Situace místního dopadu byla srovnatelná třeba s tou, jako když se stěhoval Carlos Tevéz z rudé na modrou stranu Manchesteru. Obrovské emoce v jednom fanouškovském táboře, obrovská očekávání v druhém. Proč? Stanciu platil za jednoho z nejlepších hráčů ligy. Ve Spartě ukázal, jaké kvality může mít fotbalista s cenou o řád vyšší, než dosavadní posily pražských S. V Česku nevídaná kontrola míče, výborná a přesná kopací technika ve stylu Tomáše Rosického, zároveň nízké těžiště zajišťující dobrou dynamiku a skvělý herní přehled. Jenže tyto přednosti nyní neumí podat, přestože hraje v lepším týmu s lepšími spoluhráči.

Začátek kariéry

Jsou neměnná fakta, jako že míč je kulatý a každá hra začíná za stavu 0:0. Když nedáte gól, nemůžete vyhrát. No a začínat se dá jedině od začátku: Nico nakouknul do první ligy týden před svými 17. narozeninami v sezoně 2009/10 jako odchovanec klubu ze svého města Unirea Alba Iulia. Tou dobou byl i člen rumunské reprezentace do 19 let, a o rok později již debutoval ve výběru do 21 let. Mezi dospělé vlétl jako ofenzivní záložník či univerzální křídlo hrající z obou stran. Protože se po jedné sezoně Unirea Alba Iulia opět potácela ve druhé lize, jako velmi nadějného hráče jej vykoupila FC Vaslui, které patřil od poloviny roku 2011.

V sezoně 2011/12 odehrál za Vaslui 21 zápasů se statistikou 2 gólů a 2 gólových nahrávek. 5x se objevil v základu, jinak jako střídající hráč, ale s velmi slušnou minutáží. Pokaždé na pozici AM* uprostřed či na kraji hřiště. Sezona 2012/13 znamenala pro tehdy 19letého Stancia naprostý průlom. Za Vaslui nastoupil do 36 soutěžních zápasů, 26x v základu. Stoupající produktivita znamenala 2 góly, 5 asistencí. Jednu branku vstřelil Interu Milán z penalty v předkole EL, kde tým vedl jako kapitán.

Steaua Bukurešť

O rok později už zastihl Stancia v červeno-modrém dresu Steauy Bukurešť. Majitel a ultimátní vládce Gigi Becali, který za Nica zaplatil nezvykle vysokých 700 tisíc EUR, se nechal slyšet, že „(Stanciu) je jeden z nejtalentovanějších hráčů v zemi, akorát musí tvrdě pracovat. Pokaždé, když jsem viděl Stancia hrát ve Vaslui, záviděl jsem Porumbovi (majitel Vaslui), že má k dispozici tak skvělého hráče.“  Z pozice AM či RW si pod trenérem Reghecampfem připsal 44 zápasů, 6 gólů a 7 asistencí.

Nový trenér Constantin Galca využíval Stancia stejně, jako všichni jeho předchůdci, ale občas jej zatáhl i na pozici středního rozehrávajícího záložníka. Odtud si ale připsal pouze jednu asistenci. Opravdový průlom byla sezona 2015/16. Steauu zprvu trénoval Mirel Radoi, nakonec byl k týmu vrácen kouč Reghecampf. Do všech zápasů nastoupil Nico v základu, pod oběma trenéry striktně na AM, výsledná čísla za sezonu byla 39 zápasů, 14 branek a 11 asistencí. Koncem sezony pak 22letý Stanciu debutoval v seniorské reprezentaci.

Když Nicolae opouštěl Bukurešť po pár ligových kolech na konci srpna 2016, jeho statistika se zastavila na číslech 135/33/25. Gigi Becali šrouboval hráčovu cenu do závratných výšin. Ještě před letní pauzou s hráčem podepsal novou smlouvu na 5 let, takže za něj nakonec obdržel 8 milionů EUR a 2 mil EUR na bonusech ze strany bruselského Anderlechtu, čímž se stal Nico nejdražším hráčem, který kdy odešel z Rumunska do ciziny a zároveň nejdražším hráčem, který kdy přišel do RSCA či do celé Jupiler League. „Lidé z Anderlechtu mi řekli, že za hráče nikdy nedali 10 milionů EUR, nejvíc tak 4–5. Ale měli obrovský zájem a já si myslím, že Stanciu bude v Bruselu jejich příští hvězda.“

