Paráda! Ještě jsem neslyšel, ale když vidim tu sestavu - těšim se:) A jsem rád, že oproti loňskýmu ročníku to vypadá na více dílu. Díky, Quelhare.

Tohle mi přišlo jako povedený díl. Dost témat řešených z více úhlů pohledu, což mám rád, když se to nepodává jen jedním směrem.
S výjimkou tématu zapracovávání Sanyang(a mně to popravdě překvapuje)..
To mi přijde jako takový to hledání, za co trenéry kritizovat... => souhlasim, že to může vypadat zvlášntě, jak to bylo z nuly na sto, ale koupili jsme mladýho kluka, co sotva přičuchnul k dospělýmu fotbalu. Párkrát jsme ho viděli v přípravě a v Béčku, kde byl špatnej. Pak ho tam zničehonic trenéři dali a on začal hrát vlastně dobře. Není tohle snad cílem? Aby trenéři nechali hrát hráče, o kterých ví, že už to k tomu je?
Trenéři ho vidí půl roku v tréninku, je jejich práce tam dát kluky, když na to mají. Nevíme, třeba Sanyang vstřebal fyzičku a spolupráci s ostatním až teď a zničehonic šel v tréninku nahoru..tady mi to hodnocení přišlo teda mimo.

Líbila se mi třeba myšlenka Vetyho na Provoda a jeho vliv pozitivní/negativní na tým.
Souhlasím s hodnocením přestupu Prekopa.
Souhlasím se zamyšlením na téma Zmrzlý - taky v tom nevidím logiku..
K tématu Mbodji a proč v lize ne a v Lize mistrů ano => napadá mně, že zatímco v ČR nás všichni znají a jakmile odhalí nějakou slabinu v taktický připravenosti, tak tvrdě půjdou po něm a přes něj a je jasný, že mu to ztíží. Naopak v Lize mistrů ty týmy nepůjdou tvrdě za našima slabinama, ale naopak za svýma silnýma stránkama a bude jim úplně jedno, jestli za Slavii nastoupí Mbodji nebo Bořil..v tomhle to může být jiný.
Díky.

No v analogii na to, co jste říkali bych řekl - sami neumíte analyzovat úspěch, zaměřujete se z 99% na neúspěch. A úspěch shrnete, tak jsme první, no a co. A sedí i to s tím podcastem Zabržděno, taky když si odmyslím Slavii, tak zníte jako genercký podcast, kde se jenom nadává a nadává a... Proč asi máme společné problémy se spartou? Protože fotbal na takové úrovni přesně tento typ problémů obnáší. npaříklad je vyložená anomálie, aby klub na naší úrovni přivedl hráče, co hned bude v základní 11. Mimochodem první volba na LWB byl javorček, který se bohužel zranil, což jste taky přešli... Budu parfrázovat ještě jeden - nejmenovaný - podcast: "Za vším je přežranost, prostě jste všichni přežraní úspěchy". Nedivím se, že neexistuje reflexe v realizačním týmu. Protože dostávají čočku za úplně všechno. Pak se jaksi ten "hlas lidu" hodně vyčerpá. Mimichodem, taky byste potřebovali nějakou oponenturu, když jsou všechny díly jenom o nasrání a nadávání. A to se třeba mně nelíbí mnohem víc než hra Slavie.

prosimprosim, na yt je to zase v módu "soukromý" ;-)

Upřímně je pro mě nepochopitelný názor, že by s Jabloncem byla ok remíza. Hrajeme doma, jsme lepší, tak co jiného než výhru bychom měli požadovat... to mi hlava nebere. A ještě k tomu argument, že na nás nestáhnou náskok, jakoby by byli reálný adept na titul, to tomu nasadilo korunu :D

Komentář byl uživatelem upraven (20.11.2025 11:54) . Zobrazit původní komentář

Původní komentář:
Upřímně je pro mě nepochopitelný názor, že by s Jabloncem byla ok remíza. Hrajeme doma, jsme lepší, tak co jiného než výhra bychom měli požadovat... to mi hlava nebere. A ještě k tomu argument, že na nás nestáhnou náskok, jakoby by byli reálný adept na titul, to tomu nasadilo korunu :D.
Skrýt původní komentář

Nakonec souhlasím, že by 10 bodů bylo ok, nicméně podle mého propočtu je na všech 12 zhruba kurz 3, takže by to měl být jednoznačný cíl, určitě nejde o nic nereálného.

