Slavia, Dynamo, zase Slavia - a teď?
SLOVO DO PRANICE

Těžko hodnotit, která strana má ve sporu Slavia versus Koloušek pravdu. Nicméně na tom, že je to situace navýsost trapná, se shodnou asi všichni. A značnou část z nich asi napadne, že je to pro "sešívanou" současnost záležitost dosti charakteristická.

Slavia bývala kdysi slavným a váženým klubem. Pro nepamětníky: to nejsou zidealizované řečičky starých zbrojnošů, stačí si přečíst prastaré anály o hře v míč kopaný.

Slávistický význam byl tak velký, že komunisté poté, co převzali moc, pokusili se tento "typicky buržoazní klub" zadupat do země. Přezvali Slavii na Dynamo, červenobílé dresy musely zmizet z fotbalového světa a podobný osud byl určen i oddílu. Zmítal se v suterénu nejvyšší soutěže, ba sestoupil do druhé ligy, kde dokonce "slavně" prohrál s Ratíškovicemi. Jenomže tým s nekomunistickou hvězdou na hrudi jevil se být věčný. Ze srabu se zásluhou obětavých fanoušků-srdcařů v polovině 60. let minulého století vyhrabal, v roce 1966 dokonce téměř dosáhl na titul. Zmizelo Dynamo, jehož předsedové byli v padesátých letech údajně bolševickou nomenklaturou dosazováni s úkolem klub navždy zničit, opět "jela" Slavia. Pak ovšem byl místní fotbal "znormalizován". Slavia sice zůstala Slavií, ovšem její postavení bylo znovu "zdynamizováno".

Po roce 1989 a nápravě poměrů zadoufali věrní "sešívkové", že přichází zase čas hvězdy navždy zářící, titulové. Vždy? také v roce 1996 Slavia vyhrála ligu. Neslávisté se tehdy smáli, že prvenství získalo mužstvo z Edenu v restituci a bylo to přirovnání přiléhavé. Slávisté ovšem doufali, že s restituovanou slávou budou zodpovědní zacházet jako moudří hospodáři, ne coby náhodní zbohatlíci. Vždy? vzpomeňme namátkou jmen, která před oněmi deseti lety mužstvo tvořila: Suchopárek, Kuka, Šmicer, Poborský, Patrik Berger, Bejbl... Osa vicemistrů Evropy z Wembley. Investice jako hrom do předkola nejvyšší evropské fotbalové soutěže. Jenomže základ byl rozprodán, Slavii z předsíně Ligy mistrů vypráskaly Kobylky z Curychu. Místo slávy ostuda. A hlavně: prachy v prachu.

Od té doby hvězda začala zase kolísat. Včetně stadionové anabáze, při níž cesta z Edenu na Strahov a prý možná někdy zpět připomíná Švejkův výlet do českých Budějovic. Dobrý voják zpíval si do kroku: "Když jsme mašírovali, všechny holky plakaly..." Kvůli mašírování Slavie už nikdo nepláče, holky i fandové si zvykli. Dokonce se slávistickému bezdomovectví neposmívají ani nejzavilejší spar?ané, nebo? zevšednělo a opakovaný vtip není vtipem. Ba i skutečnost, že se červenobílého klubu nedotkl korupční ligový malér, nezavdala fotbalovým mudrlantům příčinu ke chvále slávistické poctivosti, nýbrž stala se důvodem k cynickému vtipkování: "Slavia ve skandálu nejede, protože na to neměla!"

Slavia začíná být sešívaná už nikoliv jako připomínka dresu, ale pro všelijaké slepování sestavy, připomínající smutné "dynamovské" doby. Vůbec, zdá se, červenobílí vracejí se jaksi zpět do dob Dynama. Tenkrát ovšem alespoň měli Eden.

"Kolouškovská" aféra do toho všeho usedla jako zadek na hrnec. Přišla v čase, kdy pověst Slavie, týmu, který se doslova vpotil do předkola Ligy mistrů, dostala se na hranici. Jestli nyní nestane se něco zásadního, sotva čekat cestu k cílům nejvyšším. To spíše nezbude věrným slávistům než tiše skřípat zuby: "Radši to zase přejmenujte na Dynamo!"

VLADIMÍR KUčERA, Autor je publicistou