Mekka fotbalu

Jestliže je Anglie kolébkou fotbalu a pro fotbal zemí zaslíbenou, pak městem zaslíbeným je Londýn. Podle 4 roky starého výzkumu* britského Národního statistického úřadu ročně zhruba 800 tisíc turistů zavítá v zemi na fotbal. V Londýně tento podíl činil 2,2 % z celkového turistického ruchu, což se může zdát málo. Ale roční suma činila přes 310 tisíc turistů jen na 5 nejexponovanějších stadionech, (to je jako kdyby Slavia Eden vyprodala na všechny ligové zápasy v sezoně jen turistům). A turisté v Londýně mají z čeho vybírat, vždyť v sezoně 2018/19 v metropoli nad Temží působí 11 profesionálních fotbalových klubů., z nichž 6 hraje anglickou nejvyšší soutěž. Chelsea F.C., založený v roce 1905, je z nich klubem nejmladším. Poněkud kuriózně vznikli Modří později, než jejich stadion.

Počátky klubu z Fulham Road

Stamford Bridge je místo, kde dvě historické cesty (Fulham Road a King's Road) vedoucí z Londýna na západ přetínaly písečným brodem a mostem tzv. Stanford Creek (Stanfordský potok), nebo také Counter’s Creek. Levobřežní přítok Temže je dávno zaniklý, svedený pod zem do systému stok a šachet, stejně jako ostatní vodní toky Londýna. Místopisné názvy však často přežívají daleko déle, než místa zničená rychlou urbanizací krajiny. Řeky Londýna jsou toho krásným příkladem. Ze Stanford Bridge tak vznikl zkomolením Stamford Bridge, přestože Stamford Brook (také již zaniklý) byl potok ústící do Temže o pár kilometrů výše proti proudu.

Sportoviště na Stamford Bridge leží na východním okraji Londýna od 70. let 19. století, původně náleželo Londýnskému atletickému klubu. Se záměrem vybudovat zde fotbalový stadion jej koupil podnikatel Henry Mears v roce 1904. Zafinancoval stavbu tribun a za roční poplatek 1500 liber jej nabídl fotbalovému klubu Fulham. Nejstarší londýnský celek, tou dobou už přes pět let profesionální, působil na příliš malém hřišti Craven Cottage na břehu Temže jen pár set metrů od nového sportoviště. Protože se představitelům Fulhamu zdála cena za pronájem moc vysoká, odmítli Mearsovu nabídku. Podnikatel záměr byl rázem ten tam. Když Mears nenašel jiný vhodný klub se zájmem o stěhování, založil vlastní celek. A protože jméno čtvrti Fulham už bylo zabrané jiným fotbalovým celkem, pojmenoval nový klub Chelsea podle sousední části města.

Historické úspěchy

Přestože Chelsea hned v druhé sezoně postoupila do nejvyšší soutěže a podepisovala zvučná jména, hon na trofeje se nedařil. Po dlouhou dobu byla maximem účast ve finále FA Cupu v roce 1915. V meziválečném období patřili Blues k lepšímu průměru v Anglii, ale přes angažmá dobrých hráčů nikdy nezískali žádnou trofej. Teprve po druhé světové válce se týmu zadařilo a v roce 1955 získal titul. V porovnání s dosavadním působením pak veleúspěšná byla léta 60. Sérii skvělých umístění v lize, která však nikdy nevedla k titulu, zakončili Blues ziskem Poháru vítězů pohárů ve finále proti Realu Madrid v roce 1971. Úspěchem opojený klub se pustil do náročné rekonstrukce vlastního stadionu, jenže po výstavbě nové tribuny East Stand se dostal na hranici krachu. V sedmdesátých a osmdesátých letech tak byla Chelsea spíše nechvalně proslulá svými fanoušky.

