Historie

Klub samotný byl založen v březnu 1916 na Ukrajině v malém městě Kościuchnówce pod Maniewiczami. Jak už název klubu napovídá, jeho založení je spojeno s polskými legionáři na východní frontě během první světové války. Zálibou vojáků polské armády před válkou byl fotbal, a tak se nápad na založení fotbalového klubu zrodil právě v hlavě důstojníka polské armády Zygmunta Wasseraba. Z několika navržených názvů se nakonec uchytil právě název Legia – oficiální barvy kluby byly bíločerné. Bílý erb s černým písmenem „L“ na černém štítu pak odkazoval na symbol vojenských legií. Hráči nastupovali v bílých dresech s černou úhlopříčkou. Po první světové válce byl klub rozpuštěn.

Znovuzrození klubu bylo opět spjato s osobou bývalého důstojníka Zygmunta Wasseraba. V důstojnickém kasinu na Zamku Królewskim (Královský palác) se rodí Wojskowy Klub Sportowy (WKS) Warszawa. Další zvrat přichází opět kvůli světové válce, a v roce 1938 je klub z velké části rozpuštěn. Po druhé světové válce se z Legie opět stává armádní klub pod názvem Wojskowy Klub Sportowy Warszawa.

Léta prvních úspěchů prožívá Legia v páté dekádě minulého století. V roce 1955 vyhrává polský pohár po výhře 5-0 nad Lechií Gdaňsk. O měsíc později, v listopadu 1955, se Legia poprvé ve své historii stává polským mistrem. Také jako první polský klub dokáže vyhrát double – výhra v poháru a lize. O rok později Legia obhajuje jak ligový titul, tak vítězství v polském poháru.

Evropské poháry

V evropských pohárech zažila Legia tři výjimečné ročníky: V PMEZ 1969/70 a PVP 1991/92 tým dokráčel až do semifinále soutěže, kde podlehl pozdějšímu vítězi, v Lize mistrů v sezóně 1994/95 zaznamenal účast ve čtvrtfinále.

Mistrovský tým z roku 1969 nastoupil do prvního kola PMEZ proti rumunskému celku UT Arad a po výhře 2:1 v úvodním zápase na půdě soupeře jej doma deklasoval 8:0! Druhé kolo přineslo těžší oříšek. Francouzský St. Étienne měl na svém kontě čerstvý skalp Bayernu Mnichov, hráči Legie však dokázali vyhrát oba zápasy – po domácí výhře 1:0 se prosadili i na půdě soupeře výsledkem 2:1. Ve třetím kole, což už bylo jarní čtvrtfinále, čekal Galatasaray Istanbul. Po venkovní remíze 1:1 následovala domácí výhra 2:0. Feyenoord Rotterdam v semifinále už byl nad síly polských mistrů

U této sezóny se zastavme u dvou hráčů, kteří mají v Legii status legendy. Všechny branky do sítě Galatasaraye nastřílel útočník Lucjan Brychczy. Je to absolutní rekordman Legie. V jejím dresu odehrál těžko uvěřitelných 19 sezón (1954-1972), během nichž zvládl 368 zápasů a v nich nastřílel 182 branek.

Ovšem když se ve spojení s Legií Varšava řekne „legenda“, každému naskočí jméno Kazimierz Deyna. Odchovanec ŁKS Łódź přišel do Legie na základní vojenskou službu po pouhém jednom zápase za svůj mateřský klub. Ve Varšavě se pro něj velmi důležitým stal jeho první trenér, Čechoslovák Jaroslav Vejvoda. Deyna se s Legií stal dvakrát mistrem Polska (1969, 1970) a jednou získal polský pohár (1973). Roku 1974 skončil v anketě Zlatý míč na třetím místě. V letech 1973 a 1974 získal v Polsku ocenění „Fotbalista roku“.

S polskou reprezentací získal bronzovou medaili na mistrovství světa roku 1974 (dostal se zde do all-stars týmu turnaje) a zúčastnil se i světového šampionátu roku 1978. Má zlatou medaili z olympijských her v Mnichově 1972, kde byl s devíti brankami nejlepším střelcem turnaje a stříbrnou z Montrealu 1976. Celkem za národní tým odehrál 97 utkání, v nichž vstřelil 41 branek. 