Komentář byl uživatelem upraven (20.11.2025 12:49) . Zobrazit původní komentář

Původní komentář:
"Budeme mířit na 10 bodů, abychom byli všichni spokojení" :D Pánové, koukali jste se správně na ten rozpis zápasů? Jsou tam 2, kde hrozí ztráta, a vy byste byli spokojeni s úspěšností 50%? S takovou bychom na titul mohli zapomenout, kdyby jsme měli aspoň trochu schopného soupeře..
Skrýt původní komentář

Musel jsem to vypnout po 20 minutách, neustálé onanování nad Provodem se nedalo poslouchat. Pan profesor Provod si na lídra leda tak hraje, ale zkuste se podívat na jeho dosavadní výkony. Povedli se mu 3 zápasy! Měl leštit lavičku stejně jako Kušej, ale jelikož je miláček Jindry tak hrál zápas co zápas 90. minut.

Spadla mi brada kdyz mi byl doporucen autorem spartansky podcast, tohle v mem bingu dne nebylo.

Mozna ho neco spartanskyho nakazilo pri psani sloupku pro iblesk, asi bych s tim zasel k doktorovi.

Doporuceni neposlouchat je snad jen tresnicka na dortu jak dotycni nezvladaji kritiku a nejakou oponenturu v podcastu necekam, skoda.

Přidám svůj pohled na věc.

Fotbal není pásová výroba, nefunguje tam přímá úměra, že když nakoupím dražší a modernější stroje, tak musím logicky začít být úspěšný. Je to kolektivní hra, kde se pracuje s lidmi, jejich náladami a výkyvy výkonnosti, do hry vstupují rozhodčí, kteří jednu a tu samou situaci mohou posoudit pokaždé jinak…. a ještě se navíc hraje něčím tak nevyzpytatelným jako je balón. To všichni víme, přesto mi přijde, že si to leckdo v rámci nějakých ambic nepřipouští.

Trochu to shrnu – vím, že to bude dlouhé, ale pokud budu parafrázovat jednu hlášku z této diskuze: „Nemusíte to číst“ :-)

Trenérský štáb Jindry Trpišovského u nás začal „totálním fotbalem“, stylem, který nám po určitých porodních bolestech (jaro 2018, následující sezóna titul, získaný plichtou v Ostravě v předposledním kole), přinesl dominanci… další dva tituly byly získané s velkou převahou minimálně tři kola před koncem – na tom se snad shodneme.

Jenomže každá akce přináší reakci – soupeři nespali, viděli, co funguje a začali na to reagovat… Narvali do hráčů kondici, začali hrát presink, do toho začali vyžadovat, aby mužstvo kombinovalo od branky a přes gólmana… Dalo by se říci, že všichni trenéři v lize „ztrpišovatěly“ …

A zároveň vymýšleli protitahy. Hra na tři stopery byla z nich nejviditelnější. Znamenala zahustění prostorů před brankou a výsledkem bylo, že další tituly šly do Plzně a i díky penaltovým závěrům za řeku.

A tady opět trenérský štáb JT reagoval. V první fázi tím, že jsme ze čtyřobráncové řady odebrali jednoho středního obránce a začali hrát na tři. Z mého pohledu nikoliv na tři stopery jako konkurence, ale opravdu na tři beky, kdy krajní hráči obranné řady suplovali více krajní beky. Nestačilo to, přišla sezóna, kdy jsme sice získali vysoký počet bodů, ale konkurence získala ještě větší…

Tady odbočím - je zvláštní, že druhé místo s vysokým bodovým ziskem, který by v jiných sezónách znamenal titul, je stejným důvodem ke kritice jako první místo s nejnižším bodovým ziskem po patnácti kolech… Co je tedy akceptovatelné? Obojí je špatně?

Každopádně mi podle toho, co vidím na hřišti, přijde, že si trenéři vyhodnotili, že největší problémem pro nás bylo, že jsme v přechodové fázi ztráceli větší množství balónů a pouštěli tak soupeře do brejkových, přesilových situací.

Dá se to pochopit, od začátku (a po přechodu na tři obránce tuplem) hrajeme na maximální riziko zcela bez zajištění. Každá riskantní přihrávka, nebo klička, při níž přijdeme o balón znamená přesilovou situaci soupeře. Já sice chápu, že hráče, kteří se pouštějí do riskantních věcí, diváci milují (s tím, že když to vyjde, tak je to krásné a geniální), ale pokud máme ambice hrát na riziko, nesmíme riskovat více než je zdrávo. A nebo je bezpodmínečně nutné aby se každý hráč, který ztratil balón vrátil alespoň do souboje s hráčem, který mu balón vzal..

Pochopili to takové persony jako Stoch, či Stanciu. Kdo to nepochopil, nedostával příležitost a musel odejít bez ohledu na to, jestli to byl odchovanec, nebo stál ranec. A i bez ohledu na to, jak krásně vypadal s míčem a že uměl Zidanovku na obě strany.