Blues zachránil podnikatel Ken Bates, který v 80. letech koupil akcie Chelsea za 1 libru. Reorganizoval klub manažersky a vyvedl jej z červených čísel. Bates také zafinancoval příchody mnoha slavných jmen. Hráli zde například Marcel Desailly, Dennis Wise, Gianfranco Zola, Ruud Gullit nebo Gianluca Vialli. Právě poslední jména ihned po ukončení hráčské kariéry naskočila k Chelsea jako trenéři. Pod vedením Gullita vyhráli Blues FA Cup (1997), ale úspěšnější byl jeho italský kolega: Za působení Vialliho se podařilo vyhrál ligový pohár (1998), FA Cup (2000) a především podruhé v historii Pohár vítězů pohárů v sezoně 1997/98. Ve finále Chelsea porazila pod vedením trenéra Vialliho Stuttgart, který předtím ve čtvrtfinále vyřadil Slavii po výsledcích 1:1 v Německu a 2:0 v Praze. Cílem majitel však byl zisk trofeje pro mistra ligy, a ten stále nepřicházel. Po roce 2000 se opět začalo spekulovat o docházejících financích – a v roce 2003 Ken Bates prodal svůj většinový podíl ruskému miliardářovi Romanu Abramovičovi.

Éra Romana Abramoviče

Nástup ruského kapitálu byl neuvěřitelný. Chelsea v první sezoně investovala přes 100 milionů liber do posil. Trenér Claudio Ranieri, kterého Abramovič „podědil“ po předchozím majiteli, však nebyl schopen dosáhnout výsledků. V létě 2004 tedy přišel do manažerského křesla pozdější symbol Chelsea, Portugalec José Mourinho, který právě překvapivě vyhrál Ligu mistrů s FC Porto. Trenér dostal posily, na které si ukázal, a klaplo to: v sezoně 2004/05 vyhrála Chelsea ligu a ligový pohár, o rok později titul zopakovala. V sezoně 2006/07 byla Chelsea sice „pouze“ druhá, ale vyhrála FA Cup. Jenže v další sezoně vstoupila do sezony velice špatně a José Mourinho byl po neshodách s vedením odejit.

Od té doby Chelsea střídá trenéry jako bačkory. Po Mourinhovi přišel Avram Grant (2007/08 finále Ligy mistrů), poté Scolari, Hiddink (2008/09 výhra v FA Cupu), Ancelotti (double v podobě FA Cupu a Premier League 2009/10) a Villas-Boas. Neuspěšná anabáze Portugalce vedla k předčasnému ukončení konktraktu a sezonu dokoučoval dosavadní asistent a bývalý hráč klubu Roberto Di Matteo. Tomu se podařilo to, co žádnému z velkých jmen na lavičce Chelsea před ním: zvítězil v Lize mistrů v sezoně 2011/12 (a přidal k ní i výhru v FA Cupu týž rok)!

Jenže v další sezoně se opět herně nedařilo, a Di Mattea nahradil Benítez, který byl během svého působení pro fanoušky Chelsea něco jako pro fanoušky Slavie Straka – vždyť byl dlouho symbolem Liverpoolu. Vydržel v týmu jen 185 dní a přestože vyhrál alespoň cenu útěchy v podobě Evropské ligy (2012/13), byl nahrazen navrátivším se Mourinhem. The Special One, jak se sám Mourinho nazval, o sezónu později přidal titul a ligový pohár (2014/15). V sezoně 2015/16 přestala Portugalcova taktika opět šlapat. Zdálo se, že fotbal už sleduje jiný trend, než vyhlášený stratég nabízí a po špatných výsledcích byl Mourinho podruhé odejit, což fanoušci Chelsea nesli příšerně nelibě. Sezonu dokončil opět Guus Hiddink. A to už jsme prakticky v současnosti: Po Hiddinkovi vyplatil Abramovič od italské reprezentace Antonia Conte, který ve své první sezoně (2016/17) vyhrál ligu a v druhé FA Cup, jenže ani to nestačilo. Protože si znepřátelil kabinu, která de facto bojkotovala jeho autoritu, jeho angažmá skončilo v létě 2018 předčasně.

