Já jsem se o dohledání těchto bývalých cizineckých akvizic v našem článku přesto pokusil. Zaměřil jsem se na hráče, kteří z našeho týmu odešli v posledním přestupním období, až po rok 2006. Zajímalo by vás, kde ve své kariéře pokračovali úspěšní cizinci hájící naše barvy jako třeba Mickael Tavares, Tijani Belaid či Bekim Balaj, ale i ti, co skoro neuspěli, mimo jiné Joseph Mensah, Bassirou Dembelé nebo Milan Bortel? Potom není nic jednoduššího než si přečíst tento trojdílný „seriál“ a všechny odpovědi na podobné otázky najít.

Hráči jsou řazeni podle období, kdy u nás působili (od roku 2006). Letopočty v závorkách za hráčem toto období vymezuje.

Evandro Adauto da Silva (2002 - 2006) - Oblíbeného brazilského útočníka si jistě pamatuje většina našich příznivců. Sám Adauto má na Slavii velmi dobré vzpomínky, což bylo vidět i při jeho nedávné návštěvě Edenu. Po angažmá u nás Adauto 2 roky stagnoval: v tu dobu zažil neúspěšná angažmá v rodné Brazílii (Ponte Preta) a chvíli snad i měl trénovat s pražskou Krčí. Záchranou jeho kariéry nakonec bylo angažmá v Žilině. Tam odešel roku 2008. Nastoupil do 52 zápasů a vstřelil 17 branek. „Šošonům“ dokonce vykopal postup do základní skupiny tehdy ještě poháru UEFA. Na sklonku kariéry si ještě zahrál doma v Brazílii za týmy Gremio Prudente a Atibaia. Dnes působí jako fotbalový agent.

Zoltán Hercegfalvi (2005 - 2006) - Maďarský útočník za naše barvy odehrál pouze 9 utkání a nevstřelil žádnou branku, a tak v roce 2006 následoval jeho (celkem logický) návrat do vlasti. Za tým Honvéd Budapešť odehrál 3 solidní sezóny. Mimo slušné osobní statistiky (79 zápasů, 27 gólů) dosáhl i úspěchu na poli kolektivním. V roce 2008 oslavil zisk maďarského poháru. Nebylo tak ani velkým překvapením, když si Zoltán po ukončení svého angažmá v domovině vysloužil atraktivní přestup do Kansasu. Za tamní Wizards si připsal 10 utkání a 2 branky. Toto angažmá nešlo hodnotit jako úspěšné, a tak se Zoltán rozhodl znovu a naposledy vrátit do vlasti. Za Vasas SC ale opět nepřesvědčil, a tak v roce 2012 ukončil profesionální kariéru.

Ante Aračič (2006 - 2007) - Na Anteho působení u nás asi nebudou mít slávističtí fanoušci úplně nejlepší vzpomínky. Nejslavnější moment tohoto chorvatského zadáka totiž přišel v duelu předkola Ligy mistrů, kde byl vyloučen v duelu se Žilinou. Od té doby v červenobílém už nikdy nenastoupil. Aračič tak musel hledat nové využití. Našel ho v hlavním městě Belgie. Nehrál však za slavný Anderlecht, ale za menší bruselský tým Brussels FC (tento tým roku 2012 zanikl kvůli finančním problémům). Tam ovšem neuspěl. V další kariéře posbíral pár startů ve své domovské chorvatské lize a to za týmy: Hajduk Split, Šibenik, Varaždim a Imotski. Aračič ukončil v roce 2013 aktivní kariéru.

Michel Costa (2007) - Za Slavii tento brazilský záložník nastoupil pouze čtyřikrát. Do paměti slávistů se zapsal hezkou brankou proti Brnu, kterou rozhodl zápas. A ani po angažmá v našem klubu se mu nijak zvlášť nedařilo. Chvíli nastupoval za Sokolov, poté za Příbram. Všechny slávisty pak zasáhla zpráva z minulého roku. Michel Costa v řijnu roku 2017 podlehl dlouhé nemoci.

Rogério Gaucho (2006 - 2007) - Po angažmá u nás se po brazilském střelci téměř „slehla zem“. Je jen zřejmé, že nějaký čas strávil na Slovensku. A to konkrétně v Senci a bratislavském Slovanu, v něm si ale Gaúcho připsal pouhých 10 zápasů. Následoval tak návrat domů. Chvíli nastupoval za tým z nižší brazilské ligy Toledo. Poté v roce 2013 ukončil kariéru.