Od minulé sezóny hrajeme na překopnutí rizikového prostoru. Cílené balóny od obrany na hrot minimalizují ztráty ve středu hřiště, ale potřebujeme k tomu několik věcí: útočníka (y), který (ří) ten balón zpracují a udrží – toho jsme našli hlavně v Chorém, ať se to někomu líbí nebo ne. Potřebujeme, abychom sbírali balóny, které z takových soubojů vypadnou a potřebujeme, aby se do koncovky dostávali i záložníci, protože hrotový útočník pomáhá s výstavbou hry. A tohle loni fungovalo, proto se získal titul s takovou převahou.

A dostáváme se k tomu, že se vše opakuje - pokud si někdo v létě myslel, že další sezóna bude stejná, už teď ví že se mýlil. Soupeři opět nespali, načetli si naši hru, podrobili jí datové analýze a výsledkem je, že vědí, jak proti nám hrát.

Dá se vypozorovat, že soupeři se více soustředí na Chorého, ten je o rok starší, bohužel i o rok podrážděnější, takže se nechal vyprovokovat k vysokému trestu. Podobně se soustředí na sbírání odražených balónů, takže najednou je držení míče 50/50, kolikrát se překlápí v náš neprospěch, což opět opticky vypadá, že soupeř měl navrch.

A přesto ten systém funguje tak, že neprohráváme – stále nedostáváme příliš gólů, ale skřípe prosazování se v koncovce. Ano, vidím to, ale nevidím důvod k panice. Naopak s nadšením očekávám, s čím zase náš trenérský štáb přijde.

Všechno, co jsem napsal je jenom rychlý průřez posledními roky, bez emocí, bez ambicí. Ostatně pořád nechápu, proč bych jako fanoušek měl mít ambice? Ambice mám v osobním životě – fotbalem se bavím. Se zájmem sleduji, co se na hřišti odehrává, snažím se si to analyzovat a týmu, který mne tolikrát potěšil, věřím…

Trochu se obrátím na Vetyho: Upřímně tohle chápu u lidí, kteří sami žádný sport nedělali… Chápu, že netuší, co všechno ovlivňuje výkon na hřišti, co všechno promlouvá do tvorby sestavy a tak je pro ně jednodušší konstatovat, že máme vyhrávat, když máme peníze, nebo že za ztrátu si můžeme sami a že výhru nám daroval soupeř…

U nich už jsem dávno vzdal vysvětlování - vidím, že to nikam nevede… ani za střízliva, ani písemnou formou, ani po větším množství alkoholu…

Ale mrzí mě, že k tomu sklouzne i člověk, který dělá trenéra. Ten by podobné věci vidět mohl a kdyby chtěl, určitě by i dokázal o nich něco říci. Oprostit se od ambicí a pohledu: „Já chci hezkou hru a titul a běda tomu, když to nebude.“ A místo toho nabídnout něco z taktického pohledu na fotbal – nevěřím tomu, že to tam nevidíš a upovídaný jsi víc než já.

Třeba branka, kdy jeden stoper hází aut, druhý balón přebere a odcentruje na třetího, který dává gól – to je z učebnice totálního fotbalu a dá se o ní mluvit hodně dlouho.

Místo toho v listopadu kritizujeme, že se nepovedl přestupní termín. Ano, v létě jsme zjistili, že jistota LM zdaleka neznamená, že k nám přijde každý, o koho se pokusíme. Někoho česká liga neláká a to ani v kombinaci s LM. Dlouho jsme bojovali o hráče, který nakonec odmítl a šel do druhé anglické. Musíme s tím žít a fungovat s kádrem, co máme.

O taktice, o hře jako takové bez nutnosti být jízlivý, či sarkastický by se dalo mluvit a psát hodiny a hodiny. A mě mrzí, že fanouškovský podcast zamrzl v tom, že jenom kritizuje. Točí se tam ta samá parta lidí a hlavním kritériem pro účast je dostatečný počet kritických a jízlivých vzkazů na Twitteru a podobných odnožích. Člověk, který by snad mohl šířit pozitivní náladu, má evidentně vstup zakázán.

Je zajímavé sledovat, jak lidé, kteří s takovou chutí kritizují, sami neumí kritiku přijmout. Když Felix Holzmann v roli vrchního tvrdil: „Proč k nám lezete, když Vám u nás nechutná? Běžte naproti, tam vaří dobře!“, byla to legrace…
Tady se zcela vážně dočteme: „Když se Vám nelíbí naše kritizování Vašeho oblíbeného klubu, tak poslouchejte jiné podcasty, tam se chválí dost!“ Úžasná pozvánka na další díly.