Ve veleúspěšné desetiletce pod Abramovičem se v kádru vystřídalo kromě trenérů obrovské množství fotbalistů. Přesto jen z pár z nich se staly novodobé legendy, se kterými bude éra navždy spjata. Kromě dlouholetého kapitána a odchovance Johna Terryho, (který v Chelsea působil už za předchozího majitele), to byl i jeden z nejlepších záložníků na světě a doposud nejlepší střelec klubu v historii (211 branek) Frank Lampard. Symbolem se stal i Didier Drogba, neúnavný a jako býk silný hrot, a samozřejmě brankář Petr Čech. Právě Čech je jedním ze dvou krajánků, kteří modrý dres oblékali. V Chelsea působil jedenáct let od roku 2004 do roku 2015 a podílel se na všech úspěších, které v té době klub měl. Druhým Čechem v Chelsea se stal v roce 2005 Jiří Jarošík, ten však v klubu vydržel pouze půl roku a nedávno byl vyhodnocen deníkem Telegraph jako 16. nejhorší nákup Chelsea v éře Romana Abramoviče. Zní to neuvěřitelně, ale jeden současný hráč Slavie modrý dres také oblékal, a to velmi dlouho, přestože nastoupil pouze do čtyř utkání za A-tým. Řeč je samozřejmě o tahounovi Slavie Miroslavu Stochovi, který vyrůstal v Chelsea od svých 17 let v letech 2006 – 2010.

Chelsea v posledních letech

V lize skončili Blues od roku 2009: 3.,1.,2.,6.,3.,3.,1.,10.,1. a 5. V Evropě byla Chelsea úspěšná naposledy rok po zisku titulu v Evropské lize: Na začátku sezony 2013/14 sice prohrála Evropský superpohár s Bayernem v Edenu, ale došla do semifinále Ligy mistrů s Atléticem Madrid. Od té doby se na výraznější úspěch čeká, vždyť všechny tři účasti v Lize mistrů (2014/15, 2015/16 a 2017/18) skončily v osmifinále. Dvakrát po sobě Blues vyřadila Paříž a jednou Barcelona. V sezoně 2016/17 chyběla Chelsea po mizerném roce v Evropě úplně. Klub už také není dominantní suverén domácí soutěže, jak by se z výsledků mohlo zdát. Zaprvé Blues dostali konkurenci – v podobě Blues z Machesteru. V poslední době svým fotbalem válcuje Premier League i pod Jürgenem Kloppem obrozený Liverpool či ambiciózní Tottenham. Poslední velký úspěch Chelsea v lize se datuje dva roky zpět, loni tým vyhrál „pouze“ FA Cup (1:0 proti Manchesteru United).

Zadruhé se stále více mluví o uzavírání kohoutků penězovodů Romana Abramoviče. Ruský miliardář má v Británii problémy s prokazováním původu svého majetku a dokonce měl zakázaný vstup do země. Kvůli tomu si v loňském roce byl nucen vyřídit izraelské občanství, aby vůbec byl vpuštěn na britskou půdu. A protože politicky jsou jeho investice nyní nevhodné, sám finančník se stahuje ze sektoru, který rozhodně nemůže prohlásit za výdělečný – z fotbalu.

Letošní sezona

V červnu přišel k týmu nový trenér Maurizio Sarri. Nahradil kolegu, taktéž Itala, Antonia Conte, který byl předčasně propuštěn kvůli špatným výsledkům a problémovým vztahům s kabinou. Sarri si udělal výborné jméno v Neapoli, kde v domácí soutěži šlapal na paty gigantovi z Turína. Ve 148 ligových utkáních s Neapolí měl průměrný zisk 2,16 bodu na zápas. Fanoušci Blues se hodně věnovali porovnání dvou italských stratégů: Sarri měl lepší start do sezony, než Conte v roce 2016. Také se snaží hrát progresivnější a útočnější fotbal. Po příchodu změnil rozestavení zpět ke hře se čtyřmi obránci. Právě Sarri nejraději praktikuje systém 4-3-3 s jedním defenzivním záložníkem, dvěma křídly a jedním středním útočníkem.

