Historie

Sivas je město, které leží v nadmořské výšce 1 278 metrů v širokém údolí řeky Kızılırmak. Jedná se o středně velké obchodní centrum a průmyslové město, ačkoli ekonomika tohoto regionu byla tradičně založena na zemědělství. Jméno města je zkrácenou formou jeho byzantského řeckého jména Sivasteia z koineského řeckého jména Sebasteia (Σεβαστεία), což znamená, že bylo pojmenováno na počest císaře pomocí titulu Sebastos , řeckého ekvivalentu Augusta.

Sivasspor Kulübü , známý jako Demir Grup Sivasspor jako svůj rok založení uvádí rok 1967, ale není to úplně přesné.

Fotbal ve městě vznikl už v roce 1932, kdy byl založen klub Sivas Gençlik, jeho hráči už tehdy nosili červenobílé dresy a bílé trenýrky. Soutěže hrál na amatérské úrovni a přerušil svou činnost v době druhé světové války. V šedesátých letech se fotbal v Turecku profesionalizoval a v každém větším městě vznikly kluby, které měly za úkol reprezentovat svůj region. Sivas Gençlik se spojil s kluby Yolspor a Kızılırmak a byl tak vytvořen Sivasspor, do jehož znaku se promítly tři hvězdy jako symboly tří zakladatelských klubů.

Profesionální fotbal začal nově vzniklý klub provozovat 1.7.1967 a to ve druhé lize. Začátky to byly krušné. Dne 17. září 1967 během zápasu proti Kayserissporu došlo ke katastrofě se 40 mrtvými a nejméně 300 zraněnými mezi fanoušky, což byla nejhorší sportovní událost v Turecku. Téměř všechny oběti byli fanoušci Sivassporu, kteří zahynuli v tlačenici poté, co v jejich řadách vypukl chaos kvůli útočícím fanouškům Kayserisporu. Mezi oběma kluby vzniklo čiré nepřátelství, které bylo ukončeno smírem v sezóně 1990/91.

Nejvyšší soutěž

Sivasspor zůstával v nižších soutěžích až do roku 2005, kdy vyhrál druhou tureckou ligu (pod názvem První liga TTF) a postoupil do nejvyšší soutěže, která se nazývá Süper Lig. Německý trenér Werner Lorant v první sezóně mezi elitou dovedl tým ke klíčovým vítězstvím nad kluby jako Beşiktaş a Gençlerbirliği . Na konci své první sezóny v nejvyšší soutěži skončil Sivasspor na osmém místě s bilancí deseti výher, třinácti remíz a jedenácti proher. V sezóně 2007-08 klub skončil na 4. místě se stejným počtem bodů jako týmy na druhém a třetím místě, ale s nižším gólovým rozdílem. Sivasspor měl prvenství na dosah až do předposledního zápasu, kdy byl poražen 3:5 pozdějším mistrem Galatasaray Istanbul. V sezóně 2008-09 potom přišel dosud největší ligový úspěch, když Sivassporští skončili na druhém místě. Přestože většinu sezóny vedli tabulku, po prohraném posledním zápase sezóny skončili za vedoucím Beşiktaşem o 5 bodů.

Superligové časy Sivassporu skončily sestupem v sezóně 2015/16, ale již o rok později byl tým zpět v nejvyšší soutěži a v minulé sezóně přidal do vitríny svou první velikou trofej: Turecký pohár - Türkiye Kupasi. Je třeba říci, že cestu k němu měl poněkud ulehčenou. Do finále se dostal přes dva druholigové celky a jediným opravdu náročným soupeřem byl v semifinále hraném na dva zápasy pátý celek loňské tabulky Alanyaspor. Ve finále potom čekal „starý známý“ Kayserispor, který během své cesty položil na lopatky jak mistrovský Trabzonspor, tak nám velmi dobře známé Fenerbahce, ovšem v domácí soutěži skončil těsně nad čarou ponoru na čtrnáctém místě. Finálový duel skončil v normální hrací době 1:1, v prodloužení padly tři branky, o tu rozhodující se postaral ve 113. minutě Moussa Konaté - senegalský útočník ve službách Sivassporu, který po sezóně přestoupil do Francie.