Komentář byl uživatelem upraven (20.11.2025 13:08) . Zobrazit původní komentář

Původní komentář:
Přidám svůj pohled na věc.
Fotbal není pásová výroba, nefunguje tam přímá úměra, že když nakoupím dražší a modernější stroje, tak musím logicky začít být úspěšný. Je to kolektivní hra, kde se pracuje s lidmi, jejich náladami a výkyvy výkonnosti, do hry vstupují rozhodčí, kteří jednu a tu samou situaci mohou posoudit pokaždé jinak…. a ještě se navíc hraje něčím tak nevyzpytatelným jako je balón. To všichni víme, přesto mi přijde, že si to leckdo v rámci nějakých ambic nepřipouští.
Trochu to shrnu – vím, že to bude dlouhé, ale pokud budu parafrázovat jednu hlášku z této diskuze: „Nemusíte to číst“
Trenérský štáb Jindry Trpišovského u nás začal „totálním fotbalem“, stylem, který nám po určitých porodních bolestech (jaro 2018, následující sezóna titul, získaný plichtou v Ostravě v předposledním kole), přinesl dominanci… další dva tituly byly získané s velkou převahou minimálně tři kola před koncem – na tom se snad shodneme.
Jenomže každá akce přináší reakci – soupeři nespali, viděli, co funguje a začali na to reagovat… Narvali do hráčů kondici, začali hrát presink, do toho začali vyžadovat, aby mužstvo kombinovalo od branky a přes gólmana… Dalo by se říci, že všichni trenéři v lize „ztrpišovatěly“ …
A zároveň vymýšleli protitahy. Hra na tři stopery byla z nich nejviditelnější. Znamenala zahustění prostorů před brankou a výsledkem bylo, že další tituly šly do Plzně a i díky penaltovým závěrům za řeku.
A tady opět trenérský štáb JT reagoval. V první fázi tím, že jsme ze čtyřobráncové řady odebrali jednoho středního obránce a začali hrát na tři. Z mého pohledu nikoliv na tři stopery jako konkurence, ale opravdu na tři beky, kdy krajní hráči obranné řady suplovali více krajní beky. Nestačilo to, přišla sezóna, kdy jsme sice získali vysoký počet bodů, ale konkurence získala ještě větší…
Tady odbočím - je zvláštní, že druhé místo s vysokým bodovým ziskem, který by v jiných sezónách znamenal titul, je stejným důvodem ke kritice jako první místo s nejnižším bodovým ziskem po patnácti kolech… Co je tedy akceptovatelné? Obojí je špatně?
Každopádně mi podle toho, co vidím na hřišti, přijde, že si trenéři vyhodnotili, že největší problémem pro nás bylo, že jsme v přechodové fázi ztráceli větší množství balónů a pouštěli tak soupeře do brejkových, přesilových situací.
Dá se to pochopit, od začátku (a po přechodu na tři obránce tuplem) hrajeme na maximální riziko zcela bez zajištění. Každá riskantní přihrávka, nebo klička, při níž přijdeme o balón znamená přesilovou situaci soupeře. Já sice chápu, že hráče, kteří se pouštějí do riskantních věcí, diváci milují (s tím, že když to vyjde, tak je to krásné a geniální), ale pokud máme ambice hrát na riziko, nesmíme riskovat více než je zdrávo. A nebo je bezpodmínečně nutné aby se každý hráč, který ztratil balón vrátil alespoň do souboje s hráčem, který mu balón vzal..
Pochopili to takové persony jako Stoch, či Stanciu. Kdo to nepochopil, nedostával příležitost a musel odejít bez ohledu na to, jestli to byl odchovanec, nebo stál ranec. A i bez ohledu na to, jak krásně vypadal s míčem a že uměl Zidanovku na obě strany.
Od minulé sezóny hrajeme na překopnutí rizikového prostoru. Cílené balóny od obrany na hrot minimalizují ztráty ve středu hřiště, ale potřebujeme k tomu několik věcí: útočníka (y), který (ří) ten balón zpracují a udrží – toho jsme našli hlavně v Chorém, ať se to někomu líbí nebo ne. Potřebujeme, abychom sbírali balóny, které z takových soubojů vypadnou a potřebujeme, aby se do koncovky dostávali i záložníci, protože hrotový útočník pomáhá s výstavbou hry. A tohle loni fungovalo, proto se získal titul s takovou převahou.
