Protože výsledky vždy dopadnout jinak, než si předsevzala. Titul je už posledních 7 let jen zbožným přáním, pohár vyhrajeme jednou za čas a LM je pro Slavii nedobytná pevnost. Přitom měla Slavie výbornou výchozí pozici. Po revoluci do Slavie Korbel napumpoval velké peníze, v 96 vyhrála titul, skoro polovina stříbrné jedenáctky z Anglie byla ze Slavie. Potom udělalo vedení tu největší chybu, prodalo úplně všechny opory. Výsledkem bylo potupné vyřazení z předkola LM a ztráta titulu vlastně až dodnes. A stamiliony za prodej hráčů se ztratili v rozpočtu klubu, protože Slavie si na sebe nedokáže vydělat. Dnes jsem si v MF Dnes přečetl, že Slavii může hrozit dokonce konkurz, protože má solidní dluhy a dluží dokonce i hráčům. Vedení Slavie to sice jednohlasně popírá jako nesmysl, ale víte, jak se říká: Na každém šprochu pravdy trochu. A já bych se vůbec nedivil. Kde by Slavie ty peníze vůbec mohla brát? Počítejte se mnou: co si může Slavie započítat do kolonky příjmů? Prodej hráčů, nějaké peníze od sponzorů (které jsou ve srovnání se Spartou podstatně menší), příjmy ze vstupného (každý si asi představí kolik je to peněz z těch dvoutisícových návštěv), příjmy z prodeje suvenýrů a dresů (Sparta tím údajně vydělá kolem 10 mil., ale její aktivity v této oblasti jsou na diametrálně odlišné úrovni než u Slavie, proto počítejme, že se neodlepí příliš od magické nuly), další příjmy plynou z televizních práv (ty v UEFě stojí za zmínku až tak od osmifinále či čtvrtfinále) a Gambrinus ligy. A co všechno musí Slavie platit? platy hráčů a všech ostatních zaměstnanců (ty rozhodně nejsou zanedbatelné), pronájem stadionu (+ také pořadatelské služby), cestovní výlohy klubu (které zejména v evropských pohárech nejsou malé), chod mládežnických družstev, nákup nových posil a další nutné věci pro chod klubu. Nepřijde Vám to trochu jako nepoměr? Klub musí ročně získat 120-150 mil. Kč na rozpočet. Každému je asi jasné, že takovou částku nemá nynější Slavie šanci vydělat. Proto se pravidelně objevují informace o zadluženosti. Nikdo neví, kolik peněz pumpuje do Slavie ENIC, nikdo neví, zda peníze za prodej hráčů jdou na účet ENICu, nebo, jestli zůstávají ve Slavii. Myslím, že by zveřejnění finanční stránky hospodaření klubu bylo namístě. Zveřejnit, kolik dostávají od sponzorů, kolik z prodeje hráčů, kolik dávají za pronájem stadionu, kolik na nové posily, jaké jsou platy hráčů. Myslím, že klub, který se nemá za co stydět, se toho bát nemusí. Možná, že toto je ten důvod, proč jsou finance Slavie tak neprůhledné. Jak už jsem říkal, Slavie se považuje za profesionální klub, ale mnoho věcí vůbec profesionálních není. Je sice pěkné si klást vysoké cíle, ale prvně se musí klást vysoké nároky a to na všechny, od uklízečky až po nejdražšího hráče. Léta se říká, že máme hráče minimálně na úrovni Sparty, ale že nedokáží být patřičně sebevědomí a vymačkat ze sebe maximum. A divíte se jim? Jak se můžou chovat profesionálněji v klubu, kde se některé věci dělají naprosto neprofesionálně, protože je velká chyba se domnívat, že pouze základní jedenáctka dělá výsledky. Při srovnávání uvádím jako měřítko Spartu, protože Slavia i Sparta mají totožné cíle (titul, pohár, LM). Slavie však v drtivé většině případů vychází z porovnání mnohem hůř, tak jak může chtít stejné výsledky? Bohužel v některých činnostech nesnese měřítko ani průměrných ligových klubů. Například v péči o fanoušky ji překonávají provinční kluby typu Zlína nebo Starého Města. I v jejich malých podmínkách se dokáží dobře starat po fanoušky. Mají funkční fankluby a solidní sortiment suvenýrů. Co má Slavie? Na fanklub pořád čekáme a nebýt příchodu Jirky Vrby, tak se ho možná ani nikdy nedočkáme. S prodejem suvenýrů jsme na tom stejně. Zatímco Sparta má řadu fanshopů na nejrušnějších ulicích v Praze (a nejen v Praze), Slavii drží nad vodou pouze malý obchůdek