se nabízely už jen oříšky a brambůrky, o české klobáse jsme si mohli nechat jen zdát. K pití pak nealko, káva a bohužel jen nealkoholické pivo.

Atmosféra nás docela dost zklamala, protože jsme měli informace o tom, že fanoušci jsou zde skvělí. Asi zrovna drželi bobříka mlčení, protože až na pískání, občasný potlesk a nebo výkřik někoho z nás - po vzoru fanoušků okresního přeboru - se stadionem neslo jen ticho.

Samozřejmě nejvíc nás zajímal domácí Jarda Plašil a za hosty další z českých reprezentantů Tomáš Ujfaluši. Jarda byl jedním z nejlepších hráčů domácího týmu a proto si vysloužil několikrát potlesk, i když občas chybělo to pověstné štěstíčko. Při sledování zápasu nás potěšil jeden z nejmladších fandů domácích, který téměř při každém Jardovo kontaktu s míčem zkoušel vyslovit jeho jméno a fandit mu. Jinak spousta fanoušků přišla oblečena do dresu právě českého reprezentanta. Největší hvězdou Atletica je zřejmě mladý Argentinec a otec očekávaného vnoučete Diega Maradony, Sergio Agüero, ale svým výkonem naprosto nevyčníval ze skvadry hostů. Nejepším hráčem Atlética byl tak Diego Forlán, který střídal v 51. minutě a neproměnil svou šanci po úžasném úniku obráncům.

I přes bezbrankový výsledek zápasu jsme všichni plni zážitků a v lednu se pokusíme o další návštěvu více jak dvacetitisícového stadionu (zápas s Atletikem sledovalo 17954 diváků), domácí Osasuna hostí slavnou Barcelonu...

Z Pamplony zdraví Pavel.