Úvodní informace

SK SLAVIA PRAHA – fotbal a.s., jak již z názvu plyne, je akciovou společností, jejímž předmětem činnosti je:
- zprostředkovatelská činnost v oblasti sportu
- reklamní činnost a marketing
- organizování sportovních soutěží
- realitní činnost
- vydavatelské a nakladatelské činnosti
- provozování tělovýchovných a sportovních zařízení sloužících k regeneraci a rekondici

SK SLAVIA PRAHA – fotbal a.s.byla zapsána do obchodního rejstříku Městského soudu v Praze dne 22.11.1995. Její základní kapitál byl rozhodnutím valné hromady ze dne 28.2.1998 snížen z hodnoty 112 mil. Kč na stále ještě současných (aktuální zvýšení základního kapitálu nebylo dosud zapsáno v obchodním rejstříku) 22,4 mil. Kč, a to formou snížení jmenovité hodnoty všech akcií na jednu pětinu vyznačením nové jmenovité hodnoty na akciích. Důvodem tohoto snížení byla tehdejší finanční situace společnosti, která potřebovala získat další finanční prostředky navýšením základního kapitálu. K tomu bylo nutné pobídnout akcionáře tím, že před následným zvýšením základního kapitálu (odhlasováno před necelým měsícem na valné hromadě – 24.2.2005) bude provedeno snížení základního kapitálu.

Informace lze nalézt na justice.cz, přesněji zde, pozn. redakce


Hospodaření společnosti

SK SLAVIA PRAHA je dlouhodobě ztrátovou společností. Vzhledem ke sportovním a manažerským selháním se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Její závazky přesáhly na začátku roku 2005 částku půl miliardy korun a stále rostly, například i díky aktuální neschopnosti splatit fotbalovému klubu Slovan Liberec včas doplatek sedm miliónů korun z celkové pořizovací ceny 19 miliónů korun za hráče Václava Kolouška, což vedlo ke smluvní pokutě ve výši 5 750 000 Kč, která stále není uhrazena a SLAVIA tak má díky ní z rozhodnutí čMFS pozastaveny přestupy směrem do klubu. Následné informace jsem čerpal z účetní závěrky společnosti k 30. červnu 2004. 

SK SLAVIA PRAHA, jak již jsem zmínil, má závazky ve výši přes půl miliardy korun, z čehož hlavní podíl tvoří závazky vůči svému majoritnímu akcionáři anglickému ENICu, a to ve výši přibližně 400 miliónů korun. Vlastní kapitál společnosti je mínus 374 miliónů. Aktiva meziročně poklesla o více než 100 miliónů, a to konkrétně z 269 miliónů na 155 miliónů, příjmy za poslední rok činily pouhých 54 miliónů, a to při hrozivé ztrátě 96 miliónů za loňský rok. Kumulovaná ztráta z předchozích let činila přibližně 302 miliónů korun, což s loňskou ztrátou dává už 400 miliónů korun. Těchto cca 400 miliónů korun dluží SK SLAVIA PRAHA ENICu jakožto svému majoritnímu akcionáři a ten se společně se SLAVIÍ rozhodl situaci řešit započtením své pohledávky vůči úpisu nových akcií SLAVIE. 


