Protože deník Sport je zdá se mi v suverénním obležení spar?anských materiálů, nezbývá mi než ohlédnout se po slávistických webech a tam číst zprávy z "kuchyně". A abych byl na ligu ještě lépe připraven, studuji, jaký má ligový program Slavia. S kým hraje kdy doma, kdy hraje venku a podobně. Je to vždycky jen teoretizování. Nejen z mého pohledu, ale většinou i z objektivního hlediska výsledku. Přesto - je pěkné se podívat do rozlosování a říci si: letos by to mohla být cesta za titulem.

Nejsem maximalista. Nechci za 30 zápasů od Slavie 90 bodů. Ale nejsem ani žádný skromný fanoušek. Když nebyl titul posledně, chci ho teď - tuhle sezónu. Vím, je to střetávání pozitiv skromnosti a pozitiv sebejistoty. Hrana je ostrá a cesta k úspěchu vede jedině přesně po ní. Všude okolo je propast zapomnění, popř. jen relativního úspěchu. Držet se na této hraně je obtížné. My slávisté to víme - řekl bych - jaksi trochu lépe než ostatní. často a rádi balancujeme mezi těmito extrémy a zapomínáme na přímou cestu k cíli.

Možná chybí přesně stanovený cíl. Pak by bylo snazší hledat nejkratší cestu k němu. Namítnete, že je nutno brát v úvahu i okolnosti. Ne jen cíl a nejkratší cestu k němu. Máte pravdu. Jenže okolnosti - to je přesně to, co dělá budoucno nejistým a minulost krásně čitelnou. A můžu snad já teď a tady předvídat budoucnost? Těžko. Při vší touze nedisponuji křiš?álovou koulí a nadáním pro obor s tím spojený. Můžu tu ale představit svůj cíl. Zamyslet se nad možnou cestou k němu. Prostě a jednoduše říct - co bych chtěl od Slavie na podzim, kolik ligových bodů bych bral za dobrý výsledek, jak bych si přál, aby dopadly podzimní ligové zápasy.

Jak jsem řekl, nejsem maximalista, ani minimalista. Loni na podzim i letos na jaře získala Slavia 32 bodů při bilanci 9 výher, 5 remíz a 1 prohry. K mistrovskému titulu to nevedlo. Předpokládám, že ani letos to stačit nebude. Proto je nasnadě, že bodů je třeba víc. Osobně bych byl spokojen s 34 (a bilancí 10-4-1) a nadšen 37 body (za bilanci 11-4-0). Je mé přání troufalé? řekl bych, že ne. Na podzim, jak známo, v lize ještě o moc nejde. Jedině tak o to, aby Sparta neztrácela pro jarní finiš příliš bodů (viz třeba podzim 99 a derby Žižkov-Sparta 2:3...). Dokonce bych šel i tak daleko, že 34 bodů by mohlo stačit na podzimní zlatou pozici. Proti troufalosti v tipu snad mluví i často zmiňovaná s časem rostoucí sehranost týmu. Pokud tedy Slavia dvakrát za sebou udělal 32 bodů, je nejvyšší čas udělat krok dál.

A cesta k těm bodům? řekl bych, že střelecká potence by nemusela být oslabena odchodem loni 8-gólového Vachouška. Je tu na jaře v rozletu zabržděný Adauto, mistrem fotbalového umění ve Slavii je pořád Kuka. Můžeme mluvit i o dalších posilách. Pokud tedy Slavia za loňský rok vstřelila v průměru více než dvě branky na zápas, není nejmenší důvod v tom nepokračovat. Nech? jich je tedy 32. A obdržené góly? Nemůže jich být víc než 10. říkám přímo, že 9. Proč? Protože černý, Bejbl, Petrouš a Müller. O krajních obráncích ani nemluvě. Obrana ve svém kádru ani neposílila, ani neoslabila. I když - můžeme diskutovat na téma Lumír Sedláček, levý obránce Slavie.

To je tedy cíl. Alespoň 34 bodů za podzim a skóre 32:9. A cesta k tomuto cíli? Ligu si lze rozdělit podle reprezentačních přestávek. Ty budou na podzim tři - po 6., 10. a 14. kole. Než bude první pauza na výdech po 6 utkáních, bude mít Slavia za sebou 3 zápasy doma a 3 venku. Logicky, protože utkání doma - venku se tentokrát už pravidelně střídají celý rok bez výjimky. I když - může zasáhnout osud - okolnosti jak jsme mluvili. Vzpomeňme loni povodně, jindy sněhovou kalamitu. K čemu je potom pěkně střídavé rozlosování.

