První setkání při finále LM ve sportbaru očima Ivamiho:
I já jsem se zúčastnil naší první společné akce. Musím přiznat, že jsem se velice těšil, že konečně poznám ty, se kterými se znám pouze přes internet.

Sraz naplánovaný na 19.15 dodrželi všichni a s časovým předstihem jsme se poprvé setkali na stanici metra. Myslím, že díky naší časté korespondenci prostřednictvím internetu bylo zabráněno jakýmkoliv zábranám a diskuze začala tak, jako bychom se znali už delší dobu.

Po přesunu do sportbaru se rozproudila živá diskuze, témata byla různorodá, což bylo zajisté následkem naší první schůzky s touhou probrat toho co možná nejvíce! Domnívám se, že všichni zúčastnění přispěli nezanedbatelným dílem k nastínění naší další společné činnosti. Myslím, že schůzka jenom potvrdila ten fakt, že se zde sešli lidé, kterým jde doopravdy o dobrou věc. Díky velmi zajímavé diskuzi čas velice rychle ubíhal a tak začátek finále Ligy mistrů na sebe nenechal dlouho čekat.

Naším favoritem, tak jak jistě asi sami uhádnete, bylo královské Monaco. Díky stejné barevné kombinaci s naším tolik milovaným klubem, jsme se často zasnili s vidinou nového stadionu v Edenu a naší účastí v Lize mistrů příští rok. Zápas bohužel nedopadl tak, jak si všichni z nás přáli, ale našemu nadšení z naší společné schůzky to nic nezkazilo!

V příjemném prostředí sportbaru jsme trávili ještě nějakou tu dobu po skončení samotného zápasu. S vidinou nadcházejícího EURA jsme si alespoň vyzkoušeli možné prostředí, kde bychom mohli podpořit naší reprezentaci v doufejme dlouhé cestě šampionátem. Sám mohu jenom potvrdit ze zkušeností z letošního MS v hokeji, že je tu báječná atmosféra plně srovnatelná s pořádným kotlem na stadionu.

Sportbar jsem opouštěl s velice příjemnými pocity z velmi hezkého setkání lidí, kteří jsou naladěni na stejnou notu jako já. Osobně jsem měl radost z vydařené akce.



Druhé setkání při utkání česko – Bulharsko očima Ivamiho:
Již od časného rána jsem z okna své kanceláře sledoval proudy vody padající z nebe, které nevěštily vůbec nic dobrého. Tak jak se blížil čas utkání a našeho srazu, tak i déš? nabýval na své intenzitě. Mé obavy se stupňovaly s pohledem na zakoupené lístky, na kterých tučně vytištěno stálo - nekrytá tribuna.

Cestou metrem jsem ještě věřil, že se počasí umoudří a nakonec přestane pršet. Toto přesvědčení mi bohužel nevydrželo moc dlouho! Hned ve vestibulu metra Hradčanská mi ho totiž naprosto bezcitně zadupal do země svým humorem Cindy, když mi místo pozdravu sdělil, že je mokrý až na kost! Tolik vody spíš naznačovalo, že jedeme na utkání ve vodním pólu, než na fotbalový zápas.

Špatnou náladu z počasí velice rychle převážila ta skutečnost, že jsem mohl osobně poznat další členy a to jmenovitě Capina a Charlie - Puma Kinga. Byl jsem hrozně rád, že naše setkání vypadalo tak, jako bychom se již dlouho znali, stejně tak jako při setkání ve sportbaru. Tramvají, celí mokří a s humorem jsme se přesunuli ke stadionu na Letné s očekáváním fotbalového zápasu. Po nezbytné osobní prohlídce, kterou si ani jeden z nás moc neužil, jsme byli vpuštěni! Někteří z nás podlehli vůni linoucí se ze stánků a doplnili své síly před nadcházejícím zápasem párečkem či tekutinami.