V cizině

A z počátku to vypadalo velmi nadějně. Švýcarský trenér René Weiler Stancia od počátku stavěl do základu, na postu AM v rozestavení 4-2-3-1 mu kryli záda např. mladý Tielmans na pozici rozehrávače a defenzivní záložník Dendocker. Jenže statistiky se nerozhodně neblížily těm z minulé sezony ve Steaue. Očekávání byla obrovská, a na Stancia byl vyvinut stejně tak obrovský tlak, nejprve ze strany fanoušků, posléze však i ze strany trenérů. Po zimní pauze totiž začal trenér více stavět Stancia do stran, zvlášť když neměl očekávaný gólový přínos v ose hřiště. Koncem ligy a v play-off tak Nico proseděl více na lavičce, než se ukázal na hřišti. I tak ale zvládl v celé sezoně 2016/17 slušných 47 zápasů, 12 gólů a 10 asistencí.

Po první adaptační sezoně byste čekali, že všechno půjde lépe. Ale ne v případě, že se zadrhne celý tým. Stanciu si ani přes léto nevybojoval zpět místo v základu, navíc byl po 9 zápasech odvolán kouč Weiler. „Stanciu postrádá sebevědomí,” psal belgický tisk. Nakonec do Anderlechtu nastoupil Hein Vanhaezebrouck, který na hřiště pustil Nica pouze jednou, a ke konci podzimní části už jej nepovolával ani na lavičku. Stancia vysvobodila Sparta, která nabídla Anderlechtu zhruba polovinu částky, kterou za Stancia zaplatil. A protože klub netušil, zda se podaří zlomit prokletí nejdražšího hráče v historii, raději jej prodal se ztrátou, která by po sezoně mohla být daleko vyšší.

Vysvobození v Praze

Nico bral transfer do Prahy jako vysvobození. Dle jeho vlastních slov mu imponoval trvalý zájem klubu, který dotáhl zdlouhavá a náročná jednání s Anderlechtem do konce. Sparta zoufale potřebovala úspěch, protože sportovní stránka skřípala a pod koučem Stramaccionim se v lize zatím nedostala výše, než na 4. místo. Pro Stanciovu smůlu se jej z belgického vězení rozhodl angažovat klub, který byl sám v totálním rozkladu. Navíc jej nový trenér Hapal zařadil na pravou zálohu, protože uprostřed hřiště panoval na Letné nesmyslný hráčský přetlak. I přes nevalné klubové výsledky a zmatky ve vedení Nico viditelně pookřál a zvládl slušných 14 zápasů, 6 gólů a 3 asistence.

Letná si od Stancia slibovala obrovský rozdíl v herní kvalitě. Který sice přicházel, nepřicházely však statistiky. Ne v podobě, kterou si management na Letné vysnil. Podzimní část sezony 2018/19 znamenala pro Nica 20 zápasů, 4 góly, 7 asistencí a neslavný výbuch se Spartakem Subotica. Nový kouč Ščasný Stancia opět stavil téměř výhradně na pravou stranu zálohy, kde hráč neoperoval v těžišti hry. A tak jej klub vzpamatovávající se z nezdařené nákladné internacionalizace raději se ziskem pustil do Saudské Arábie, kam mu přestup za 10 mil EUR vyjednala jeho agentka Anna Maria Prodan. Zbytek příběhu nám je dobře známý. V Arábii odehrál Nico 695 minut, 10 zápasů, dal 2 góly a na 3 přihrál. Poté se hlásil v létě v Edenu, kam si jeho transfer vysnil trenér Trpišovský a 4 mil EUR za něj zaplatil nový podílník ve vlastnické struktuře, společnost SINOBO.

Nico v tom správném dresu

A jsme v současnosti. A ta je nanejvýše zajímavá, co se herního záměru a výsledné reality týče. Posuďte sami: Při jiskřivém příchodu Stancia do Slavie dal Trpišovský několik rozhovorů, v jednom z nich říkal: „On má takovou zvláštní typologii. V týmu jsme úplně klasickou desítku neměli. Netajím se tím, že jako hráč mi hodně imponuje svým řešením na posledních 25 metrech. Máme skvělé mužstvo, ale některé situace jsme v určitých fázích sezony v těch nebezpečných zónách neřešili úplně dobře.“ Dále si od hráče sliboval radikální zvýšení efektivity přímých kopů. Jenže v reálu to tak na hřišti vůbec nevypadalo. Trpišovský Stanciovi pravděpodobně vysvětlil, že jeho přednosti nevidí na podhrotu nebo čistém ofenzivním záložníkovi, ale hlouběji uprostřed pole, odkud bude dirigovat hru. Mohli jsme tak pozorovat Nica, jak si chodí pro míče leckdy až mezi stopery, či na úroveň defenzivního štítu.