Kapitalizace pohledávky

1. ENIC je většinovým vlastníkem SK SLAVIA PRAHA – fotbal a.s. (dále jen SKS, a.s.): vlastní 1080 kusů akcií s jmenovitou hodnotou 20 000 Kč a má tak cca 96,5 % hlasovacích práv (= vlastní 96,5 % všech akcií SKS, a.s.). Zbylých cca 3,5 % vlastní drobní akcionáři, kteří mají celkově 4 000 akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 200 Kč.
2. Základní kapitál je v obchodním zákoníku v §58 definován obecně jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. U akciové společnosti je kapitál dle §154 odst.1 téhož zákona rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Základní kapitál SKS, a.s. byl rozvržen na 5 080 kusů akcií, což představovalo hodnotu 22,4 miliónů korun. ENIC se na základním kapitálu SKS, a.s. podílí částkou 21,6 miliónů korun, což je oněch výše zmíněných 96,5 % všech akcií.
3. SKS, a.s. jako společnost nebyla schopna samostatně hospodařit, bylo nutno její provoz dotovat a majoritní akcionář ENIC tak činil v průběhu let formou půjček.
4. SKS , a.s. většinově vlastněná ENICem dluží svému majoritnímu akcionáři cca 400 miliónů korun a nemá z čeho je vrátit.
5. SKS , a.s. věc řeší tím, že upíše akcie ve jmenovité hodnotě rovnající se pohledávce ENICu, tedy cca 400 mil. Kč. Dojde tedy k započtení pohledávky, když emisní kurs upsaných akcií bude splacen výhradně započtením peněžité pohledávky vůči SKS, a.s.
6. Tím, že SKS, a.s. upíše nové akcie a ty se stanou společně s pohledávkou ENICu předmětem započtení, automaticky dojde ke zvýšení základního kapitálu SKS, a.s.ve smyslu §203 odst.1 ObchZ. Zde se dostávám k problematickému bodu tohoto článku, nebo? díky chybějícímu zápisu v obchodním rejstříku stále nemám údaj o počtu nově upsaných akcií, ani o jejich jmenovité hodnotě. Je však zřejmé, že celková hodnota upsaných akcií se bude rovnat pohledávce ENICu, tedy cca 400 miliónů korun. Dojde tak k navýšení základního kapitálu z nynějších 22,4 miliónů korun (21,6 miliónů je vklad ENICu, 800 000 drobných akcionářů) na cca 422,4 miliónů korun. (Pro laiky: Úpis akcií = vydání nových akcií. Základní kapitál ve výši 422,4 mil. neznamená, že má SLAVIA tolik peněz, že je má třeba někde na účtu, ale znamená to, že všechny její akcie mají takovou hodnotu, což ovšem neznamená, že by je za takovou cenu někdo koupil. Příklad: SLAVIA vydá (emituje) akcii ve jmenovité hodnotě 1000 Kč, ale někdo si jí koupí jen za 700 Kč, protože tato akcie nemá reálně takovou cenu. Tento proces jsem se na těchto stránkách již jednou pokusil vysvětlit pro nejširší veřejnost za pomoci laických a zjednodušujících metod)
7. Významem této operace je fakt, že SLAVIE bude významně, by? ne zdaleka zcela, oddlužena. Stále má však závazky vůči ostatním subjektům (fotbalové kluby, stavební subjekty, dopravní společnosti atd.) ve výši přesahující 100 miliónů korun. ENIC posílil své vlastnictví, v současnosti má přes 99,9 % hlasovací práv. Zároveň efektivně vyjádřil objem svých finančních investic do SKS, a.s., což je výhodné zejména pro vyjednávání s potencionálním zájemcem o koupi SLAVIE, a to při stanovování kupní ceny. ENIC však již několikráte deklaroval, že SLAVII prodat nehodlá. Kapitalizace této pohledávky je tak v první řadě nutným krokem k plánované výstavbě fotbalového stadiónu ve Vršovicích.