Goce Toleski (2008) - Svého času velmi očekávaná posila, která snad i kvůli červenobílému dresu měla odmítnout vábení Bundesligy, to byl makedonský internacionál Goce Toleski. Angažmá u nás však vzbuzovalo spíše rozpaky, než nadšení, a tak se Goce rozhodl pro odchod. Nikde už však nenašel svou bývalou „mosteckou“ formu. Zkusil dvě působiště v Česku (Olomouc, Mladá Boleslav) a dvě v Makedonii (Renovo, Fk Ohrid). V roce 2011 ukončil profesionální kariéru, možná i s myšlenkou, že kdyby tehdy nedal Slavii přednost před Německem, tak si mohl kopnout proti Bayernu, Dortmundu a dalším gigantům. Takový už však fotbalový život někdy je.

Mickael Tavares (2007 - 2009)- „Míša“ fanoušky české ligy, hlavně ty „sešívané“, udivoval svými výkony 2 roky. Následovalo laso z Bundesligy, které Tavares nemohl odmítnout. Přestup na sever Německa, do Hamburku, se však nepovedl. Mickael si připsal pouhých 15 startů. Následovala ne zcela povedená hostováni v Norimberku a v anglickém Middlesbrough. Bylo tak překvapením, že v sezóně 2012/2013 „Míšu“ vykoupil tehdy prvoligový Fulham. Ačkoliv Tavares byl oficiálně členem tohoto mužstva celou sezonu, tak minutu v lize nedostal k dispozici ani jednu. „Míša“ tak musel opět volit změnu prostředí. Sezónu 2013/2014 nastupoval za Waalwijk v Eredevisie. Ovšem ani Nizozemsko našemu bývalému středopolaři nesedlo. Sedm startů bylo prostě málo. A tak „Míša“ zvolil návrat do země, kde se mu dařilo nejlépe, do Čech. V Mladé Boleslavi se opět sešel s trenérem Jarolímem. Ani jemu se však nepovedlo Tavaresovy výkony vrátit do staré formy. Mickael potřeboval větší, razantnější změnu. K té sáhnul roku 2015. To se totiž rozhodl vydat za novým fotbalovým dobrodružstvím k protinožcům. V Austrálii byl od roku 2014 do roku 2017. Vystřídal 2 kluby: Sydney FC a Central Cost Mariners. Obzvláště první angažmá se Tavaresovi povedlo. Získal s týmem 2. místo a nasbíral slušných 34 startů. Dnes je 35letý bývalý reprezentant Senegalu bez angažmá a dá se očekávat, že pokud přes toto přestupní období nedostane žádnou uspokojivou nabídku, tak s kariérou skončí.

Gianluca Litteri (2008 - 2009) - Jeden ze dvou hráčů v novodobé historii, kteří u nás hostovali z milánského Interu. Gianluca Literri svou celou další kariéru po Slavii (odehrál za nás pouze 2 zápasy) strávil v Itálii. Z milánského klubu dále hostoval ve Vicenze a Salernitaně. Bylo očividné, že na klub velikosti Interu Litteri nemá, a tak vzal roku 2011 za vděk přestupem do Serie B, do Ternany. V ní strávil 3 sezóny s bilancí 93 zápasů, 17 gólů. Následovala 2 jednosezonní angažmá ve Virtus Entella a Latina. V roce 2015 pak Literri přestoupil do Citadelly. A bylo to štastné rozhodnutí. V tomto týmu letos kroutí už 3. sezónu. Tu minulou vstřelil v Serii B velmi slušných 13 branek. I letos patří Litterimu místo v základní sestavě. Citadella je momentálně na sedmém místě. Má však ztrátu pouhých 2 bodů na postupové 3. místo. Literri tak dále může ve svých 29 letech snít svůj sen o Serii A, tedy o soutěži, kterou si nikdy nezahrál.

Milan Ivana (2007 - 2009) - Slovenský fotbalista, který zažil mistrovské sezóny v našem klubu, se pokusil po sešívaném angažmá prorazit v rodné zemi. V bratislavském Slovanu však dal ve 3 sezónách pouhé 3 branky. To je na útočníka věru málo, a tak se musel vydat jinam. Zvolil 3. ligu v Německu a jak dále uvídíme, udělal dobře. 2 sezóny strávil ve Wehenu Wiesbadenu. Nebylo to špatné angažmá. Ivana však bude mnohem více vzpomínat na tým, který v jeho kariéře následoval. V roce 2013 přestoupil do Darmstadtu. A tam se děly věci. S Ivanou v základu se tomuto celku povedly hned 2 postupy za sebou! Sezónu 2015/16 tak Ivana na „stará fotbalová kolena“ nakoukl do Bundesligy. Připsal si sice pouhé 2 starty, ale i tak je to pěkný příběh bývalého slovenského reprezentanta. Dnes Ivana působí v nižších německých ligách. Po Elvesbergu letos nastupuje za Rochling Voklingenk.

