Výsledek 2:1 pro vás se nerodil lehce. Z vašeho pohledu to byl zajímavý zápas, nejprve smutek, pak radost. Můžete popsat své pocity?

Na zápas jsem se těšil, ale začátek mi v tom úplně nepomohl, když jsem si dal vlastní gól. Věděl jsem, že to budu potřebovat odčinit, abych to klukům vrátil a abychom se dostali do zápasu. Jsem rád, že mi už Milan pomohl a vyrovnal na 1:1. A nakonec jsem to otočil.

Můžete zhodnotit podzimní působení Slavie v domácí soutěži?

Určitě nejsme spokojeni. Chtěli jsme mít více bodů a být první. To se nám nepodařilo. Měli jsme tam nějaké problémy, nějaké remízy, hlavně venku. Přišly i porážky. Mělo to být určitě lepší.

Máte z kabiny informace o zdravotním stavu Josefa Hušbauera?

Zatím ještě ne.

Vy jste asi první hráč v historii, kterého oslavovaly oba kotle po gólech.

Takhle jsem si to úplně nepředstavoval. Ale co se dá dělat, dal jsem si vlastní gól a prohrávali jsme 1:0. Věřil jsem ale ve svou sílu a že to obrátíme. Nakonec se mi podařilo dát gól do té správné sítě.

Po rozhodujícím gólu jste se neradoval.

Mám respekt ke klubu, který mě vychoval.

U té vlastní branky jste chtěl míč odvrátit na roh?

Nevěděl jsem, jak blízko za mnou je protihráč, tak jsem to chtěl jen placírkou posunout na roh. Ale trefil jsem to chráničem a špatně se to odrazilo.

Při brance na 2:1 vám to šlo hezky na nohu.

Jo, Danny to pěkně z první hodil za obranu a já jsem to v plném běhu trefil přímým nártem na první tyč. Naštěstí to tam prošlo.

Co byste řekl k dnešní atmosféře? Oba kluby mají velkou fanouškovskou základnu a vy znáte oba tábory.

Já si myslím, že Slavia a Baník mají nejlepší fanoušky, takže to byl pěkný souboj. Baník přijel ve velkém počtu a atmosféře to určitě pomohlo, i když tam bylo na chvíli přerušení. Ale nakonec se to zvládlo. Takže atmosféra je určitě lepší, když fandí oba dva tábory v plném počtu.

Jak berou přerušení hráči, když na hřiště dopadnou dělobuchy, nehraje se a je zima?

Pro toho hráče, co je dělobuchu nejblíž, to určitě není příjemné. Soustředí se na hru a za zády mu něco bouchne... Ale na to si hráč musí zvyknout. Rozhodčí to přerušil, pak se to uklidnilo a zápas se v klidu dohrál.

V závěru to jiskřilo mezi Barošem a Dannym. Vzpomenete si, kdy to začalo, jestli tam byly nějaké slovní přestřelky?

Nemyslím si, že to byla úplně slovní přestřelka. Oni chtěli rychle rozehrát, Danny se postavil před míč. V závěru zápasu tam jsou emoce, oni chtěli vyrovnat, my to udržet. To k fotbalu patří. Neviděl bych tam něco zvláštního nebo zvlášť vypjatého.

Je vydřená výhra o to cennější, než kdyby to bylo třeba 4:0?

Tak minule jsme s Duklou vyhráli 5:0 a dnes si těch bodů ceníme více, protože to bylo opravdu vydřené a my jsme se potřebovali naladit na důležitý čtvrteční zápas, který rozhodne o tom, jestli postoupíme v Evropě.

Měli jste v hlavách, že vás čeká ještě jeden zápas a vrchol podzimu?

Před zápasem jsme se o tom bavili, ale v zápase o tom určitě nepřemýšlíte. To myslíte na to, abyste získali 3 body a odvedli dobrou práci.

Baník cítil křivdu po zákroku na Baroše ve vápně. Jak jste viděl vy tu situaci?

Já jsem se díval na hráče, který zabíhal za mnou, takže jsem to neviděl. Nebyl jsem úplně poblíž. Bylo to na rozhodčím, jak to vypadalo nebo nevypadalo.