Na derby měla premiéru nová hymna Slavie, na které se podíleli samí slávisti: autoři hudby Michael Kučera a Jan P. Muchow, autor textu Pavel Zuna, i zpěvák Viktor Dyk. Podle prvních ohlasů se fanouškům líbí, k jejímu vzniku však vedla poměrně zdlouhavá a složitá cesta. Nejen pamětníci si vzpomenou na dechovkovou hymnu Stanislava Procházky z poloviny 60. let, kterou jsme měli možnost slyšet v původním zpracování na podzim na Strahově a z níž si náš kotel vypůjčil refrén. Tato píseň byla vystřídána popěvkem Viktora Sodomy a za éry Borise Korbela vznikla hymna nazpívaná Karlem Vágnerem, která je hymnou Slavie doteď. Loni v létě uvažoval tehdejší manažer pro komunikaci Jiří Vrba o tom, že by se Procházkova dechovka mohla předělat do modernější podoby, ale nakonec vznikla hymna úplně nová. Již předtím Vrba oslovil několik muzikantů, ale ani jednou se nepodařilo vymyslet duchaplnou skladbu. „Během uplynulých dvou let tu byly projekty, které dospěly do určitého stadia, ve kterém jsme je zastavili, protože jsem neměl dojem, že tak si to přesně představuji. Poměrně dlouho jsme hymnu řešili s Michalem Dvořákem v době, kdy odešel z Lucie, několikrát jsme se sešli, dal jsem mu kazety chorálů fanoušků ze stadionu, pak se ale začal zabývat jinými aktivitami, takže to padlo. Něco dali dohromady kluci okolo Petra Poláka, který moderuje naše zápasy, tuto píseň jsme hráli dokonce i na stadionu. Jednali jsme s Michalem Bělouškem, jedním ze spolumajitelů BM music, který má ve své stáji mnoho umělců a skladatelů, nastínili jsme mu naše představy, ale pořád to nevedlo k žádanému cíli.“ Další skupinou, která se pokusila hymnu složit, byli Chinaski, ale refrén jejich textu „Eden je jen jeden“ by v současné situaci se stadionem působil přinejmenším provokativně. Již od samého začátku měl Jiří Vrba svou představu o tom, jak by nová hymna měla vypadat. „Při mém příchodu do Slavie byla hymna jednou z věcí, u kterých jsme cítil, že by chtěly změnit. Měl jsem dost vyhraněnou představu, jakou cestou jít nechci. Když člověk objede naše ligové stadióny, tak sice každý klub má svou hymnu, ale mně se jich spousta nelíbí, většinou na mě působí tak, že je vymýšlejí lokální kapely, které vytvoří tuctovou melodii a bezduchý text, navíc se siláckými řečmi, jak všem nasází góly. říkal jsem si, že když to má být skutečně o konkrétním klubu, tak bych se těmto věcem rád vyhnul. Všem jsem vysvětloval svou představu, jakou by měla mít hymna nosnou myšlenku,“ popisuje Vrba své požadavky na slávistickou hymnu. U zrodu nové hymny stálo setkání Michaela Kučery alias Housky s Jiřím Vrbou na benzínové pumpě na cestě z utkání Slavie v Plzni. „Asi týden před zápasem s Plzní byla na oficiálním webu uvedena myšlenka, že by se mohla zremixovat Procházkova hymna ze 60. let, takže jsem o tom začal uvažovat, že bych jí mohl dát nové zvuky, nový rytmus. Ptal jsem se Jirky, jestli na tom už někdo pracuje, když mi řekl, že ne, chtěl jsem se o to pokusit. Jirka mi předal starou hymnu na kazetě. Když jsem si ji poslechl, tak mi bylo jasné, že s ní nejde nic dělat, její harmonické postupy, rytmus, text, u všeho bylo cítit, že je to 40 let staré a použití čehokoliv z ní v současném kabátku by znělo jako paskvil. V té době mě napadlo zkusit to celé znova, když už jsem Jirku oslovil s tím, že se chci v otázce hymny angažovat,“ vzpomíná na počátky vzniku hymny Michael Kučera. Hned po tomto setkání začal Kučera na hymně pracovat. „Chtělo to vymyslet nějaký nosný motiv. Kotel mě inspiroval pokřikem Slavie bíločervený, což je melodicky moc krásné, tak jsem si říkal, že jako refrének by to nebylo špatné, k tomu jsem dodělal zbytek.