Ronald Šiklič (2008 - 2009) - Oblíbený levonohý obránce zažil svůj opravdový vrchol kariéry v našem červenobílém klubu. Po nás totiž okusil pouze angažmá v Českých Budějovicích, Hlučíně a nakonec v druholigovém chorvatském týmu Lučko. Ale nikde již prakticky nenastupoval. Šiklič tak v roce 2013 ukončil profesionální kariéru.

Peter Grajciar (2008 - 2010) - Grajciar za náš klub nastupoval v době, kdy začínal strmý pád Slavie k průměru až podprůměru naší ligy. Nebylo tak překvapením, že dobře hrající Grajciar roku 2010 využil možnosti ke změně. Přestoupil do tureckého Konyasporu. Neprožil vůbec špatnou sezonu. Za 28 zápasů vstřelil 7 gólů, velmi dobrá čísla na středního záložníka. Grajciar však možná trochu překvapivě po sezóně v Turecku volí návrat do české ligy. Ne však k sešívaným, ale do barev našeho největšího rivala. To pobouřilo velkou část fanoušků slávistické obce, kteří mu, zejména při derby, nemohli přijít na jméno. Působení u rudých však nebylo vůbec povedené. Jako mnohým mu Sparta v rozvoji kariéry vůbec nepomohla. Následovalo krátké angažmá v Gruzii (Dinamo Tbilisi, zde vyhrál ligu i pohár) a ve Vlašimi. Vysvobození z uvadající kariéry tak představoval přestup do polské Wroclawi. Za místní Slask odehrál od roku 2015 do roku 2017 slušných 47 utkání. Grajciar však v kariéře ještě nekončí. Minulý rok opět zvolil návrat do Čech a s Příbramí bojuje o návrat do ligy.

Matej Krajčík (2003 - 2010) - Slovenský pravý bek, který zažil slávistickou zlatou jízdu, ukončil kariéru již před 5 roky. Než se tak stalo, tak si Matej vyzkoušel naší nejvyšší soutěž ještě ve 2 jiných týmech. Nejdřív s Jabloncem a pak s Českými Budějovicemi. Nejlepší kariérní období tak Krajčík zažil rozhodně u nás. Za dílčí úspěch se pak jistě dá považovat 12 startů v Serii A za Reginnu v sezoně 2008/2009, ve které ze Slavie hostoval.

Dušan Vasiljevič (2009 - 2010) - Zatímco u většiny zahraničních fotbalistů po angažmá ve Slavii nastane úpadek, u Vasilijeviče tomu bylo přesně naopak. Soutěží zaslíbenou se pro Vasiljeviče stala liga maďarská. Působil v Újpesti, Videotonu, znovu v Újpesti a Honvedu. Ve všech týmech zanechal dobrou stopu a s každým týmem vyhrál nějakou trofej. S Újpestí pohár a 2x superpohár, zatímco ve zbylých dvou angažmá pozvedl pohár pro vítěze ligy. Nicméně do reprezentace se i díky obrovské konkurenci v srbské záloze nikdy nedostal. Dnes kariéru dohrává za tým Budafoki, kde jinde, než v Maďarsku, tentokrát už ale ve 2. nejvyšší soutěži.

Mirko Ivanovski (2010) - Hráč, který dal v našem dresu v 9 zápasech 3 branky, v Praze poměrně překvapivě skončil již v roce 2010. Jeho následující kariéra je však vskutku zajímavá. Až do letoška, Ivanovski nastupoval v 5 různých zemích. Nejdříve zakotvil v polské Gdyni, kde nastupoval za místní Arku. V tomto angažmá vydržel 2 roky. Po první sezóně musel řešit nepříjemnosti spojené se sestupem. Nicméně Mirko se nesvezl s týmem a jeho výkony byly velmi obstojné, a tak přišlo v roce 2012 vysvobození v podobě přestupu do Rumunska, konkrétně do Astry Giurgiu. V ní tento útočník vstřelil ve 45 zápasech 11 gólů. Na konci svého angažmá v tomto klubu Mirko oslavil vítězství v poháru. Následoval přestup do CFR Cluj, pouhých 14 zápasů za tento tým a přestup do jiné země, do Maďarska. Ivanovski ve Videotonu strávil dvě ne zcela povedené sezóny (po osobní stránce, jinak klub získal titul), i přesto však přestoupil do lukrativního Turecka, ovšem pouze do druhé ligy, do klubu Boluspor. Ani sezóna 2015/2016 však pro Ivanovskiho nebyla úspěšná, a tak opět a zatím naposledy volí stěhování. Jeho dalším týmem se stal tým z nejvyšší chorvatské ligy Slaven Koprivnica. A Mirkovi se zde daří. V minulé sezóně dal 10 branek. Tato sezóna bude možná ještě lepší. Z 15 zápasů již má 8 přesných zásahů. Mimo to přidal 27 startů v makedonské reprezentaci. A kdo ví? Třeba si vystřílí přestup do další, dosud neobjevené země.