Na sklonku kariéry přestoupil do Manchesteru City a v roce 1981 emigroval do Spojených států, kde nastupoval za tým San Diego Sockers.

V noci z 30. srpna na 1. září 1989 se vracel svým autem z tréninku. Z neznámých důvodů narazil v plné rychlosti do nákladního auta stojícího v odstavném pruhu. Byl na místě mrtvý a byl dokonce tak znetvořen, že ho policie dokázala identifikovat jen podle řidičského průkazu, který u sebe měl. Bylo mu 42 let.

Na podzim roku 1990 vstoupili hráči Legie do Poháru vítězů poháru bezproblémovým postupem přes lucemburský Swift Hesperange (2x 3:0), následoval těžký zápas se skotským Aberdeenem, který rozhodla jediná branka v domácím utkání. Na jaře potom přišel šok, kdy Legia ve čtvrtfinále vyřadila Sampdorii Janov. Po domácím vítězství 1:0 vedla v odvetě dokonce 2:0. Domácí sice stihli v závěrečné půlhodině vyrovnat, ale to hostům na postup bohatě stačilo. Za soupeře přitom v té době nastupovali největší hvězdy světového fotbalu: Pagliuca v brance, v poli Cerezo, Lombardo, Vierchowod, či Michaljičenko, branky vstřelili Gianluca Vilalli a Roberto Mancini, které si dobře pamatujeme z letošního šampionátu coby trenéry mistrů Evropy. Všechny zastínil autor tří branek Wojciech Kowalczyk. Ještě u jednoho jména se zastavme: v brance v té době nastupoval Maciej Szczęsny. Kontroverzní gólman, který jako jediný dokázal vyhrát Ekstraklasu se čtyřmi různými kluby. Pokud je vám to jméno povědomé, tak máte naprostou pravdu. Jedná se o otce současného gólmana Juventusu Wojciecha Szczęsného, který se narodil týden po vyřazení Legie z tohoto ročníku PVP. Manchester United posunula do finále hlavně výhra 3:1 v úvodním zápase ve Varšavě, v odvetě se oba kluby rozešly smírně.

Na podzim 1995 tým Legie v prvním kole Ligy mistrů dvakrát porazil IFK Götterborg, čímž se kvalifikoval do základní skupiny. V ní Legie za sebou nechala Rosenborg Trondheim i nečekaného anglického mistra Blacburn Rowers, v jehož dresu v té době válel střelec Alan Shearer a spolu se suverénem skupiny Spartakem Moskva postoupila do čtvrtfinále, kde jí zastavil řecký suverén Panathinaikos Athény.

Současnost

Po revoluci v roce 1996 klub koupili Korejci z Daewoo. Od 9. dubna 2004 klub vlastnil ITI, největší polský multimediální koncern. V lednu 2014 Legii od ITI koupila dvojice podnikatelů Dariusz Mioduski a Bogusław Leśnodorski. Leśnodorski již předtím v klubu působil jako prezident. V současné době nepanují mezi oběma muži idylické vztahy. Podnikatel Miodurski o svém parťákovi prohlásil, že nikdy neinvestoval své peníze do žádného klubu, nenesl žádné riziko a jeho hlavním cílem bylo a je vydělat. Později dodal: „Mojí největší chybou bylo, že jsem tento projekt nezačal sám, od nuly. Nepopírám, že jako prezident odvedl dobrou práci v několika ohledech, což přineslo sportovní úspěchy. Ale naše výsledky v Evropě, včetně účasti v Lize mistrů, nebyly transformovány do něčeho trvalého.“ 

Legia za posledních devět let získala sedm titulů, čímž s celkovým počtem patnácti triumfů v historické tabulce přeskočila své největší konkurenty Górnik Zabrze a Wisłu Kraków, kteří shodně zvedli mistrovský pohár nad hlavu čtrnáctkrát.

Stadion

Legia Varšava je doma na Stadionu polské armády. Tento svatostánek je od 1. srpna 2002 ve vlastnictví hlavního města Varšavy. Nachází se na ul. Łazienkowské 3. Vybudován byl v letech 1927 až 1930, ovšem celkovou modernizací prošel v roce 2009 v rámci příprav na evropský šampionát, které Polsko v roce 2010 pořádalo společně s Ukrajinou. Kapacita je 31 800 sedaček.