Nicméně výkony v sezoně nejsou ideální. Premier League je samozřejmě nabitá – tytam jsou časy „Velké čtyřky“, nyní se mluví spíše o „Velké šestce“, jenže Manchester City si už druhý rok jede vlastní soutěž a letos se k němu přidal i Liverpool. Na tři kluby z Londýna a Rudé ďábly tak zbývá zápas o zbylá 3 místa zaručující Ligu mistrů a Evropskou ligu. Roman Abramovič by si určitě představoval boj o titul, a ne boj o 3. příčku, na které Chelsea momentálně dlí o pár bodů před Manchesterem United a dalšími pronásledovateli. United přitom letos měli příšernou sezonu, která vyvrcholila zimním vyhazovem Josého Mourinha. Chelsea v lize vyhrála „pouze“ 20 z 33 dosud hraných zápasů. Ze všech šesti velkých klubů v čele Premier League má nejméně vstřelených gólů (57). Na podzim sice dokázala zvítězit nad Arsenalem a Man City, jenže na jaře už s nimi prohrála – s Cityzens dokonce ostudným debaklem 0:6. Chelsea navíc v únoru vypadla z FA Cupu po domácím zápase s United (0:2), o týden později pak prohrála (podruhé v řadě) finále ligového poháru s Cityzens (0:0, 3:4 na penalty).

Jediná soutěž, kde ještě může Chelsea letos získat trofej, je Evropské liga. Tou Blues projeli jako nůž máslem. Jediná bodová ztráta přišla na závěr utkání ve skupině, toho času už jako jasní postupující dovolili Londýňané remízu 2:2 na půdě maďarského MOL Vidi (dříve Videoton FC). Doma s Maďary vyhráli Blues 1:0. Dalšími dvěma soupeři ve skupině byli BATE Borisov (3:1 a 1:0) a PAOK Soluň (4:0 a 1:0). V prvním vyřazovacím kole přejeli modří švédské Malmö FF 2:1 venku a 3:0 doma v odvetě. A v osmifinále si doslova smlsli na Dynamu Kyjev výsledky 3:0 doma a 5:0 venku. Svým devátým gólem v sezoně se v posledním utkání stal Olivier Giroud zatím nejlepším střelcem probíhajícího ročníku Evropské ligy.

Přes úspěchy v Evropě se trenérská židle pod Sarrim kýve. O jeho konci se spekuluje už od podzimu, kdy nezachytil útok na vedoucí pozice v lize. Spekulace propukly naplno po prohraném utkání FA Cupu a naposledy na konci března po prohře 0:2 s Evertonem. Hráči Sarriho nerespektují, ve finále ligového poháru odmítl brankář Kepa poslechnout kouče a vystřídat. Video šíleného Sarriho zlostně létajícího okolo lavičky obletělo svět a jen přiživilo špatný pocit veřejnosti z letošní Chelsea. No a proč je Sarri stále v sedle? Roman Abramovič dosud rád měnil trenéry – pokud něco nefungovalo, tak klidně uprostřed sezony. Nyní však do realizačního týmu zatím nezasáhnul. Zda se jedná o případné neúměrně vysoké finanční odškodnění vypovězených smluv, či nechuť (znovu) podlehnout tlaku kabiny a odvolat neoblíbeného trenéra, můžeme jen spekulovat. V souhře týmu se ale nesoulady v kabině neprojevují. To dokládá i poslední ligový zápas s West Hamem (2:0), ve kterém Blues svého soupeře naprosto vymazali ze hřiště.

Kádr

Současný A-tým Chelsea má podle Transfermarktu hodnotu 885,75 mil EUR. V rámci Premier League se jedná o třetí nejhodnotnější soupisku, celkově o sedmou nejhodnotnější na světě. Celou šestinu hodnoty kádru pak tvoří belgická superstar Eden Hazard (o něm později). Cizinců nalezneme na soupisce 19 (74 %). Fakt je ten, že Chelsea stárne. Průměrný věk soupisky je 27,9 let, do zápasů leckdy nastupuje daleko starší sestava. Přidáme-li k tomu potenciální stopku přestupů na 2 přestupová okna a hlavně neochotu majitele Abramoviče dále dotovat klub v takové míře, jako doposud, můžeme předpokládat, že Chelsea se bude v budoucnu potýkat s personálně-hráčskými problémy.