Po doplnění sil jsme konečně v sobě našli odvahu a vydali se na tribunu, abychom mohli smáčeni proudy vody sledovat zápas. Jaké bylo naše milé překvapení, když jsme zjistili, že naše místa jsou krytá horní tribunou a tudíž budeme sedět pěkně v suchu. S pocitem, že jsme v suchu a díky konverzaci čas velice rychle utekl a kdybychom nezaregistrovali, že někomu hrají jako na pohřbu (ona to byla bulharská hymna), ani bychom si snad nevšimli začátku zápasu.

Musím přiznat, že ač jsem se moc těšil na naše kluky a jejich hru, byl jsem výkonem, hlavně v první půli, dost zklamán. Díky našemu panu gólmanovi čechovi ve slušivém žlutobílém oblečku, jsme mohli být v poločase rádi za nerozhodný stav. I přes ubezpečení, že už nebude toliko mícháno se sestavou, byl vystřídán v průběhu druhé půle snad každý a musím osobně přiznat, že to bylo ku prospěchu věci. I Charlie podlehl střídající náladě trenéra a rychle se na tribuně převlékl do slušivého reprezentačního dresu, doufaje v možné střídání. Druhý poločas přinesl již pohlednější fotbal okořeněný moc hezkými góly, ale naše obrana stále hrála tak, jakoby se jí ten zápas snad ani netýkal! Samozřejmě, že nás rozehřál gól Baroše, nádherná akce zakončená profesorským gólem Plašila a konečně i volej Rosického. Všichni jsme tak společně zavzpomínali na kvalifikaci, kdy nám to tak šlapalo a všichni v koutku duše jsme si přáli, aby nám to stejně tak dobře hrálo i na EURU. S koncem zápasu a potleskem diváků, kterých opravdu nebylo mnoho, jsme opouštěli stadion. S přáním dalších společných akcí jsme se rozešli do svých domovů.

Musím osobně přiznat, že pro mne největším kladem celé akce nebyl ani tak fotbal, teda jestli se dá té plácané na vodě tak říci, ale zjištění, že všechny co jsem poznal, jsou hrozně fajn lidi!


Třetí akce – společný fotbálek
V pořadí již třetí a nutno říci že první ryze sportovní akcí, byl malý fotbálek. Naším cílem pro nadcházející rádoby fotbalový zápas se stalo hřiště v Hostivaři. V sobotních odpoledních hodinách jsme se v obavách ze špatného počasí pomalu scházeli u nákupního centra v Hostivaři, odkud jsme auty vyrazili k hřišti. Od samého počátku se hrálo s plným fyzickým nasazením a zápalem pro hru. Hrálo se velmi slušně a všichni zúčastnění dokončili akci bez úhony na svém zdraví. Snad kromě bolavých svalů večer.

čím více přibývalo na našem kontě odehraných minut, tím více naše akce nabývaly fotbalovějšího rázu. Branek padalo dost, jedna hezčí než druhá. Na každém z přítomných byla vidět obrovská chu? k tomuto sportu, který nás vlastně spojuje. často jsme se také zasmáli. Celá tato sportovní akce byla velmi vydařená a zcela určitě se bude brzy opakovat.

Máte-li zájem se podívat na fotky z tohoto mače, použijte odkaz zde. Je tam 25 zajímavých, někdy i kuriózních fotek.



Rádi mezi námi uvítáme další stejně naladěné fanoušky, kteří by měli zájem zúčastňovat se těchto akcí a následně s námi chodit na východní tribunu. Připojit se může kdokoliv, ale rádi bychom však, aby se jednalo především o slušné a rozumné fanoušky Slavie.

Ti, jež se mají zájem připojit a od příští sezony budou s námi navštěvovat východní tribunu, se mohou přihlásit, stačí poslat email na subrt@slavistickenoviny.cz. Rádi vás poté pozveme na další akci, kterou plánujeme. Také poskytneme více informací.

Na článku se podíleli: Ivami, Cindy, Capino, Richi