“ Poté již bylo na světě první demo. „Byl jsem zvědavý, jak to bude vypadat, kam to bude žánrově položen. Demo bylo sice v nevalné kvalitě, ale zaujalo mě a přišlo mi zajímavé. Je pravda, že i v současné verzi je původní rukopis, nápad tam byl a podle mého názoru byl dobrý a podle reakcí fanoušků myslím, že jsme nešlápli vedle. Přiznám se, že jsem tomu věřil od začátku, protože to nebylo nic umělého, ale šlo to přímo z nitra fanouška a to tomu dávalo autenticitu. V okamžiku, když mi Michal poslal demo, jsem chtěl, aby na tom začali spolupracovat s Honzou Muchowem a posunuli to konečně dál,“ popisuje Vrba, jak se do celého projektu zapojil hudebník Jan P. Muchow. V té době již byla hymna otextovaná dalším velkým slávistou – Pavlem Zunou. „Moc textů jsem nenapsal,“ přiznává Zuna. „Kdysi divadelní představení pohádek Karla čapka pro děti, dále jen tak z legrace texty pro kamarádovu skupinu. Když mě však oslovil kamarád, který nahrával s Michalem Kučerou kytary, abych napsal text, neváhal jsem, jsem moc hrdý na to, že jsem se na hymně mohl podílet,“ říká Pavel Zuna. S psaním textu trochu bojoval, protože se musel držet zadání. „Nepsal se mi zrovna lehce, protože neměl být úplně stupidní, ale zase ne moc těžký, aby šel zpívat. Měl jsem na něj sedm dnů, přemýšlel jsem o něm v každé volné chvíli, pak jsem sednul nad papír a napsal ho. Dával jsem jen pozor, jestli to vychází podle slabik,“ líčí Zuna způsob své tvorby. Zunův text vystihuje Vrbovy původní představy. „Podle mě nebylo vůbec nutné, aby se tam slovo Slavie objevovalo, už vůbec ne fotbal nebo míč, chtěl jsem být o stupeň výš ve sdělení, aby text byl myšlenkový, pocitový, aby pasoval na Slavii, na její historii, těžká období, kterými musela projít,“ říká Vrba. Jana P. Muchova kontaktoval Jiří Vrba již před dvěma roky v souvislosti s tvorbou nové hymny. „Několikrát jsme se sešli, ale kvůli zaneprázdněnosti na obou stranách tehdy ze spolupráce sešlo. Nejvíce času vždy zabere, než se člověk k něčemu rozhoupe,“ říká Jan P. Muchow. Ve chvíli, kdy vstoupil do celého projektu, doznala hudba hymny změn. „První demo mi nepřišlo zrovna to pravé, vstoupil jsem do projektu i producentsky. Bylo mi jasné, že sloky potřebují přetočit. Jako první bylo třeba přepsat text, s ním jsem neměl žádné ambice, napadlo mě oslovit Mardošu z Tatabojs, ale na druhou stranu jsem nechtěl vyšachovat původní lidi,“ popisuje Muchow, proč zůstal autorem slov Pavel Zuna. „Strávil jsem s hymnou asi tak sedm večerů, jednu sobotu jsme jí s Michalem věnovali úplně celou. Takovou psychickou podporou mi byl David Ondříček. Je to pro mě srdeční záležitost, protože jsme to s Michalem mysleli vážně a bylo těžké udělat ji tak, aby byla všeobecně přijatelná,“ odpovídá Muchow na otázku, kam na svůj žebříček úspěšných projektů hymnu řadí. Důležitá byla i otázka, kdo hymnu nazpívá. „Úplně původně jsem chtěl zpěváka s hlubokým řízným hlasem, a jelikož v čechách moc takových není, napadl mě Dan Hůlka, k tomu „naštěstí“ nedošlo,“ přiznává s úsměvem Michal Kučera. Hymnu nazpíval nejmenovaný zpěvák, ale vzniknul jeden neřešitelný problém, takže nakonec se za mikrofon postavil další slávista, Viktor Dyk, zpěvák divadla Ta Fantastika a dříve Doroty BB. „Viktor Dyk hymnu dostal do polohy, kde má písnička s fotbalovou tématikou být,“ podotýká Jiří Vrba. Velká premiéra čekala hymnu na derby. Pavel Zuna s Janem P. Muchowem prožívali před zápasem velké napětí. „Před derby jsem byl hodně vynervovaný, jak to dopadne, původně mělo být na stadionu jiné ozvučení, což nakonec nějak nedopadlo,“ popisuje své pocity Muchow. „Na derby jsem měl strach, aby hymnu nevypískali nejen spar?ani, ale i slávisti,“ říká o svých obavách Zuna. Jediným autorem, kdo premiéru tak nepožíval, byl Michal Kučera. „Pracoval jsem na ní tři čtvrtě roku a za tu dobu jsem se zklidnil. Kdybych si to tehdy na začátku představil, tak se mi rozbuší srdce a nebudu spát, teď už jsem to bral tak, že dobrá věc se podařila.“ Autoři zdůrazňují, že současná verze hymny není definitivní a že by byli rádi, kdyby fanoušci přispěli svými nápady, a? už na doplnění hudby nebo textu. „V létě bychom chtěli oslovit fanoušky, jestli by neměli zájem udělat remixy ve stylu techna, country nebo třeba klasického bigbítu, chtěli bychom do zpěvu zapojit i hráče, možná natočíme i videoklip,“ poodhaluje nejbližší záměry Jiří Vrba.