Kapitánem týmu je sice veterán Gary Cahill (#24, 33 let), jenže ten naposledy nastoupil 29. listopadu v Evropské lize proti PAOK Soluň. Stoper, který do Chelsea přicházel jako náhrada za stárnoucí ikonu Johna Terryho, sám zestárl a jeho výkonnost už není jako dřív. Klub má na jeho pozici mladší a lepší hráče. Cahillovi končí v červnu konktrakt a neočekává se, že by dostal nový. Cahill stihnul za svou kariéru 289 zápasů za Blues, 61 má startů v áčku anglické reprezentace.

Bez debat největší hvězda Chelsea se jmenuje Eden Hazard (#10, 28 let). Křídelník patří k nejdražším hráčům na světě, podle Transfermarktu činí jeho tržní hodnota 150 mil EUR. Dražší už jsou jenom 3 hráči (Mbappé, Messi, Neymar). Belgický reprezentant přestoupil z Lille do Chelsea v červnu 2012 a v Londýně tak kroutí už svou sedmou sezonu, přesto má ve vitríně „pouze“ 4 anglické trofeje (2x PL, 1x FA Cup, 1x League Cup). Ruku v ruce s marnými pokusy dobýt trofej Ligy mistrů a ukořistit nějakou větší šňůru vítězství jdou rok za rokem zvěsti o přesunu Hazarda na Santiago Bernabéu či jinou prestižní adresu. Chelsea ho zatím vždy udržela, jenže další kolo námluv přichází už toto léto:

Zinédine Zidane už je prý s hráčem domluvený a přestupu za 120 mil EUR se nebrání ani klub – Hazardovi totiž končí smlouva v létě 2020 a vůle ji prodloužit zatím není. Hazard ve svém posledním utkání za Chelsea vstřelil neuvěřitelný gól West Hamu ve stylu sóla Diega Maradony. „Jen málo hráčů na světě dokáže něco takového, a můžeme být šťastní, že jeden takový hraje v Premier League,“ řekl Jamie Carragher a zároveň označil Hazarda za nejlepšího hráče soutěže. Statistiky: Letos Hazard odehrál zatím 42 zápasů, vstřelil 19 gólů a na 12 přihrál, ale pouze 3 starty (z toho 1 v základu) má zatím v Evropské lize, kde Blues svou největší hvězdu doteď šetřili. A zajímavost nakonec: Eden Hazard se už do Edenu podíval dvakrát: poprvé v dresu Lille při výprasku Slavie 1:5 ze strany Lille v roce 2009, podruhé zde hrál s Chelsea proti Bayernu v Superpoháru UEFA 2013.

Srdcem současné Chelsea a motorem zálohy je střední či defenzivní záložník N'Golo Kanté (#7, 28 let). Malý velký muž byl u zázračného titulu Leicesteru v roce 2016, odkud ho vykoupili Blues hned po titulové sezoně za zhruba 36 mil EUR. To se ukázalo jako nejlepší nákup klubu za poslední desetiletí: Kanté byl nepostradatelným hráčem hned ve své první sezoně v Londýně, ve které pomohl získat titul i svému novému klubu. V roce 2018 pak dobyl s Chelsea FA Cup, navíc vyhrál mistrovství světa v dresu Francie. Současná hodnota hráče je 100 mil EUR. Letos odehrál 45 zápasů, 4 branky dal a na 4 přihrál. Motorová myš uprostřed zálohy je nepostradatelným stavebním kamenem týmu, stavěl na něm hru Antonio Conte i Maurizio Sarri nyní.

Pod Kantém jistí hru Jorginho (#5, 27 let), letní akvizice z Neapole za skoro 60 mil EUR. Brazilec hrající za Itálii si udělal jméno v metropoli pod Vesuvem a trenér Sarri si jej vzal s sebou i do nového angažmá v Anglii. Zatím za Chelsea stihl 44 zápasy a 2 góly. Defenzivní záložník je na své pozici považován za jednoho z nejlepších hráčů na světě. Je 3. nejhodnotnějším hráčem Blues (65 mil EUR).