Ale vra?me se zpět k prvním kolům ligy. řekl bych, že mít doma Žižkov, Zlín a Jablonec a venku Blšany a Plzeň - patří k tomu lehčímu, co nám liga na podzim nachystala. Přímo popsáno - po těchto utkáních by Slavia jako aspirant neměla mít méně než 13 bodů, avšak dle mého přání by jich mělo být rovnou 15. Proč? Loni jsme přeci zjistili, že sešívaní už jsou na Strahově doma. A vzdorný z těch tří, kteří zpočátku přijedou, byl loni jen Jablonec. U něho nastal čas odvety! A body z venku? Proti komu jinému má náš tým dělat venku výhry než proti adeptům boje o záchranu? Vím, namítnete loňské ztráty v Hradci a na Bohemce. A já nemůžu nic jiného než říct, to se přece nemůže opakovat...

V 6. kole zajedou slávisti na Letnou. To je malá výhoda, derby na Letné už na podzim. Jenže výhoda to bude hlavně v tom případě, že tam Slavia neprohraje. Pokud chce myslet na titul, nesmí tam prohrát. čistě z principu. Logiky věci. (A argument proher ve všech derby našeho mistrovského ročníku 95-96 nechme stranou. Jako loni i letos bude derby zajisté klíčem k lize.)

7.-10. kolo už přinese složitější soupeře a situace. Doma Ostravu a Brno, venku hrajeme v Příbrami a Teplicích. Tady už to asi bez ztráty kytičky nebude. V případě ne zrovna oslnivé bilance pomůže následující reprezentační pauza. Pokud Slavia získá z této série 7 bodů budu to považovat za vcelku očekávaný výkon (pozitivnímu překvapení se samozřejmě nebráním). Klíčový zřejmě bude duel v Příbrami.

O moc lepší to nebude ani další čtyři týdny. Hrát v Olomouci či v Liberci není žádný med. Zvláš? soupeři severočeští Slavii často nutí ke svěšení hlavy. Na Strahově se představí Opava a Synot - podobně nepříjemní a nevypočítatelní jako Brno či Ostrava. V této sérii by mohla Slavia získat aspoň 8 bodů.

Po další reprezentační přestávce přijde už finální 15. kolo. V něm se na Strahově představí Budějovice. Jak já jsem přesvědčen, bude to koncert slávistického týmu s pěkným skóre na cestě ke korunovaci podzimním mistrem.

Na podzim hraje Slavia 8 krát doma. Cílem bych viděl bilanci 7-1-0 (popř. též 6-2-0, ale s nutností dohnat body venku). Ze sedmi zápasů hraných na hřištích soupeřů musí Slavia vytěžit minimálně 3 výhry a neprohrát v derby. Též navrhuji prohrát maximálně jednou, či samozřejmě pokud možno vůbec. Avšak mějme na paměti, že los utkání venku není zrovna příznivý. (Na druhou stranu - co by bylo příznivé? Příznivé bude to, co poté takovým seznáme.)

Pěkně zeširoka jsem se rozepsal o tom, jak by měla Slavia během podzimu vršit bodíky. Pěkná vize, že. A v tom to je - že tohle je jen mé přání. Jakou mám šanci, že se trefím? Že sešívaní budou vozit takové výsledky, jaké já bych navrhoval? Koneckonců - není život slávisty vyplněn neustálým střetáváním fotbalových přání a skutečností? Přiznávám se, já si radši přeji než racionálně tipuji. Myslím totiž, že u slávisty je mezi obojím obrovský rozdíl. Snad jsem se tu umně pokusil o racionální zdůvodnění svého přání podzimních výsledků Slavie. Pokusil jsem se dělat vědu z něčeho, co závisí na kulatosti míče. A co si budeme o té kulatosti vykládat...

Abych se vrátil k nyní již tak vzdálenému začátku. Mluvil jsem o cíli a cestě k němu. O ostré hraně jako cestě k úspěchu. Předvedl jsem své očekávání ligového podzimu 2003. Teď bude vlastně vše na hráčích. Potvrdí mé prezentované teorie úplně? Alespoň z části? Nebo sledují jiný cíl? Lze k němu dospět jiným způsobem? ...toto je prostě typický začátek něčeho neznámého. Samé otazníky a spekulace. Za chvíli - za dny, týdny, měsíce - budeme moudřejší. Otázky se změní v odpovědi, budoucnost plynule promění se v minulost. Dnes ale, po tom všem výše zmíněném, už mám sílu jen sdělit: tak vítej ligo a buď lepší než ta předchozí. A ty Slavie veď si zdatně. Lépe. Nejlépe! Ve jménu splnění našich sešívaných snů a přání.