Nejfanatičtější příznivci Legie se scházejí na tribuně jménem Żyleta. Poprvé se tento název objevuje v 70. letech. Byl odvozen od reklamního panelu na sadu nožů Polsilver, který byl umístěn zhruba v prostředku celé tribuny. Postupem času byl tento název osvojen všemi příznivci Legie a byl ustanoven jako oficiální. Po veškerých modernizacích pojala tato tribuna 6 000 fanoušků. Nacházela se na východní části stadionu. Po celkové rekonstrukci stadionu se Żyleta přesunula z východní na severní tribunu a v současnosti je osázena 8 000 sedačkami ve dvou patrech. Na drtivé většině zápasů Legie je tento sektor narvaný k prasknutí.

Hymna

Před každým zápasem Legie se na stadionu v ulici Łazienkowska 3 z hrdel tisíců fanoušků ozve „Sen o Varšavě“. Tato píseň se stala neoficiální hymnou klubu. Hlasatel požádá všechny, aby se postavili, fanoušci berou šály a zvedají je vysoko nad hlavu. Z reproduktorů stadionu zazní melodie písně Czesława Niemena a celý stadion začne zpívat jako jeden muž.

Všechno to začalo zápasem mezi Legií a Odrou Wodzisław 12. března 2004. Text písně je dílem Marka Gaszyńského, hudbu a zpěv obstaral Czesław Niemen. V roce 1966 se tato píseň v Polsku stala velkým hitem, i když sami umělci takový úspěch nečekali a Gaszyński si ani nemyslel, že toto dílo přežije až do 21. století.

Neobešlo se to však bez určitých problémů. Když se tato píseň na Stadionu Polské armády stávala stále populárnější, ozvala se vdova po Czesławi Niemenovi - Małgorzata. Nelíbil se jí „řev fanoušků“ doprovázející zpěv jejího manžela. Neoficiálně se mluvilo o tom, že jde také o peníze z práv na hraní písně na stadionu. Šéfové Legie zkoušeli různá řešení - hrála se pouze melodie, nebo byla píseň zpívána naživo na stadionu profesionálním zpěvákem. Nakonec bylo rozhodnuto, že fanoušci píseň znovu nahrají. V té době se přihlásilo několik desítek mladých lidí a vzali věci do svých rukou. Na projekt dohlížel sám Marek Gaszyński. Slyšet „Sen o Varšavě“ na přeplněném stadionu je nezapomenutelný zážitek.

Češi v kádru

První českou stopou v historii Legie je výše zmiňovaný Jaroslav Vejvoda, který klub vedl v letech 1966 – 1969 a v posledním roce svého působení jej přivedl k mistrovskému titulu. Na své následovníky musel dlouho čekat. Tým Legie Varšava i dlouho po revoluci tvořili pouze Poláci, maximálně byl na soupisce jeden cizinec. Až v novém miléniu se klub otevřel světu. Prvním Čechem na soupisce byl v sezóně 2010/11 olomoucký odchovanec Michal Hubník. Následoval jej v sezóně 2015/16 slávistům dobře známý Adam Hloušek, který v dresu Legie vydržel celé tři sezóny a připsal si tak hned tři tituly. V roce 2016/17 jej doplnil další hráč se slávistickou minulostí – Tomáš Necid, který v rámci hostování z tureckého Bursasporu přispěl k titulu jednou brankou v osmi zápasech. Jako zatím poslední Čech se v kádru Legie objevil další slávistický odchovanec Tomáš Pekhart. Vysoký forward zaznamenal v uplynulé sezóně 24 soutěžních branek, což mu vyneslo i nominaci na evropský šampionát.

Současný kádr

Neochvějnou brankářskou jedničkou Legie je zkušený světoběžník Artur Boruc. Zkušený, již jedenačtyřicetiletý borec v Legii působil v letech 1999-2005, poté vyrazil do světa. Pět let chytal v Celtiku Glasgow, dva roky za Fiorentinu a následoval přesun na Ostrovy. V dresech Southamptonu a Bournemountu odchytal 128 zápasů a před sezónou 2020/21 se vrátil domů. V obraně tvrdí muziku srbský reprezentant Filip Mladenovič, chorvatský internacionál Josip Juranič a další zkušený harcovník třiatřicetiletý reprezentant Artur Jędrzejczyk.   