Ofenzivu má kromě Hazarda na starost další křídelník, Willian (#22, 30 let). Stárnoucí pravé křídlo s tržní hodnotou 50 mil EUR je jedním z Brazilců ze „stáje“ Shakhtaru Doněck. Přes půlroční anabázi v Anzhi Machačkala se v Londýně ocitnul v roce 2013, od té doby nastoupil v dresu Blues v 284 zápasech, ve kterých dal 52 branek a na 52 přihrál. Letos je jeho bilance zatím 48/8/13 a jako hráč tak zasáhl do vůbec největšího počtu zápasů z celého týmu.

V nepřítomnosti Cahilla na hřišti bývá kapitánem Španěl César Azpilicueta (#28, 29 let). Krajní obránce či stoper je v Chelsea od roku 2012, předtím hrál dva roky za Marseille. Pod Antoniem Contem hrál jako jeden ze tří stoperů, pod Sarrim se vrátil na své původní místo pravého obránce, které v Chelsea bezvýhradně okupuje po odchodu Branislava Ivanoviće. Letos odehrál už 47 zápasů, dal 1 gól a na 8 přihrál. V Chelsea odehrál už 327 zápasů.

Po odchodu Belgičana Courtoise do Realu Madrid našla Chelsea novou jedničku v brance v Bilbau: Kepa Arrizabalaga (#1, 24 let) přestoupil do Chelsea v létě 2018 za astronomických 80 mil EUR. Blues tím překonali rekord nejvyšší částky vyplacené za brankáře, který do té doby jen 20 dní držel Liverpool a jeho nový gólman Alisson. Kepa je nejvytíženější hráč Chelsea: odehrál 45 utkání, obdržel 40 gólů, ale 21x udržel čisté konto. Kepa v poslední době zaujal také jako hráč, který neposlechl trenéra Sarriho a nenechal se vystřídat.

Kádr Chelsea bychom mohli rozebrat hráče po hráči celý. Co jméno, to pojem, či alespoň vysoce talentovaný mladík. Vezměme to alespoň ve zkratce: na stoperu operuje Antonio Rüdiger ve dvojici buď s Davidem Luizem či talentovaným Andreasem Christensenem. Ve středu zálohy doplňuje dvojici výše zmíněných hráčů buď Mateo Kovačić („Nový Luka Modrić“, na hostování z Realu Madrid), odchovanec Evertonu Ross Barkley či vlastní odchovanec Ruben Loftus-Cheek. Právě on je příkladem nedostatku financí či stále náročnějšího prostředí hráčského trhu: minulou sezonu byl na hostování v Crystal Palace a je docela pravděpodobné, že nebýt personální krize ve středu zálohy, odchovanec by se do hry jen tak nepodíval. Dalším takovým příkladem je 18 letý Callum Hudson-Odoi. Křídelník označovaný za supertalent si doslova „vynutil“ starty v áčku ve chvíli, kdy po něm chtěl v zimě sáhnout Bayern Mnichov. Nutno říct, že jeho nároky na minuty ve hře byly oprávněné – dal například 2 góly Dynamu Kyjev a fotbalový svět se rozplývá nad novou teenage superstar.

V útoku má ale Chelsea problémy dlouhodobě. Od odchodu Didiera Drogby se londýnskému gigantu nepodařilo vyřešit personální krizi na hrotu. Nechytnula se zde taková jména, jako Fernando Torres, Romelu Lukaku, Radamel Falcao, Alváro Morata. Diego Costa byl vyštípán trenérem Contem. Nyní tak na hrotu operují stárnoucí Gonzalo Higuaín (na hostování z Juventusu) či stejně stárnoucí Olivier Giroud. Francouz dal letos 11 gólů, z toho 9 v Evropské lize.