A dostáváme se k tomu, že se vše opakuje - pokud si někdo v létě myslel, že další sezóna bude stejná, už teď ví že se mýlil. Soupeři opět nespali, načetli si naši hru, podrobili jí datové analýze a výsledkem je, že vědí, jak proti nám hrát. Dá se vypozorovat, že soupeři se více soustředí na Chorého, ten je o rok starší, bohužel i o rok podrážděnější, takže se nechal vyprovokovat k vysokému trestu. Podobně se soustředí na sbírání odražených balónů, takže najednou je držení míče 50/50, kolikrát se překlápí v náš neprospěch, což opět opticky vypadá, že soupeř měl navrch.
A přesto ten systém funguje tak, že neprohráváme – stále nedostáváme příliš gólů, ale ano, skřípe prosazování se v koncovce. Ano, vidím to, ale nevidím důvod k panice. Naopak s nadšením očekávám, s čím zase náš trenérský štáb přijde.
Všechno, co jsem napsal je jenom rychlý průřez posledními roky, bez emocí, bez ambicí. Ostatně pořád nechápu, proč bych jako fanoušek měl mít ambice? Ambice mám v osobním životě – fotbalem se bavím. Se zájmem sleduji, co se na hřišti odehrává, snažím se si to analyzovat a týmu věřím…
Trochu se obrátím na Vetyho: Upřímně to chápu u lidí, kteří sami žádný sport nedělali… Chápu, že netuší, co všechno ovlivňuje výkon na hřišti, co všechno promlouvá do tvorby sestavy a tak je pro ně jednodušší konstatovat, že máme vyhrávat, když máme peníze, nebo že za ztrátu si můžeme sami a že výhru nám daroval soupeř… U nich už jsem dávno vzdal vysvětlování - vidím, že to nikam nevede… ani za střízliva, ani písemnou fromou, ani po větším množství alkoholu… Ale mrzí mě, že k tomu sklouzne i člověk, který dělá trenéra. Ten by podobné věci vidět mohl a kdyby chtěl, určitě by i dokázal o nich něco říci. Oprostit se od ambicí a pohledu: „Já chci hezkou hru a titul a běda tomu, když to nebude.“ A místo toho nabídnout něco z taktického pohledu na fotbal – nevěřím tomu, že to tam nevidíš a upovídaný jsi víc než já.
Třeba branka, kdy jeden stoper hází aut, druhý balón přebere a odcentruje na třetího, který dává gól – to je z učebnice totálního fotbalu a dá se o ní mluvit hodně dlouho.
Místo toho v listopadu kritizujeme, že se nepovedl přestupní termín. Ano, v létě jsme zjistili, že jistota LM zdaleka neznamená, že k nám přijde každý, o koho se pokusíme. Někoho česká liga neláká a to ani v kombinaci s LM. Dlouho jsme bojovali o hráče, který nakonec odmítl a šel do druhé anglické. Musíme s tím žít a fungovat s kádrem, co máme.
O taktice, o hře jako takové bez nutnosti být jízlivý, či sarkastický by se dalo mluvit a psát hodiny a hodiny. A mě mrzí, že fanouškovský podcast zamrzl v tom, že jenom kritizuje. Točí se tam ta samá parta lidí a hlavním kritériem pro účast je dostatečný počet kritických a jízlivých vzkazů na Twitteru a podobných odnožích. Člověk, který by snad mohl šířit pozitivní náladu, má evidentně vstup zakázán.
Je zajímavé sledovat, jak lidé, kteří s takovou chutí kritizují, sami neumí kritiku přijmout. Když Felix Holzmann v roli vrchního tvrdil: „Proč k nám lezete, když Vám u nás nechutná? Běžte naproti, tam vaří dobře!“, byla to legrace…
Tady se zcela vážně dočteme: „Když se Vám nelíbí naše kritizování Vašeho oblíbeného klubu, tak to poslouchejte jiné podcasty, tam se chválí dost!“ Úžasná pozvánka na další díly.
.
Skrýt původní komentář