V záloze v minulé sezóně řádil Bartosz Kapustka, odchovanec konkurenční KS Cracovia, který se domů vrátil po neúspěšném angažmá v Leicesteru, ovšem toho z dvojzápasu se Slavií vyřadil přetržený zkřížený vaz. S Tomášem Pekhartem se na hrotu pohybují Portugalec Rafa Lopez, Brazilec Luquinhas a ázerbájdžánský reprezentant Mahir Emreli. Všichni již v tomto ročníku Ligy mistrů dokázali dvakrát skórovat.

Cesta evropskými poháry

Legia Varšava naskočila do letošního ročníku Ligy mistrů v prvním předkole, kde po výsledcích 3:2 venku a 2:0 doma vyřadila nejpve norského mistra FK Bodø/Glimt. Následně přešla přes estonského mistra Floru Talin, opět po dvou výhrách – 2:1 doma a 1:0 v odvetě. Stopku Legii vystavilo až Dinamo Záhřeb ve třetím předkole a to přestože si Legie přivezla z Chorvatska nadějnou remízu 1:1. Domácí prohra 0:1 znamenala přesun do Evropské ligy, kde jí los postavil do cesty Slavii Praha.

Slavia před předkolem

Hrát 4. předkolo Evropské ligy je zkušenost, kterou si sešívaní dlouho neprošli. V předchozích čtyřech sezónách došli červenobílí vždy minimálně do 4. předkola Ligy mistrů a účast v druhé nejprestižnější evropské klubové soutěži měli zajištěnou bez dalších bojů. Letos je situace jiná - pokud Slavia proti Legii neuspěje, spadne do nově založené Konferenční ligy. Zdravotní stav kádru dostál oproti dvojzápasu s Ferencvárosem drobných změn. Stále chybí dlouhodobě zranění Lukáš Provod a David Hovorka, k nim přibyli ještě Srdjan Plavšič a Petr Ševčík, na soupisku se navíc nevešel Petar Musa. Do kádru se naopak vrací uzdravený kapitán Jan Bořil, dále Michael Krmenčík a Ubong Ekpai. Dá se očekávat, že minimálně první jmenovaný by mohl atakovat základní sestavu, u Michaela Krmenčíka je pak reálnější start spíše až v odvetném zápase. Největší otazník sestavy visí nejspíše nad stoperskou dvojicí - Ondřej Kúdela bude moci vinou trestu nastoupit až za týden ve Varšavě a můžeme tak jen odhadovat, kdo nastoupí vedle stálice začátku sezóny Tarase Kačaraby. Bude to David Zima, který hrál zápas v Budapešti, nebo Tomáš Holeš, jenž dobře zvládl domácí odvetu? Nejistá je také situace kolem Petera Olayinky, který v posledním pohárovém zápase střídal kvůli zranění, a dá se tak očekávat, že tentokrát do zápasu nezasáhne od začátku. Snad vítězná sestava vyběhne na hřiště v Edenu už zítra v 19 hodin. I tentokrát mohou fanoušci při splnění epidemiologických podmínek zaplnit celou kapacitu stadionu. Ti, na které se nedostane, pak mohou sledovat přímý přenos na stanici O2TV Sport. 

Tip na sestavu: Kolář - Bah, Kačaraba, Zima, Bořil - Holeš, Traoré - Sima, Stanciu, Oscar - Kuchta

Kurzy: 1,56 - 4,15 - 6,3

Zdroje:

Historie - https://www.supporters.cz/clanek/historie-fanousku-legie-varsava/3787.html

Wikipedia - https://cs.wikipedia.org/wiki/Poh%C3%A1r_mistr%C5%AF_evropsk%C3%BDch_zem%C3%AD_1969/70

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poh%C3%A1r_v%C3%ADt%C4%9Bz%C5%AF_poh%C3%A1r%C5%AF_1990/91

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazimierz_Deyna

Legia Varšava - https://legia.net/historia/

Hymna - https://polskatimes.pl/hymnypiosenki-klubowe-ekstraklasy-sen-o-warszawie-legia-warszawa/ar/707613