Krásná prosluněná poslední červnová sobota byla důstojným rámcem již III-celostátního setkání odboček přátel Slavie (na dotaz, který se zde objevil, odpovídám, by? už bylo téměř vše řečeno) - když v roce 1964 vznikl odbor přátel, aby především díky umělcům v poslední chvíli odřízl Slavii ze šibenice (tehdy hrozil Slavii dokonce sestup z II.ligy, na Eden si brousila zuby Bohemka a vůbec se mluvilo jen o minulosti. Pravda, tehdy byly jiné poměry a na koupi hráče se dalo vybrat doslova do klobouku). A aby vše probíhalo hladce, ustanovovaly se zájmové (např. na pracovičti - banka, IPS, rekreační fotbal apod.) nebo hlavně místně (Žirovnice, Nové Město p.S., Brandýs....) skupiny, kterým se - nevím proč - začalo říkat odbočky. Mnohé se změnilo, název zůstal zachován. Hlavním bodem programu se stal turnaj odboček (letos 13 mužstev ze 12 odboček), ale je zde i večerní zábava (včetně možnosti noclehu a neformálních výměn názorů), najde se vždy i nějaká forma besedy. Letošním hitem byla návštěva trenéra Beránka - sice v poledne, ale program turnaje se operativně upravil, lidé si sesedli do hlediště a dotazy i odpovědi jen pršely. Nedílnou součástí je i výlet pro nehrající účastníky po okolí - letos byli účastníci nadšeni Litomyšlí, Vysokým Mýtem, Brandýsem nad Orlicí a především renovovaným rokokovým zámkem Nové Hrady. Zbyl i čas na hostitelské město a na její rotundu - nejstarší stavbu východních čech. Příprava turnaje není otázkou minut či hodin, zvláště když se počet účastníků neustále mění i dávno po uzávěrce. A pokud z plánovaných 4 hřiš? zůstanou nakonec jen dvě, je třeba hledat doslova filigránské uspořádání. Hlavní snahou organizátorů turnaje, mezi něž se hlásím, byl fakt, aby si každý zahrál pokud možno rovnoměrně. To vyžadovalo jednodušší model, kdy do finále postupovali jen vítězové skupin, o 5.místo hráli druzí a pro zbytek byl připraven model, kdy ještě poslední celek ze 4-členné skupiny měl šanci vstoupit do dalších bojů. Ojedinělé hlasy kritiků, že měla o finále bojovat ještě druhá mužstva ze skupin (turnaj by tak nabobtnal v případě 11 či 13 mužstev o neúnosné 4 zápasy navíc), připadají v tomto kontextu až příliš kruté k organizátorům. Ti se však zhostili úkolu (stejně jako předtím Bělští a Bělohradští) výborně, vše mělo hladký průběh, stále bylo co jíst i pít, připravena byla i vkusná trička. Vítězem turnaje se stal Brandýs nad Orlicí před domácí Třebovou a Lázněmi Bělohrad. Loňští vítězové z Lomnice nad Popelkou dosáhli leto "jen" na medaili bramborovou.... Dr.Michal Dobiáš, jednatel výboru FO-OP Slavie