Chapu obecne negativni naladu, taky jsem mel na zacatku rocniku vetsi ocekavani a vypada to, ze priprava na sezonu se uplne nepovedla. Mam za to, ze jsme az moc chteli replikovat to, co se nam povedlo loni, ale zjistili jsme, ze to tak uplne nejde, bez Dioufa a bez formy klicovych ofenzivnich hracu. Asi to chtelo spis kvalitne posilit a rozmyslet si, co s novymi hraci budeme hrat, treba i herni styl trochu upravit, aby se nase hra posunula vys. Namisto toho zjistujeme, ze lonskej rocnik se uplne zopakovat neda a improvizujeme, jak se da.

Na druhou stranu, prijde mi, ze nektery veci nejsou az tak zly, jak se prezentuje. Treba otazka posil. Ohledne Mbodjiho JiT rikal, ze to zatim nechce uplne vsecko na nem stavet, kdyz jeste neni uplne pripravenej a ve finale by mu to mohlo ublizit. To docela chapu, stejne Sanyang, nejsem v kabine, ale je mozny, ze donedavna nebyl pripraven, sly zvesti i o horsim pristupu, ktery mel pak zlepsit.

Padla taky stiznost, ze posily nehrajou, a ze na sparte je stejnej problem. Ja se obavam, ze je to tak, ze jsme na tak vysoky urovni, ze je strasne slozity privest do cesky ligy hrace, ktery by okamzite byli posilami. Pokud hrajeme vyrovnanej zapas na Atalante, tak sakra kde vzit hrace, ktery maj tuhle uroven a zaroven nechteji hrat radej za tu Atalantu? Proc bychom si meli myslet, ze tu hned bude hvezdou Cham, kdyz loni vypadl ze sestavy v Turecku?

Chapu, že si lze myslet, že je možné vyhrát na Spurs, dokonce to je i možné, ale přijde mi to přehnaně optimistické. Mají extrémně talentovaný tým, Van de Ven je jeden z nejrychlejších obránců světa, vynikající Simons, Kudus, Kolo Muani, Tel, Bissouma, Kulusevski…. Je to fakt silný tým. Bacha.

Přesně jsem si při poslechu říkal, škoda, že tam není kjandourek nebo Ocetník. Že by to vyvážili.
A co vlastně tvůj podcast s Karlem o Slavii?

Tak já se vyjádří jen podcastu. Velmi dobrý díl, opět se rozebíraly otázky, které asi zajímají všechny slávisty a na které neznáme odpověď. Jen mi přišlo, že na to že Slavia vede v polovině základní části ligu o 2 body, vyzněl podcast dost pesimisticky. A to hlavně směrem k lize. Naopak až přehnaně optimistický směrem k LM.
Škoda že se nerozebíralo chování našich "fanoušků" v Plzni. Dýmovnice a pyro v době kdy je inverze a bezvětří. To bych snad ještě, a nerad, zkousnul, ale poničený sektor hostí včetně zázemí, to už je hodně přes čáru. Fandím Slavii desítky let a těšíme mě dnešní pozice Slavie v lize a v evropské kopané, ale vždy byla Slavia klub "intelektuálů a Slovanů" a když teď vidím ty živly v černých bundách, jak ničí vybavení stadionů a uráží vše kolem, tak si myslím, že se Slavia v tomto směru dostává na úroveň Sparty nebo dokonce na úroveň polských "fanoušků". Tudy cesta nevede!

Podcast se mi líbil. Přiznám se že je to jediný podcast o fotbale co poslouchám takže nemám úplně srovnání.

Souhlasim s tím že Překop byl totální úlet coz jsme viděli všichni už když se to peklo. U ostatních posil bych ale z hodnocením přeci jen počkal.

Mě už upřímně Jindra taky někdy nebaví ale vždycky je tam to velký ale

Ale ukažte mi trenéra který dlouhodobě předvádí v jednom klubu takove výsledky ( celosvětově )

A i když třeba Diouf byl náhoda a znouzectnost vedení tak pořád je to nejdražší prestup ven. A je pod ním podepsaný Trpisovsky.

Viděl bych taky rozhodně raději hrát Chama a přiváděl bych taky raději mladé talenty ze zahraničí než Překopa.

Vždy se ale snažím vcítit do role majitele.
Co bych na jeho místě udělal.

Moje odpověď je že bych do toho nesahal. Dokud tým bude první/druhý. Za Překopa bych dal někomu za uši a zařídil aby se to příště nemohlo opakovat . Tady platí Simaneho " někdy je nejlepší obchod ten který neuděláte"

Nicméně celá liga se posunula. Je plná miliardářů a nevěřím že bude v krátkodobém horizontu nějaký extra úlet jako v totálních sezónách kdy každýho prevalcujem. Ta doba je pryč.

Diouf měl sám po Milánu přijít za Trpišovským, že nemůže týmu pomoci, tak proto přestal nastupovat. V Halftimu o sobě mluvil dost sebevědomě, takže tohle musela pro něj být nečekaná psychická rána, ze které se nějakou dobu sbíral.

A pak je to pořád dokola, Slavia hraje trochu jinak než většina týmů, tzn. osobní obrana, jeden na jednoho vzadu na riziko. Většina hráčů tohle nikdy nehrála, takže jim logicky trvá se to naučit. Zároveň hrajeme i fyzický styl, který taky moc často nikde nevidíme. Hlavně tedy v zahraničí, což je i důvod, proč adaptace hráčů z venku trvá zpravidla déle než adaptace hráčů z ligy. Jsou tam i jiné faktory, ale je to převážně o tomhle. Vůbec bych to nesrovnával se spartou.

