Pepi se dokázal postavil nacistům, když se ho snažily zlanařit do svého nároďáku, a nedokázali ho zlomit ani komouši (stejně jako náš klub), ikdyž měl možnost emigrovat. Ikdyby ho nakonec Ronaldo stejně jen předběhl, tak na Pepiho nebude mít mnohem mnohem více lidí, než jen pár fotbalistů.

Jen škoda, že se s timhle přišlo až dneska, den po tom, co Ronaldo překonal ten původní rekord. Takhle to vypadá, že se toho rekordu nechceme vzdát a tak jsme si ty góly přimysleli. Bohužel i tenhle rekord podle mě Ronaldo překoná, pokud se teda nějak vážně nezraní.

Myslím ,že kdyby Bican žil ,tak by mu to i přál.Ronalda mám rád .To je profík každým coulem.Co jsem o něm četl ,tak ten maká a trénuje snad i v noci.Pro tým maká daleko více než Messi .Pokud bude hrát a to se svojí životosprávou a tím jak maká může v pohodě do 40 ti udělat.Sice by mě to trochu sra..,ale je to borec s velkým B.

Asi to sem nepatří, ale musím. Mám živou vzpomínku, když mi táta s panem Lauferem představovali na tribuně v Edenu Pepepepimu …. Oni /3/ se znali z odboje za 2. světové, což jsem se dozvěděl až později, když už jsem nemohl jim říct aspoň díky. Už nebyli, holt je lepší někdy raději dobře příliš brzo než příliš pozdě, natož nikdy - to už taky vím. /Bican dával prachy, táta sháněl maso a Laufer organizoval pomoc, těm, co měli blízké v koncentrácích/. Z hlediska dnešní optiky to nebylo málo a metál za to ani jeden nedostal … a oni to pro metály nedělali/
No a co se stalo - Laufer mi představil a Bican mně asi 12-ti letému frackovi říká: ahoj, já jsem Pepepi a já jak idiot jsem taky zakoktal, já jsem tototom. /Nakažlivost zadrhávání řeči je známa a popsána v odborné literatuře/ A on ten Pepi to vzal s nadhledem a řekl Lauferovi, jestli má jeho fotku a Laufer jí měl a Bican v klidu podepsal. Žel už mám jen vzpomínku, fotku vzaly větry času … Prostě každý máme něco, já aspoň hezkou vzpomínku a poučení z mého trapasu, který Pepi nonšalantně nechal být. Prý byl zvyklý …
A k těm gólům - asi i Pepi by to vzal z nadhledem /góly jsou, byly a budou/ jen my se tady plahočíme s bůhvíjakými statistikami - jsme malicherní. Ať už ho Ronaldo dotáhne či nikoliv je mi u zadku, protože vzpomínku na Pepiho mi nikdo nevezme, ani současné i minulé eskapády jeho "povedeného" synka, jemuž by Jarmila asi dala na zadek, pokud by žila … Nechme toho. Bican byl jen jeden a tak to bude a je šumák, kolik dá Portugalec gólů. Kdo to počítá je jeho problém!

Můj Táta byl do Slávky magor. Doma nám to neklapalo, ptz sem byl tak trochu grázl. Tehdá se mi přes kámošku povedlo domluvit jeho setkání s Pepim ještě v dřevence v klubu. Sedíme u stolu a za chvilku přišel Pepi. Pozdravil, sedl si k nám a nahodil úsměv. Táta byl vyplesklej, chvilku trvalo, než to z něj spadlo a začal si s ním povidat. Zmizel sem,aby si to užil. Cca za hoďku táta vyšel ven. Se slzama v očích mě obejmul a tiše mi řekl, že sem debil :) Od ty doby to mezi náma klapalo až do jeho smrti. Děkuju Pepi.

Děkuji všem za vzpomínky na pana Bicana. myslím si, že sem naopak patří. Já jsem ho viděl osobně poprvé jako kluk ve starém Edenu na podpisové akci ještě s jedním naším bývalým fotbalistou. Nedlouho před tím jsem dočetl Pět tisíc gólů. Přijeli jsme tenkrát pozdě a bylo asi minutu před zápasem, pánové balili a já tam doběhl na jinak liduprázdné místo sám. Bican už byl nervózní, protože už tak nestíhal začátek. Ale dostal jsem podpis od obou. Nezmohl jsem se na víc než vyplesklé "děkuju" (čímž jsem se připravil o věnování k podpisu, o které jsem si tak ani neřekl). Druhý pán se jen usmíval.
Pepiho jsem pak vídával na Strahově. Nosil jsem s sebou pořád knihu (myslím) Bicanovo tajemství, aby mi ji také podepsal. Ale buď jsem ho zrovna nechtěl vyrušovat v hovoru s dalšími legendami či managementem Slavie, přišel jsem na poslední chvíli a už nechtěl opakovat dřívější zdržování nebo - paradoxně když by tomu nic nebránilo - jsem knihu zrovna zapomněl. Takže mám "jen" tu jednu podepsanou fotku a vzpomínky :-)