firmy Calcio. Nejžádanější artikl, repliku dresu, si koupit vůbec nemůžeme. Samotnou kapitolou je nový stadion. čekání na nový fotbalový stánek v Edenu už se podobá čekání na ligový titul, který přišel po v roce 1996 po dlouhých 49 letech. Nechci tady rozebírat, jestli stavbu oddalují úřední tahanice, neschopnost vedení, nebo nedostatek peněz, ale jedno je jasné: Kromě několika maket, nemáme vůbec nic a v Edenu stojí stále starý zarostený stadion. Případ Kuka: Slavie měla vždy své srdcaře. V poslední době mezi ně patří např. Bejbl, Suchopárek, Šmicer. Ale jeden vyčnívá nad ostatní. Je jím Pavel Kuka, inteligentní, zkušený hráč a pravděpodobně i výborný člověk. Před několika lety se vrátil do Slavie s velkým snem - získat se Slavií titul. Došel asi s velkými ideály, ale rychle vystřízlivěl. Ve studiu při zápase Sparta-Besiktas na něj byl smutný pohled. Připadal mi hodně zdeptaný a jako by už rezignoval. A já se mu vůbec nedivím. Vrátil se z profesionálního prostředí německé ligy do klubu, který profesionalitou příliš nehýří. Možná si řekl, že se to zlepší. Dokonce chtěl po ukončení kariéry pracovat jako klubový činovník. Ale ono se to nelepší, nejen řízení klubu, ale i přístup hráčů. Nikdy se nedokázal smířit s tím, že spoluhráči neodvádí maximum, čímž si mezi nimi vytvořil nepřátele (údajně především Ríšu Dostálka, nevím, čím to je, ale zrovna tento hráč se mi vždy ze Slavie vybaví jako první, když se řekne odfláknutý zápas). V poslední době Pavla postihla další nepříjemnost. Musí vysedávat na lavičce, což by nebylo nenormální, kdyby se ostatním útočníkům dařilo, což na hřišti teda vidět není. Ze základní sestavy Slavie se postupně stává juniorka. To je další velký problém Slavie a další velký rozdíl mezi tím, co klub dělá a jaké chce mít výsledky. Slavie chce být český velkoklub, každoročně se rvát o titul a mít úspěchy v Evropě. Ale to by nesmělo hrát v základu 4 nebo 5 hráčů kolem 20 let. Nic proti takovému Latkovi, ale 19letý kluk nemá co dělat v základu klubu s takovými cíli jako Slavie. To by musel být talent typu Owena nebo Rooneyho a to rozhodně není. Za Slavii musí hrát hráči na vrcholu hráčské kariéry. Někdo možná namítne: A kde brát na takové hráče peníze? To je jednoduché! Buď na to Slavie prostředky má a může si směle stanovovat takové cíle jaké si stanovuje, nebo na to nemá. Ale není možné, aby klub s takovým cíli hrál s odchovanci kolem 20 let. To si může dovolit tak možná Jablonec, ale ten má taky úplně jiné cíle! To je, jako kdybyste si koupili Fabii za čtvrt miliónu a chtěli, aby jezdila jako BMW za dva miliony. Většině lidí se při otázce, které jsou dva nejlepší české kluby, vybaví Sparta a Slavie. Bohužel každý z nás ví, který z těchto dvou klubů nasbíral za poslední roky víc úspěchů. Což je naprosto logické, když porovnáme všechny kritéria chodu klubů. Nejzajímavější na tom je, že hráčský kádr vychází z tohoto porovnání asi nejlíp. Z toho vyplývá, že Slavie má velké mezery a má co dohánět. Bohužel panu Leškovi už nevěřím ani trochu. Stačí si vzít výchozí pozici Slavie v 96 a dnešní stav. Moc dlouhou cestu klub od socialistického amatérismu k profesionalitě západní Evropy neurazil. Dá se říct, že do "zimní revoluce" v sezóně 01/02 přešlapovala na místě. Až poté se vydala pomalým krokem kupředu. I kdyby nám teď pan Leška postavil třeba pozlacený stadion, tak to, co za své působení v čele klubu zmeškal, už nedožene. A nevěřím už ani ENICu, protože není normální, aby společnost z tak fotbalově vyspělé země, jakou je Anglie, byla spokojená s takových chodem klubu, jaký je ve Slavii. Navíc finančně to musí být pořád ztrátová investice. Možná je moje kritika v určitých bodech moc tvrdá, možná naopak moc měkká. člověk nikdy není, protože chod Slavie je moc zamlžený a často veřejnost pracuje jen s dohady. Všichni se ale shodneme, že je potřeba něco dělat.