Stadión

Dlouhodobým proklamovaným záměrem ENICu je výstavba nového stadiónu ve vršovickém Edenu. Výstavbu však komplikuje hned několik faktorů. Výstavbu hned od počátku brzdily problémy s pozemky, které patřily státu. Za této situace se výstavba jevila jako nereálná. Až v roce 2003 došlo k převedení státních pozemků na Občanské sdružení SK SLAVIA PRAHA, se kterou má SK SLAVIA PRAHA-fotbal, a.s. uzavřenou smlouvu o pronájmu těchto pozemků na 99 let. Problém však je, že klub nemůže těmito pozemky ručit, jelikož mu nepatří. 29. dubna 2004 bylo vydáno nejdůležitější stavební povolení z celkových devíti, a to na vlastní stavbu stadiónu. Výstavbě tak již nyní brání „pouze“ nedořešené financování projektu. SLAVIA počítá s částkou lehce přesahující 1,2 miliardy korun potřebnou pro realizaci. Reálné odhady se však pohybují mezi 1,46 – 1,58 miliardy korun, přičemž však například stavební společnost METROSTAV požaduje za výstavbu stadiónu podle dokumentace 1,8 miliardy korun, na což SLAVIA nepřistoupila. Výsledkem déle než rok trvajícího jednání s bankovními ústavy je skutečnost, že se podařilo SLAVII vyjednat úvěr pro výstavbu stadiónu ve výši přesahující 800 miliónů korun (toto číslo se však opírá jen o vyjádření generálního ředitele Vladimíra Lešky). Banky ovšem nechtějí krýt výstavbu celou, požadují spoluúčast SLAVIE či jiného subjektu. SLAVIA tak usilovně hledá partnera pro tuto výstavbu, který by se tohoto projektu finančně účastnil, tedy investoval přibližně 400 miliónů korun. Pro tyto účely si nechala SLAVIA vypracovat nezávislý finanční audit životaschopnosti projektu a návratnosti investice u společností LINK LATTERS a JONES LANG LA SALLE. Závěry této studie jsou dle vedení SLAVIE povzbudivé. V pesimistickém pohledu se počítá s návratností celkové investice do 15 let, v optimistickém do 13 let. Problémem však je, že doba 15 let je z finančního hlediska poměrně dlouhá doba a případný investor bude tudíž požadovat po ENICu jako majoritnímu akcionáři SLAVIE určité záruky. Ty mohou být různé, kupříkladu podíl na financování, ručení za SLAVII v případě výpadku splátek úvěru, prohlášení, že po dobu trvání úvěru ENIC akcie SLAVIE neprodá nebo například dohoda o předkupním právu na akcie pro určitou osobu.

Samotná SLAVIA již do projektu výstavby nového stadiónu investovala přes 80 miliónů korun, v čemž je zahrnut vlastní projekt, dokumentace, stavební úpravy - zejména demolice starého stadiónu a výstavba kanalizační přeložky pod plochou stadiónu. Studie stadiónu počítá s tím, že třetinu z předpokládané souhrnné částky má zaplatit prodej více než 150 bytových jednotek, které budou vystavěny v samostatném obytném objektu za tribunou nového stadiónu. Jedna tato bytová jednotka bude k mání za přibližně tři milióny korun při současné ceně 38 000 korun za metr čtvereční. Taktéž se počítá s výstavbou 35 luxusních VIP boxů na stadiónu, za které je stanovena cena za pronájem ve výši 1 milión korun ročně a pronájmu kancelářských ploch v tribunách stadiónu. Dle auditu má být stadion schopen po dokončení generovat částku dosahující 100 milionů korun ročně. Posledním důležitým bodem v této věci je fakt, že účast na realizaci projektu nového stadiónu již přislíbila městská část Praha 10 a konečně, že SLAVIA má získat bankovní úvěr od blíže nespecifikovaného rakouského bankovního domu.

Rozpočet

V této části je nastíněn v zjednodušeném přehledu provozní rozpočet pro fotbalový ročník 2004/2005. Rozpočet SLAVIE pro tento, tedy aktuální ročník, je stanoven na očekávané výši 114 miliónů korun. Nejsou v něm zahrnuty investice do stadiónů a hráčů, které se účtují podrozvahově. Nákladové složky rozpočtu:
a) 1. platy a bonusy profesionálních hráčů = cca 50 mil. Kč
2. platy a bonusy realizačního týmu (trenéři, asistenti, maséři, lékaři) = 12,6 mil.Kč
3. náklady na soustředění, příspěvky na byty atd. = 2,5 mil. Kč