Do té doby měl na tuto pozici ve Slavii monopol Josef Hušbauer, ale po opět rekordním příchodu Stancia se konkurence rázem zvýšila. Nico měl nabídnout stejně kvalitní rozehrávku a střelecký a kreativní potenciál, jenže s lepší dynamikou hry. Jenže jeho stažením z postu čisté 10 musel daleko více zapracovat na obranné fázi hry. Slavia na podzim hrála dva druhy zápasů: ve skupině smrti Ligy mistrů musela běhat bez míče, kvalitně a nevyčerpatelně presovat a velmi pečlivě vykrývat prostory. Běžecká čísla potvrzují, že tuto stránku Nico zvládl velmi dobře. Jenže v tom druhém typu zápasů se opět neprosadil. Slavia ligové zápasy většinou kontroluje míč a překonává 10 hráčů tvrdě bránících na vlastní polovině. A tak se Stanciovy statistiky v této sezoně zatím zarazily na 20 zápasech, 2 gólech a 5 asistencích, přičemž hráč naposledy skóroval 16. srpna 2019. „Z pozice, kde Nicolae hraje, potřebujeme góly. Určitě by jich měl dávat více. Na jeho obhajobu musím říct, že jej nutíme do jiného stylu než třeba v rumunské reprezentaci nebo při angažmá v FCSB,“ vysvětluje Trpišovský v rozhovoru z prosince 2019.

Shrnutí

Nyní tu máme nadstandardně vybaveného fotbalistu, který na první pohled nabízí opravdu rozdílovou kvalitu v různých herních činnostech, navíc k ní přidal i velmi dobrá běžecká čísla. Jenže jeho produktivita nedosahuje ani zdaleka produktivity Hušbauerovy, který byl jako neperspektivní puštěn pryč. Trenér Trpišovský tak trochu popřel sám sebe, když během pár měsíců předělal Stancia, který mu imponoval na posledních 25 metrech, na hráče, který se pohybuje spíš uprostřed středového kruhu, leckdy i hlouběji.

Co zatím nedovolilo Stanciovi zazářit ve Slavii? Je to nezvyklá pozice, daleko fyzicky náročnější herní styl? Neschopnost zvyknout si na jinou mentalitu v jiné zemi? Nedostatek sebevědomí, který se dostavuje jako spirála, z níž není úniku společně s tím, že se hráči na trávníku osobně nedaří? Jak je možné, že si od něj trenér sliboval zefektivnění přímáků, dokonce o něm tvrdil, že na tréninku dokáže poslat míč 10x z deseti případů do stejného místa, když realita je naprosto opačná? Co ještě ovlivňuje herní pohodu a psychiku hráče, která očividně nikdy nebyla jeho silnou stránkou? Zdroje ze zákulisí tvrdí, že mu neprospěl odchod kamaráda a krajana Baluty, který neměl s trenérským týmem vůbec dobré vztahy. Nesmíme zapomenout ani na osobní rodinnou tragédii, která Nica potkala letos v zimě. Faktorů, které mohou ovlivňovat úspěch hráče je zkrátka příliš mnoho, vliv na jeho hru bude mít určitě kombinace minimálně některých z nich.

Když se podíváme na slávistický „problém Stanciu“, na jednu stranu můžeme vidět hráče zadušeného na pozici, se kterou zatím nemá zkušenosti a ze které ani nemůže mít takové statistiky, jaké by si představoval. Při širším pohledu na druhou stranu vidíme hráče, který měl z hlediska statistik opravdu výjimečnou pouze jednu sezonu v kariéře – tu před odchodem z FCSB do Belgie. Za celou svou kariéru nebyl nikdy tak produktivní, jako ve Steaue. Naopak tam, kde byl na Nica z důvodu vysokého očekávání či spoléhání se na jeho profesionalitu a herní um vyvíjen tlak, se hráč nikdy nedokázal plně prosadit. Ne podle požadavků trenérů. Prolomí to ve Slavii, nebo budou Sešívaní další klub, který jej s pochybnostmi raději prodá, aby na jeho přestupu něco vydělal a netratil?

* Pozn.: V článku jsem použil anglické zkratky pro herní pozice: C/AM – Central/Attacking Midfielder (střední/ofenzivní záložník), L/RW – Left/Right Winger (levé/pravé křídlo).