Mbodji určitě nebyl panic buy, ale naopak jsme vzali kluka, o kterém se vědělo, že má velký potenciál. Mělo se o něho zajímat víc týmů, trenéři Jihlavy ho viděli hodně vysoko. Taky mu bude trvat, než se adaptuje. A Trpišovský je pod velkým tlakem. Na jednu stranu je obrovský tlak na výsledky, a pak je taky tlak na to, aby se teda ty posily dostaly na hřiště, a to přesto, že na to nemusí být úplně připraveny. Takže se nelze divit, že Trpišovskému trvá, než těm hráčům důvěru dá a kolikrát ho do toho dotlačí zranění jiného hráče. Ale představa, že ve Slavii je prostor na dávání šancí hráčům, u kterých si nejsem 100% jistý, že to odehrají na potřebné úrovni, je prostě lichá. Postupně se ale ti hráči do hry dostávají, Sanyang dostává šanci, Mbodji, Moses se ukazuje jako zajímavá alternativa napravo. Nejde to ale mít instantně.

Komentář byl uživatelem upraven (21.11.2025 11:38) . Zobrazit původní komentář

Původní komentář:
Diouf měl sám po Milánu přijít za Trpišovským, že nemůže týmu pomoci, tak proto přestal nastupovat. V Halftimu o sobě mluvil dost sebevědomě, takže tohle musela pro něj být nečekaná psychická rána, ze které se nějakou dobu sbíral.

A pak je to pořád dokola, Slavia hraje trochu jinak než většina týmů, tzn. osobní obrana, jeden na jednoho vzadu na riziko. Většina hráčů tohle nikdy nehrála, takže jim logicky trvá se to naučit. Zároveň hrajeme i fyzický styl, který taky moc často nikde nevidíme. Hlavně tedy v zahraničí, což je i důvod, proč adaptace hráčů z venku trvá zpravidla déle než adaptace hráčů z ligy. Jsou tam i jiné faktory, ale je to převážně o tomhle. Vůbec bych to nesrovnával se spartou.

Mbodji určitě nebyl panic buy, ale naopak jsme vzali kluka, o kterém se vědělo, že má velký potenciál. Mělo se o něho zajímat víc týmů, trenéři Jihlavy ho viděli hodně vysoko. Taky mu bude trvat, než se adaptuje. A Trpišovský je pod velkým tlakem. Na jednu stranu je obrovský tlak na výsledky, a pak je taky tlak na to, aby se teda ty posily dostaly na hřiště, a to přesto, že na to nemusí být úplně připraveny. Takže se nelze divit, že Trpišovskému trvá, než těm hráčům důvěru dá a kolikrát ho do toho dotlačí zranění jiného hráče. Ale představa, že ve Slavii je prostor na dávání šancí hráčům, u kterých si nejsem 100% jistý, že to odehrají na potřebné úrovni, je prostě lichá. Postupně se ale ti hráči do hry dostávají, Sanyang dostává šanci, Mbodji, Moses se ukazuje jako zajímavá alternativa napravo. Nejde to mít instantně. .
Skrýt původní komentář

Pan quelhar by měl nastoupit do trenérského týmu.Příběhy Dioufa i Sanyanga by dokázal určitě lépe odvyprávět.(ironie)

Díky za díl!
Ostrej, ale to je potřeba.
To si Město se třese dovolit nemůže, když má v kabině kámoše.
Sešívaní sobě mě vždycky spolehlivě uspí. Bohužel.

Mi na mysl prisel Jindrich sidlo.
Podekovani patri vsem trem uz proto, ze si na takové povidani udelali cas. Pan Vetyska je borec, nelze souhlasit se vším samozrejme, ale ocenuji, ze hovori primo, pojmenuje (nekdy domnele) problemy a na rozdil od jinych hosti, neni jeho rec plna alibismu. Dekuju chlapci!

Ano Quelhare raději budu poslouchat Město se třese - optimisticky laděný podcast, kde se navíc dozvím i nové informace či drby ze Slavie, než podcast, kde brblá trojice fanoušků ve stylu téměř všechno špatně.

Podívejte, mě ani tak nevadí kritika - ale vadí mí, že tou kritikou všeho už smrdí celé tyhle slávistické noviny. Dříve jsem to tady měl raději, když tady nepanovala ta davová psychóza. Teď už je tou negativitou protkaný navíc taky tento Podcast.

Pozitivisti přijímají tento podcast negativně a negativisti pozitivně, čert se v tom vyznej. Já bych udělal podcast ,,Stojí to za růžový hovno" tím bych vyřešil kozu i vlka. Není zač. :-)

Vnímám to tak, že mluvit pravda se nesmí. V tom se Vety provinil. Upálit ho na hranici. A už i ten Quelhar dokonce mluví pravdu. Na hranici s nimi. Je potřeba pochválit Zmrzlého a Prekopa a to pořádně.

