Táta mi ještě před cestou koupil slávistický dres a opatřil mi také buben a já vypadal jako opravdový slávista. Vzpomínám si co mi tenkrát řekl: "Koukej, poslouchej, uč se, a? něco umíš zabubnovat!" No a já jsem poslechl. Skoro celý první poločas jsem pozoroval ostatní a učil se pokřiky, bylo to celkem jednoduché a snadno zapamatovatelné, takže další poločas jsem bubnoval a křičel sám od sebe. Zápas skončil 4:1 pro Slavii a celý stadion se vrhl na hrací plochu. Všude byla vidět radost a touha po dalších skvělých zápasech. Většina lidí si tam brala něco na památku nebo do různých hospod a kluboven. Kromě trávníku i cedule "Zákaz kouření" apod. Z tohoto zápasu jsem měl dobrý pocit a už jsem chtěl jet na další.

Také se to stalo. Absolvoval jsem několik ročníků bojů v Poháru UEFA a i ligové zápasy se sem tam objevily. Nyní mám za sebou plus mínus šedesát zápasů, a to v UEFě, Poháru čMFS, lize, ale také Silvestrovská derby. časem jsem vyrostl a začal více pozorovat dění ve "svém" milovaném klubu a nejen to, ale i formování naší odbočky, která se postuně rozrostla na celkem dobrý kolektiv, který jezdí na zápasy a podporuje "svůj" klub jak se jen dá, ale také komunikuje s dalšími odbočkami a pravidelně se účastní Setkání odboček, kde se to srandou jen hemží a kde pravidelně obsazujeme poslední (předposlední) místo, ale nám to vůbec nevadí, protože my se tam jazdíme pobavit. 

Už ani nevím proč jsme se pojmenovali zrovna Vikingové, ale co určitě můžem teď říci, že na Slavii byli Vikingové. A kdo by nevěřil, tak a? se pořádně rozlídne na stadionu, a pokud tam budou, určitě je uvidí, jak tam stojí, fandí a čekají dalsí výhru Slavie, protože Slavia je jejich život a věčná láska.