V Evropě

Do Evropy poprvé Sivasspor nakoukl po čtvrtém místě v roce 2008, ovšem nebyla to klasická Evropa, šlo o pohár UEFA Intertoto. Pamětníci si možná vzpomenou, že v tom roce naposledy bylo možné do klasické Evropy proklouznout z letní soutěže, které se zúčastnilo 50 týmů a jedenáct z nich postoupilo do prvního kola poháru UEFA. Českou Republiku tehdy zastupovaly Teplice, jež nestačily na Honvéd Budapešť. Sivasspor byl nasazen do druhého kola, kde si poradil s týmem FK Grbalj Radonoviči z Černé Hory, ovšem těsně před branami poháru UEFA tvrdě narazil v duelu s portugalskou Bragou.

O rok později druhé místo znamenalo kvalifikaci ligy mistrů a také tvrdou srážku s realitou, když Anderlecht Brusel první utkání doma vyhrál 5:0, odveta s výhrou 3:1 sice poněkud napravila pověst Sivassporu, ale postup už přinést nemohla. Jenom pro srovnání, Slavia ve stejné fázi soutěže vypadla se Šerifem Tirraspol. Ani v play-off nově vzniklé Evropské ligy Sivassporu pšenka nekvetla a Šachťar Doněck byl na jejich síly.

Na další účast v Evropských pohárech si Sivassporští museli počkat až do sezóny 2020/21, kdy je čtvrté místo v domácí soutěži katapultovalo rovnou do základní skupiny EL. V konkurenci Villarealu, Karabachu a Maccabi Tel Aviv si náš letošní soupeř vyšlápl pouze dvakrát na Karabach a se šesti body skončil na nepostupovém třetím místě.

Loni se mu podařilo přejít přes dvě předkola EKL, tvrdou stopku vystavila v posledním předkole Kodaň celkovým součtem 1:7 z obou zápasů. Podobné to bylo letos, kdy byl Sivasspor jako vítěz poháru nasazen rovnou do play-off Evropské ligy, kde poměrně jednoznačně zůstal na štítě pátého celku švédské ligy Malmö FF.

Česká stopa

Tým Sivassporu nepatří mezi klasické destinace, kam by se z České ligy přestupovalo, ale bylo období, kdy tomu tak nebylo. V létě 2011 právě do Sivassporu ze Slavie přestoupil oblíbený odchovanec červenobílých Milan Černý. Odehrál zde dvě sezóny a vstřelil tři branky. Ve stejný čas spolu s ním přišli do Sivassporu z Plzně, která po prvním titulu tvořila kádr pro ligu mistrů, Jakub Navrátil a Tomáš Rada. O rok později přibyli i Jan Rajnoch a Premier League ošlehaný Roman Bednář, který se zde domluvil na dvouleté smlouvě, ovšem vinou zánětu kosti nenastoupil ani k jedinému zápasu. Tím výčet českých hráčů v Sivassporu končí, přesto vzpomeňme ještě jedno jméno, které se váže ke Slavii – ve stejném období zde působil slovenský gólman Štefan Senecký.  Gólman, jenž v Edenu v méně slavném období odchytal čtyři zápasy.

Trenéři

Asi nejznámějším jménem, které kdy bylo spojeno se Sivassporem je brazilský internacionál a mistr světa Roberto Carlos, který do klubu zamířil coby trenér v létě 2013. Čeští hráči na něj nevzpomínali úplně v nejlepším, protože jeho příchod pro ně znamenal konec v klubu. Pouze Jakub Navrátil české zemětřesení v kádru přežil a skončil až o rok později.

Dalším jménem, které něco může říci českým fanouškům, je Karol Pecze. Slovenský odborník, jenž ve společné čs. lize vedl týmy Dunajské Stredy, Žiliny, Nitry a Slovanu přišel do Turecka v roce 2006, tedy v době, kdy mu bylo čerstvě šedesát let.

Současným trenérem týmu je Rıza Çalımbay (*1963). Rodák ze Sivasu je úzce spjat především s Beşiktaşem Istanbul, v němž působil po celou dobu své hráčské kariéry. V jeho dresu odehrál 494 ligových zápasů a vstřelil 43 gólů. Patřil mezi nejlepší hráče své doby a během let 1981-1992 zvládl i 38 zápasů za národní tým.