Podcast byl poměrně hodně kritický, ale proč ne, pokud to diskutující tak vidí. Ale co mě tedy vyloženě opravdu naštvalo, bylo jen krátké hodnocení skvělé výhry ve druhém nejtěžším zápasu sezóny /po derby na Letné/ kdy nastřlíme domácí Plzni 5 hezkých gólů- pro zajimavost- 5 gólů doma v lize dostala Plzeň naposledy 2.11.1997 s Drnovicemi- tím ji prakticky odpářeme z boje o titul, někteří hráči podají famózní výkony /Zima, Provod , Chorý/ a přesto se o jednom z nej zápasů Slavie pod Trpišovským mluví asi 5 minut. Asi se to nehodilo autorům do krámu z hlediska spíše kriticky vedeného podcastu. Speciálně Chory podal famózní výkon, ale ten se zase nebude vyzvedávat, protože loni byl tady autory nazýván debilem. Kdyby provedl nějakou ptákovinu, tak se to v podcastu rozebírá půl hodiny. A ještě se pánové ani neumějí na podcast připravit, když čekají Douděru proti Bohemce v sestavě. Já ho tam tedy nečekám. Pokud nastoupí , tak platím každému zde diskutujícímu tolik piva, kolik kdo vypije.

Podcast je ok, kritika je na místě. Tím spíše, když je kritika konstruktivní.

1) Spousta z vás tu tvrdí, že pořád jsme úspěšní a že druhé místo je v pořádku. Fakt není. Jsme jeden ze dvou nejsilnějších klubů (doteď), takže druhé místo fakt není úspěch. Za poslední čtyři roky máme jeden titul. Zeptejte se fanoušků Celticu nebo třeba Olympiakosu, jestli je pro ně druhé místo v lize úspěch. Se vám vysmějí...

2) Kritika herního projevu je oprávněná. Nehrajeme nijak pohledný fotbal, to je opět fakt. Překopáváme střed pole, i data to potvrzují. Slavia takhle nikdy nehrála. Jedna věc jsou výsledky, to je jasný, ty vždy musí být, ale i ta hra by měla nějak vypadat. Fotbal se hraje primárně pro fanoušky a těm se líbí, když se hraje kombinačně po zemi, rychle nahoru k bráně (ne pořád dozadu na brankáře nebo do strany) a s tlakem do zakončení. Ne neustálé obehrávání vápna dokola ani překopávaná hřiště. Je to tak kupodivu všude na světě.

3) Přestup Prekopa je totální úlet. Nejen, že by to mělo být podrobeno kritice, ale taky by za to někdo měl nést odpovědnost. Někdo z klubu. Protože sám ten hráč nepřišel. Chápu, že nechtěli říct: Nikdo jiný nám nevyšel, tak jsme vzali tady Erika... Ale do prdele představit ho jako vysněnou posilu? To nikoho kompetentního nenapadlo, že mu tím naloží balvan na záda a současně ten kontext toho prohlášení, jak to vlastně teď vypadá směšně?

4) Levou stranu jsme nevyřešili dobře a fakt to nejde malovat na růžovo. Opět by za to někdo měl nést odpovědnost. Že Diouf odejde, se vědělo půl roku. Přišel Javorček, ale jak sami trenéři řekli, to nebyl hráč do základu, ale pro budoucnost. Takže jeho zranění není příliš relevantní s ohledem na tento podzim. Hrát to měl teď na podzim Zmrzlý. A to byl omyl. Pořádný omyl. Sázka na špatného koně. A přitom ten hráč tu byl už víc jak rok a realizák ho dobře znal. Špatně si to vyhodnotili. To se stává, ok, ale nejde nad tím přeci zavírat oči a dělat, že se to nestalo. Stalo a byla to chyba a kritika za tohle je na místě.

K Sanyangovi - Také bych viděl jako rozumnější způsob zapracovávání nechávat ho rozehrávat postupně po menších částech v lize. Zároveň ale... Kdybychom vedli v těch zápasech v 60. minutě 3:0 nebo 4:0, určitě by se objevoval častěji. Bohužel, my vlastně pokaždé bojovali do poslední chvíle o výsledek... A tam se, při našem tlaku na výsledek, v podstatě nedivím, že nasadí raději někoho vykoušeného. To prostě není chvíle na rozehrávání mlaďocha. (prokletí týmu, pro který je remíza pohra a druhé místo zklamání).

Zároveň v něj zjevně důvěra byla (proto i soupiska LM), jen si holt mysleli, dle mého že dostanou šanci rozehrát ho dřív. No, nakonec to byla nutnost, která mu dala šanci. Stejně jako Malickovi. Ale o tom asi ten sport z části je taky. Kdybychom byli týmem s Ambicemi 6.-4. místo nebo jsme byli odskočení víc než jsme, snáz by se podobní kluci zapracovávali.