Modří proti Sešívaným

Chelsea se se Slavií nikdy nepotkala. Neměla jak, protože Londýňané byli pravidelným účastníkem Ligy mistrů, zatímco Sešívaní se do milionové soutěže dostali jen jednou, a to vyfasovali konkurenty z Arsenalu. Zatímco tak máme zkušenosti s druhými dvěma londýnskými velkokluby, s Blues to bude slávistické poprvé.

Zatímco venkovní zápas může poznamenat maximálně menší návštěva na Stamford Bridge, domácí je ovlivněn propíraným uzavřením tří sektorů za brankou na Tribuně sever. UEFA trestá Slavii za několik přečinů jejích fanoušků vůči pravidlům: zapalování pyrotechniky, stání na schodech, házení předmětů na hrací plochu a skandování pokřiků dehonestujících federaci. Je zajímavé, že například náš soupeř z Londýna vyfasoval za vniknutí fanoušků na plochu pouze peněžitou pokutu. Za stejný přečin dostaly peněžitou pokutu i Rennes, A FC Porto, které bylo viněno z podobných přečinů nalezených při zápase Slavia – Genk, bylo potrestáno pouze peněžitým trestem. Uzavření části stadionu naopak vyfasovaly např. Shakhtar, Dynamo Kyjev či Dinamo Záhřeb, které bude hrát za rasistické pokřiky příští dva domácí zápasy za uzavřenými dveřmi. Myslím, že můžeme pozorovat obecný trend „čím západněji, tím lehčí trest“.

No a co se výkonu týče? Slavia se v Evropské lize doteď pyšnila skvělou obranou, tvrdým a zodpovědným dostupováním hráčů, fyzickou převahou a překvapivou houževnatostí, kterou okořenila i rychlým přechodem do útoku. Takový přístup platil na Belgičany, Španěly, ve skupině i na Rusy a Francouze. Například Kodaň byla ale v tomto směru tvrdší oříšek. Právě v Dánsku se hraje fotbal podobný tomu anglickému. A Chelsea je z Premier League zvyklá na fyzickou hru nahoru a dolů, bránění na hranici přípustnosti a tvrdé dostupování hráčů. I přes optimistický přístup fanoušků nezbývá než konstatovat – oproti španělským slečinkám tohle bude úplně jiná káva.

Výhodou Slavie je, že nemá co ztratit a může jen překvapit. Chelsea letos v lize balancuje na příčkách zajišťujících Ligu mistrů nebo Evropskou ligu. A druhá jmenovaná soutěž druhý rok po sobě by byla pro klub obrovským zklamáním. Evropská liga je pro ně tak skvělý žebříček do Ligy mistrů: Chelsea stačí v EL zvládnout pět utkání. Velkoklub z Londýna tedy „musí“, zatímco my „můžeme“. Na druhou stranu, právě kvůli tomuto nepředpokládejme nějaké zásadní podcenění čtvrtfinálových duelů ze strany soupeře. Není pravda, že Sevilla je silnější tým, než Chelsea. Čeká nás utkání se soupeřem, jehož kvalita je o světelné roky jinde, a pokud nastoupí Hazard, tak s hráčem jako z jiné galaxie.

Odkazy

*Výzkum National Office for Statistics, září 2015

https://www.visitbritain.org/inbound-football-tourism-research

16 nejhorších přestupů do Chelsea v éře Romana Abramoviče

https://www.telegraph.co.uk/sport/football/teams/chelsea/11755172/Chelseas-worst-signings-in-Roman-Abramovich-era.html?frame=3383504

Kepa Arrizabalaga odmítl střídat

https://www.express.co.uk/sport/football/1091863/Maurizio-Sarri-Kepa-Arrizabalaga-Chelsea-bust-up-substitution-Carabao-Cup-final-Man-City

Disciplinární tresty UEFA

https://www.uefa.com/insideuefa/disciplinary/index.html

Zákaz přestupu hráčů do Chelsea a spor s FIFA

https://www.theguardian.com/football/2019/mar/08/chelsea-astonished-after-fifa-reject-clubs-request-to-freeze-transfer-ban