b) 1. B-tým = cca 4,5 mil. Kč
2. ženský tým = 0,5 mil. Kč
3. mládežnické týmy = 7,8 mil.Kč
4. domácí ligové zápasy = 3,7 mil. Kč
5. Pohár UEFA = 8,5 mil.Kč (z této částky bylo ušetřeno 6,5 mil.Kč, jelikož SLAVIA vypadla v předkole UEFY s Dynamem Tbilisi, přičemž tento dvojzápas vyšel na „pouhé“ 2 mil. Kč nákladů)
6. pronájmy sportoviš? dohromady (Strahov +Xaverov) cca 10 mil.Kč

c) 1. mzdové náklady na administrativu = 8,8 mil.Kč
2. energie = 2,7 mil. Kč
3. náklady na provoz vozového parku = cca 0,75 mil.Kč
4. opravy, údržba, public relations, právní služby, audity atd. = 4,5 mil.Kč

Dle vyjádření generálního ředitele se rozpočet v nákladové složce prakticky nemění narozdíl od složky výnosové. Pro tuto sezónu byly předpokládané výnosové složky rozpočtu:
1. příjmy ze vstupného = 4,2 mil.Kč
2. příjmy od STESu = 5,7 mil.Kč (STES = společnost zabývající se prodejem televizních práv pro Gambrinus ligu)
3. reklama a sponzoring = cca 40 mil.Kč
4. Předpokládaný výnos z prodeje televizních práv na Pohár UEFA české televizi se nerealizoval kvůli tomu, že SLAVIA v předkole nepřešla přes Tbilisi, a tím se nekvalifikovala do základní skupiny. Tento výnos měl dosahovat až 30 mil. Kč.

Hráčský materiál

Případný deficit vyplývající z nerovnosti mezi nákladovou a výnosovou složkou se má uhradit ze zisku z prodeje a nákupů hráčů, v krizových variantách je možnost garance ze strany akcionáře, který však v tuto chvíli upřednostňuje investice do přípravy projektu stadiónu. Též se počítá se splacením pohledávky Schalke vůči SLAVII ve výši přesahující 15 miliónů korun za několik let starý přestup hráče Trojana. SLAVIA má v současné době 21 profesionálních hráčů v A-týmu. Zde jsem se pokusil stanovit současnou tržní hodnotu jednotlivých hráčů A-týmu vzhledem k jejich možnosti prodeje.
Brankáři:
Matúš Kozáčik – 12 mil. Kč
Martin Slavík – 1,5 mil. Kč
Martin Samoel – 7 mil. Kč
Obránci:
Lukáš Došek – 3 mil. Kč (hráči v létě končí smlouva)
Radek Bejbl – 10 mil. Kč (hráč je však prakticky neprodejný)
Miroslav Holeňák – 20 mil. Kč
Jiří Rychlík – 0 Kč (hráč je na hostování z Příbrami)
Michal Švec – 30 mil. Kč
Jakub Chleboun – 2 mil. Kč
Tomáš Hrdlička – 4 mil. Kč
Záložníci:
Karel Piták – 40 mil. Kč
Patrik Gedeon - 15 mil Kč
Václav Koloušek – 0 Kč ( hráč je díky svým zdravotním problémům v současnosti neprodejný)
Martin Latka – 22 mil. Kč
Lumír Sedláček – 10 mil. Kč
Martin Zbončák – 18 mil. Kč
Útočníci:
Evandro Adauto da Sylva – 20 mil. Kč
Pavel Kuka – 0 Kč (hráč je díky svému věku a klubismu zcela neprodejný)
Pavel Fořt – 15 mil. Kč
Paul Munster – 0 Kč (hráč je na hostování)
Stanislav Vlček – 20 mil. Kč

SLAVIA by tak, pokud by čistě hypoteticky prodala všechny hráče A-týmu, utržila 249,5 mil Kč, tedy zhruba 250 mil Kč. Tato suma by postačovala k pokrytí dvouletého rozpočtu (a následnému pádu do 2.ligy), nicméně SLAVIA nemá v současnosti žádného hráče, kterého by bylo možno prodat za nadstandardní částku, jako se to podařilo v roce 1996 (Poborský, Berger-1995, Šmicer, Bejbl, Suchopárek,) či v roce 2003 (Vachoušek, Skácel, Petrouš) a tím pokrýt deficit mezi náklady a výnosy bez zásadního oslabení hráčského kádru.