Prosím zdejší pamětníky, v čele s p. Akulsem, jehož encyklopedické znalosti jsou obdivuhodné, o malou konzultaci ohledně trenérského angažmá Josefa Bicana.
Wikipedie uvádí, že Pepi v roce 1977 trénoval divizní ČSAD Benešov... Nevím, ale domnívám se, že v té době tým od Konopiště vedl internacionál Josef Vacenovský. Bývalý hráč slavné Vejvodovy Dukly středočechy dokonce vytáhl do II. ligy. Není vyloučeno, že Josef Bican tou dobou koučoval v nedaleké Vlašimi. Vlašimští v sezoně 1977-78 vyhráli A skupinu II. ligy, zatímco Benešov po postupu v téže skupině skončil předposlední. V kvalifikaci o nejvyšší soutěž Vlašim nestačila na ZŤS Košice, nicméně se nedomnívám, že by se velký Pepi účinkoval ve všeobecně známé podblanické taškařici.

Branky Josefa Bicana v oficiálních zápasech

Góly vstřelené lize, druhé lize, pohárech a reprezentaci. Nezapočítávají se přátelské zápasy (s výjimkou reprezentačních) a exhibiční a jiné neoficiální zápasy.

Celkem: 821 gólů (528 zápasů)

Domácí ligové soutěže (1. liga)

Rakousko (Rapid a Admira), 1931 - 1937, 71 gólů/75 zápasů
ČSR (Slavia, Dynamo Praha, Vítkovice), 1937-38, 45-55, 189 g/140 z
Protrektorát Čechy a Morava (Slavia), 1938 – 1944, 258 g/134 z

Domácí soutěže (2. liga)

Rakousko (Rapid rezerva), 1931-32, 24 g/13 z
ČSR (Vítkovice), 1949, 40 g/21 z
ČSR (Škoda Hradec Králové), 1952, 53 g/26 z

Domácí pohárové soutěže

Wiener Cup (Rapid a Admira), 1932-36, 18 g/14 z
Český pohár (Slavia), 1940-44, 30 g/15 z
Středočeský pohár (Slavia), 1937, 1940-48, 62 g/24 z
Pohár osvobození (Slavia), 1945, 12 g/4 z
Československý pohár (Hradec Kr.), 1952, 7 g/4 z

Středoevropský pohár (Mitropa Cup):

Rapid, Admira a Slavia, 1934-1939, 16 g/5 z

Reprezentace

Rakousko, 1933-36, 14 g/19 z
ČSR, 1938-39, 1946-49, 18 g/16 z

Zápasy Čechy – Morava (za okupace)

1940 – 1945, 9 g/8 z

https://souteze.fotbal.cz/josef-bican-nastrilel-821-golu-v-oficialnich-zapasech/a13567

Škoda, že svá nejlepší léta Pepi odehrál v tak hnusných časech. Mistrovství světa v roce 1938 nestihl a další se hrálo až v roce 1950 v Brazílii. Mistrovství Evropy nebylo. Evropské poháry nebyly, vyjma regionálního Středoevropského poháru. Televize nebyla. Pepi Bican převyšoval všechny své současníky, se kterými mohl hrát, o tolik, že není pochyb o jeho naprosté výjimečnosti. Vstřelil v roce 1938 na Strahově v Mitropa cupu 4 góly Interu Milán a z čerstvých mistrů světa Giusseppe Meazzy a dalších italských reprezentantů udělal směšné panáky. I dnes by byl naprosto výjimečný, mocně pochybuji, že by mu Ronaldo stačil. Kdesi jsem četl historku jak Bican ve dvou utekl soupeřům a z hranice vápna v plném běhu vystřelil přesně do šibenice. Když se ho spoluhráč ptal proč mu nenahrál před prázdnou bránu, odpověděl: “Jistota je jistota”. (:-))).