Premiéra filmu byla oznámena na začátku prosince, od té doby bylo možné získat omezený počet vstupenek, minimálně takovou možnost měli členové Odboru přátel a po uvolnění zbylých lístků i ostatní fanoušci v pondělí ve fanshopu Slavie. Pro představení byla vytvořena i speciální vstupenka s logem Slavie a Odboru přátel.

Před 20. hodinou se ke kinu začaly trousit skupinky současných hráčů, fanoušků i osobností, jmenujme například Jana Kodeše, Jaromíra Šeterleho, Pavla Řeháka, Ivo Knoflíčka anebo Jana Mareše. Mezi pozvanými byli samozřejmě i partneři klubu a vedení, úvodní slovo si vzal Jiří Vrba a David Trunda, poté pronesla několik vět i režisérka a bývalá mluvčí Slavie Jana Škopková, která je podle svých slov velká slávistka. Upřímně ji tedy lituji, když točila předloni podobný dokument o našem úhlavním nepříteli.

A pak už se pozornost všech diváků mohla soustředit na samotný film, přenesli jsme se do konce 19. století a ke kořenům vzniku našeho klubu. Film obsahoval vskutku unikátní záběry, poznamenané dobou, která od jejich vzniku uplynula, ale přesto neopakovatelné. Prošli jsme se celou historií, ve které byly zdůrazněny nejvýraznější osobnosti klubu jako Jan Košek, Edvard Beneš, John Madden, František Plánička, Pepi Bican nebo František Veselý. Celým filmem diváka provázely kromě vypravěče Jana Kačera hojné rozhovory s archivářem Slavie Karlem Zuskou, historikem Vladimírem Zápotockým a redaktorem BBC Petrem Nosálkem, k nedávné historii promlouvali František Cipro, Jan Mareš, Ivo Knoflíček anebo Vladimír Šmicer. Část dokumentu byla věnována i vzniku Odboru přátel a umělcům, kteří se okolo Slavie pohybovali, poutavě o tom vyprávěl Luděk Munzar. Během celého filmu navíc byly prostřihy do současnosti, kde byl průvodcem náš kapitán Martin Latka a zavedl diváky do zázemí stadionu v Edenu i na tréninky.

Během sedmdesáti minut jsme si prošli historii klubu až do současnosti, ti, kteří nemohli být v kině osobně, budou mít stejnou možnost na obrazovkách České televize, která plánuje dokument uvést v únoru, ještě před startem jarní části ligy.

quelhar: Dokument Věčná Slavia nepřináší pravidelným účastníkům Univerzity Slavia a procházek pořádaných Odborem přátel příliš mnoho nových informací, takových lidí je však minimum. Jeho důležitost a potřebnost spočívá právě v tom, že poměrně zajímavou formou prezentuje vskutku slavnou historii Slavie širší veřejnosti. Fakta, jako třeba ten, že za Slavii hrál Edvard Beneš a když se stal prezidentem, pozval na vůbec první novoroční oběd na Hrad právě zástupce svého mateřského a milovaného klubu, by měl každý fanoušek Slavie mít neustále na paměti. Slavia vždy byla - a musí být i do budoucna - víc než jen obyčejný sportovní klub. Její společenský přesah byl v minulosti obrovský, o čemž svědčí mimo jiné založení Odboru přátel fanoušky z řad umělců v šedesátých letech minulého století. Fotbal se během posledních desítek let hodně změnil, stejně jako se mění celý svět kolem nás. Právě proto by však vztah k vlastní historii měl mít maximální důležitost. A projekty jako dokument Věčná Slavia k tomu jednoznačně přispívají, proto jej nelze hodnotit jinak než maximálně pozitivně. Dávám hodnocení 4/5.

jane: Natočení dokumentu musela provázet mravenčí práce hledání dobových filmových záběrů v archivu, hodnotím velice vysoko možnost podívat se na nové "živé" obrázky vedle těch, které už všichni důvěrně známe. Film vypíchnul nejdůležitější historické mezníky a osobnosti klubu, které by měl znát každý slávista, to, zda se něčemu mělo věnovat více času a jiné vypustit, je otázka názoru. "Drby" o zúčastněných byly příjemným osvěžením filmu. Vadilo mi, že u některých osob, které promlouvají k historii, nebyla hned uvedena jejich jména, takže až v polovině filmu se dozvídáme, že ten starší pán, co toho tolik ví, je archivář Slavie. Poněkud rušivé mi přišly i prostřihy z minulosti do současnosti, asi bych se spíše snažila udržet chronologickou dějovou linku. Pokud jsem si dobře všimla, některé záběry se opakovaly, to považuji za zbytečné, dalo se to vyřešit jinak. Nevím, kolik bylo materiálu před sestřihem, ale možná bych v nějaké delší, režisérské verzi, dala prostor i dalším pamětníkům, kteří za Slavii hráli v 50. letech a řekli by další zajímavosti. Hodnotím  3,5/5.

tolsimir: Počin režisérky Jany Škopkové Věčná Slavia sympatickou formou podává obraz historie nejstaršího fotbalového klubu u nás. Právě však rozsáhlost historie Slavie se ukazuje jako určitým kamenem úrazu snímku. Je totiž velice těžké vměstnat do přibližně hodinové stopy všechny slavné momenty a osobnosti měrou, jakou by si zasloužily. A tak zatímco na jednu stranu člověk ocení spousty zábavných historických perliček, na druhou si možná lehce posteskne nad tím, že několik vpravdě významných okamžiků sešívané historie buď zcela absentuje, anebo je jim věnována jen malá pozornost, což vychází pravděpodobně hlavně z toho, k jaké době se podařilo autorce sehnat kolik materiálu. Kvůli tomu zde ale vzniká potíž, že není zcela jasné, na koho má dokument cílit. Pro věrné slávistické fanoušky kromě již zmíněných několika perliček nepřináší nic, co by ještě neznali, příznivce jiných klubů poté může zmást zkratkovité přeskakování určitých období bez dostatečného dovysvětlení, co se vlastně v té době nakonec stalo. Ačkoliv však předchozí text vyznívá spíše negativně, nic to nemění na tom, že snímek jako takový je povinností ke zhlédnutí pro každého slávistického fanouška. A to pro jeho sympatickou úctu k historii, množství dosud možná neviděných dobových záběrů a především proto, že si člověk po jeho zhlédnutí může znovu utvrdit v tom, že může být hrdý na to, jakému českému klubu to vlastně fandí. Hodnotím 3,5/5.