Budoucnost

Podle mého názoru SLAVII v nejbližších letech nečeká světlá budoucnost. Již v létě dojde k zásadnímu oslabení hráčského kádru, jelikož dle soukromého vyjádření hráče Karla Pitáka, dojde k jeho přestupu do zahraničí a hráčský tým tak ztratí svého nejlepšího člena, což se podepíše na sportovních výsledcích. Taktéž je nadmíru pravděpodobné, že se SLAVII nepodaří kvalifikovat se do Ligy mistrů zaručující minimální přínos 114 miliónů korun do klubového rozpočtu. I nadále budou společnost pronásledovat tíživé finanční problémy, nebo? lze předpokládat, že ztráta za letošní rok se vyrovná ztrátě za rok minulý a celkové závazky dosáhnou 200 miliónů korun. Vedení společnosti chce tomuto nepříznivému vývoji čelit stanovením „reálného rozpočtu“ pro příští rok, změn v nových hráčských smlouvách, které počítají s redukcí pevné částky platu z 30 % na 20 %, přičemž se zbylých 80 % platu hráčů bude odvíjet od jejich výkonnosti a sportovních výsledků. Vzhledem ke vstupu české republiky do EU již nebude nadále možné zaměstnávat hráče jako osoby samostatně výdělečně činné, ale bude nutno pracovně právní vztahy upravit klasickým pracovním poměrem dle zákoníku práce, což bude mít nepříznivý finanční dopad pro akciovou společnost, jelikož jí vzrostou náklady na zdravotní pojištění hráčů. Horentní zvýšení příjmů z reklam, vstupného a jiných marketingových aktivit nelze očekávat, přesto se domnívám, že je reálné, aby se příjmy z reklamy a sponzoringu vyšplhaly z aktuálních 40 miliónů na 50 mil. Kč a to hlavně díky rozšíření sponzorského poolu o nové členy (SLAVIA má v současnosti přibližně 100 reklamních partnerů, přičemž k hlavním partnerům paří Carrefour čR, Ringier čR, Adidas a ROTO). Výstavba stadiónu i díky současné situaci nezačne v horizontu nejbližšího roku a i poté bude pravděpodobně trvat déle něž zamýšlené dva roky. Je tedy zřejmé, že majoritní akcionář ENIC bude muset v nedaleké budoucnosti znovu kapitalizovat svou pohledávku vůči SLAVII. Nelze ani předpokládat pronikavé úspěchy na sportovním poli, jelikož dle mého soudu na to současný hráčský kádr SLAVIE v porovnání s konkurencí (Sparta) nemá. Ozdravení společnosti by tak mohlo nastat jedině po dostavbě plánovaného stadiónu, který by zcela jistě vnesl stabilizační faktor do hospodaření společnosti.


P.S.: K vytvoření tohoto článku se mi stal jedním z nezbytných zdrojů článek redakce Slávistických novin o provozním rozpočtu z léta loňského roku (více zde, pozn. redakce) a taktéž pasáž jistého článku o možnostech ručení Enicu od uživatele Fikiho, jemuž záhy koupím bonbonieru, nebo? si je nutno své příbuzenstvo předcházet. V neposlední řadě jsem se opíral i o fakta uveřejněná v týdeníku EURO. Všem výše zmíněným děkuji za pomoc, by? netušenou, zdravím Mgr.Michala černého Ph.D. a pro anonymního přispěvatele p.Rejžka dodávám, že na jeho přání již nebudu titulovat Enic éNICem, ačkoliv by si to za svou přitroublost zasloužil.