Trenér Trpišovský poslal do zápasu stejnou sestavu jako ve vítězném pohárovém finále proti Jablonci a Slavia začala sebevědomě. Do první šance se po přihrávce Hušbauera řítil Sýkora, ale jeho střelu z úhlu zblokoval Jiránek. Tentýž hráč zlikvidoval i nadějný centr Stocha. I Dukla se po pěti minutách odvážila na polovinu soupeře, ale k nějaké zajímavé situaci se nedostala. Potom už přišla parádní akce Slavie: Stoch posunul ve středu hřiště míč na Součka, ten parádní šajtlí nastartoval vlevo Bořila, na jeho centr Tecl na přední tyči dosáhnout nemohl, ale Sýkora na zadní míč uklidil do branky. V desáté minutě tak Slavia vedla 1:0. Hosty gól uklidnil, možná až příliš. Dukla se ovšem nedokázala dostat do pořádné koncovky. Prudký centr zleva těsně před Schranzem odklidil na malém vápně Ngadeui, nebezpečný pas na rozeběhnutého téhož hrota na poslední chvíli sebral skvěle vyběhnuvší Kolář a Nestora při nápřahu z hranice vápna rozhodil vrátivší se Stoch. Slavia po chvíli opět vzala otěže zápasu do svých rukou, ale i ona měla velký problém dostat se k nějakému kloudnému zakončení. Bořil pronikl po levé straně podobně jako při gólové akci, ale jeho centr netrefil ani Tecla, nabíhajícího si na přihrávku "pod sebe", ani Frydrycha, který nedostatečně zavíral zadní tyč. Frydrych s novým účesem "na Stocha" to nakonec v závěru první půle zkusil z velké dálky a rána to byla výživná, hlavně proto, že před Radou ještě skočila, ale gólman Dukly zvládl míč vyrazit a nikdo z borců v červenobílém, kterých bylo ve vápně dost, se k dorážce pohříchu nedostal. Poločas uzavřel střelecký pokus kapitána Zmrhala, ale tahle rána měla k ohrožení branky hodně daleko.  

Po deseti minutách druhé půle trenér poslal na hřiště Škodu za nevýrazného Tecla a Slavia začala sázet na výškovou převahu, ovšem na hřišti se odehávala neurovnaná hra bez větších šancí. Po hodině hry najednou mohla udeřit Dukla: Schranz se po nedorozumění mezi Ngadeuem a Jugasem dostal sám před Koláře, ale byl příliš z úhlu a protože mu nikdo nenabíhal, musel zakončovat sám a slávistického gólmana neprostřelil. Následoval roh, při něm hráči Dukly vytvořili hrozen v malém vápně a na přetažený centr si naběhl zcela volný Podaný, jehož povedený volej dokázal na brankové čáře zlikvidovat Frydrych. Slavia kontrovala nůžkami, které vystřihl Sýkora, ale jeho efektní pokus se mezi tyče nevešel. Ovšem na balónu byla v těchto fázích silnější Dukla. Přestože se šance v podstatě nerodily, stále hrozilo, že nějaký centr, závar, nebo individuální chyba otočí kormidlem zápasu. Z červenobílé šedi zkusil vybočit střídající Dany, který nejprve skvěle vysunul Frydrycha, na jehož střílený cetr o chlup nedosáhl Škoda a vzápětí střílel přes Podaného, leč těsně minul pravou tyč Radovy branky. Dukla se v závěru pokusila o jakýsi tlak, dopředu se vysunul Jiránek, přišlo pár dlouhých pasů, ale červenobílá obrana útok Dukly k zakončení vůbec nepustila. Když se rozeběhla čtvrtá minuta nastavení, posunul Danny odvrácený dlouhý nákop na rozeběhnutého Stocha a Míňo si nájezd na vylidněnou polovinu Dukly doslova vychutnal: navedl si balón na střed, poněkud ignoroval vpravo nabíhajícího Hušbauera a parádní ranou pravou nohou k levé tyči dal na důležité slávistické vítězství štempl, který by mu záviděl i výpravčí Hubička.

Trenér Trpišovský: Na některých hráčích byla vidět únava, hlavně na těch rychlostních typech: Standa Tecl, Honza Sýkora, proto jsme brzy po přestávce poslali do hry čerstvého Milana Škodu, který je soubojový typ. Chtěli jsme dát rychle gól a to se nám povedlo. Souček poslal parádní šajtli, Bořil centroval levou a Syky zakončoval pravou, čili to všechno bylo tak trochu naruby. Ztrátu Plzně jsme příliš neregistrovali, my vnímáme, že se na nás dotáhly všechny celky, co jsou za námi, takže jsme chtěli hlavně odskočit jim.