Poté, co ukončil aktivní hráčskou kariéru, Çalımbay absolvoval trenérské kurzy v Anglii. V roce 2001 se stal asistentem trenéra Christopha Dauma v Beşiktaşi, ale po krátké době na tuto funkci rezignoval a stal se postupně trenérem Göztepe , Denizlisporu a Çaykur Rizespor. V sezóně 2004-05 se stal hlavním trenérem svého domovského Beşiktaşe poté, co byl od klubu odvolán Vicente Del Bosque. O rok později sám odstoupil po devátém kole a nahradil jej Jean Tigana. Dále trénoval Ankaraspor, opět Çaykur Rizespor, následně Eskişehirspor, poprvé Sivasspor, znovu Çaykur Rizespor, Mersin İdmanyurdu, Kasımpaşu, Antalyaspor, Trabzonspor a Konyaspor. Podruhé byl trenérem Sivassporu jmenován v roce 2019.

Jak vidíme, zatímco hráčskou kariéru symbolizuje věrnost, po trenérské stránce Çalımbay procestoval drtivou většinu Turecka.

Současnost

V současné sezóně nemá Sivasspor na růžích ustláno. Zatím odehrál osm soutěžních zápasů a nezvítězil ani v jednom. Turecký superpohár po přesvědčivé výhře 4:0 zvedl nad hlavu kapitán Trabzonsporu, v předkole EL se ze dvou výher radovali hráči Malmö FF a v Turecké lize to zatím po dvou prohrách a třech domácích remízách 1:1 znamená patnácté místo z devatenácti.

V brance se střídají domácí gólmani Ali Sasal Vural (32 let; #35) a Muammer Yildirim (32 let; #25). Těžko říci, kdo z nich je jedničkou, prvně jmenovaný začal sezónu superpohárem, potom jej na tři zápasy vystřídal druhý a po prohře v Malmö došlo k další rošádě.

V obraně dostávají příležitost domácí borci Uğur Çiftçi (30 let; #3) a Caner Osmanpaşa (34 let; #88), doplňují je Aaron Appindangoyé (GAB; 30 let; #4), Gabonec, který kariéru odstartoval v Boavistě Porto a odchovanec Škody Xanthi Dimitrios Goutas (GRE; 28 let; #6). V záloze nejvíce naskakuje do hry norský internacionál Fredrik Ulvestad (NOR; 30 let; #23), dále Turek s německým pasem Erdogan Yesilyurt (GER/TUR; 29 let; #17), Robin Yalcin (GER; 28 let; #8), odchovanec Stuttgartu, který minulou sezónu hostoval v Padebornu a domácí Hakan Arslan (34 let; #37)

Nejlepším střelcem týmu v uplynulé sezóně byl s dvanácti brankami reprezentant Mali Mustafa Yatabaré (MAL/FRA; 36 let; #9), letos se ještě netrefil, zatím jej na pozici nejlepšího střelce vystřídal Max Gradel (YVO/FRA; 34let; #7), i když ani jeho dva zářezy o ničem příliš nevypovídají – Sivasspor zatím v této sezóně vstřelil pouze čtyři branky. Dalším útočníkem je nigerijský internacionál Leke James (NIG; 29 let; #90), jenž ostruhy získával v Norsku, hlavně v dresu Molde, letos je zatím jediným střelcem svého týmu v Evropě. Asi nejzajímavější kariéru má za sebou letní posila Kamerunec Clinton N'Jie (KAM; 29let; #10), který střílel branky v Lyonu a Olympique Marseille, mezi tím se jednu sezónu mihl v Tottehamu. Jeho poslední štací před přesunem do Turecka bylo Dinamo Moskva, kde za tři roky stihl šest branek, v poslední sezóně pouze jednu.

Jak z výčtu kádru vyplývá, Sivasspor sází na starší, zkušené borce. Jediným mladším hráčem, který se v jeho dresu letos dostává do hry, je Kader Keïta (YVO/FRA; 21 let; #28), jenž přišel do klubu před sezónou z belgického Westerlo, ovšem poslední sezónu strávil ve Švýcarsku v dresu FC Sion.

První zápas skupiny G mezi Sivassporem a Slavií se odehraje v Turecku na stadionu Sivas 4 Eylül Stadium. Stadion byl otevřen v roce 2016 a má kapacitu 27 532 diváků. Tolik lidí pohromadě na něm však nikdy nebylo, dosud nejvíc diváků bylo přítomno zápasu Sivasspor - Galatasaray 8.3.2020 a to 19 438.

Výkop je naplánován na čtvrtek 8.9. 21:00.