I když - nemohu říci, že by tato těžká prohra, zprostředkovaná rozhlasem či internetem byla méně bolestivá. Výsledek je totiž stejný: smutek a zklamání. Těžko mluvit více k naší hře. Je smutné, že doposud jistá defenzíva evidentně neobstála. Podobně jako ofenzívní síla. Kde je problém? Snad v záloze. Nemáme "mozek" týmu jako soupeř třeba Mostovoje. A propos Mostovoj. Je zajímavé kolikrát jeho jméno padlo v médiích jako největší nebezpečí pro sešívané. Bezúspěšně.... čistě teoreticky je také zajímavé, že třikrát ze čtyř utkání posledního předkola Ligy mistrů Slavia venku (tedy v Curychu, Panathinaikosu a nyní ve Vigu) nevstřelila ani branku. Tedy základ veškeré úspěšné pohárové matematiky... Ve světě těchto čísel ale nalézám bohužel ještě jedno - horší - "třikrát". Tolikrát totiž Slavia s týmiž soupeři na domácím hřišti prohrála. S Curychem 0:1, Doněckem 0:2 v prodl., 1:2 s Panathinaikosem. Nechce se domýšlet případné pokračování... ... Celta Vigo je určitě těžký soupeř. Tušili jsme to dopředu. Přesto - čekali jsme takovýto ošklivý direkt? Neočekávali jsme větší prosazení našeho týmu v nejzápadnějším cípu Evropy? Při soubojích Celty s Olomoucí a Libercem v Poháru UEFA před dvěma lety se náš zástupce radoval z domácí výhry. Bylo by dobré, kdyby i Slavia vložila do odvety všechny síly. A získala aspoň body do koeficientu a body pro sebevědomí. Prohrát boj se dá všelijak. Chci věřit, že sešívaní udělají vše pro to, aby vypadli se ctí. Tak jak se to událo třeba v březnu 2000 proti Leedsu. Válka je možná prohraná. Získejme aspoň jednu bitvu!