A hle! Nakonec jsme se dočkali a přinejmenším ke změně došlo. Není sice úplně jasné, co se bude měnit, jestli jen majitel klubu, nebo i stadionu, zdali se bude měnit realizační tým. Mluvilo se pouze o posílení kádru ještě před koncem přestupového období. Dále ještě proběhlo prohlášení Jiřího Šimáněho, že řízení klubu bude mít pod palcem spíše on. Takže zatím nás média a noví majitelé zásobují pozitivními zprávami. Zdá se, že snaha působit při prvním kontaktu s českou veřejnosti pozitivně, vyšla dobře. Konec konců proč tomu nevěřit? Klub určitě nekoupili bez plánů do něj investovat, je i docela pravděpodobné, že Číňani, kteří nemají s řízením klubu v ČR žádné zkušenosti, nebudou do jeho vedení příliš zasahovat a naopak to nechají na klubistovi a schopném manažerovi se znalostí českého prostředí.

V zásadě se tak řadím mezi spokojené fanoušky, kterých je, dovolím si říci, asi většina, byť k celému převodu vlastnického práva mám několik dotazů.

Na jedné straně jsou technické dotazy vztahující se k vlastnictví stadionu, jak se má insolvenční řízení proti Slavii řešit (zatím stále platí nařízené jednání soudu, které může dopadnout všelijak) a vůbec nějaké obecnější prohlášení, co noví vlastníci s klubem plánují. Těch informací, co bylo vypuštěno na veřejnost, bylo skutečně málo a obchod na mě tak trochu působí jako narychlo řešený, což nakonec potvrdil sám Šimáně v jednom z rozhovorů, že kvůli insolvenčnímu řízení hodně spěchali – domnívám se, a rozvedu to dále, že to není náhoda.

Zejména mi přijde zvláštní, že na webu SKS se objevila méně než holá informace o změně akcionářské struktury. Nota bene tam ani není uvedeno celé jméno majoritního akcionáře. Trochu mi to zavání tím, že to je článek z kategorie "nutná povinnost", který člověk publikuje spíše s nechutí. Je zvláštní, že se nikomu z novinářů nepovedlo od Aleše Řebíčka získat nějaké vyjádření, že vlastně sám nic nenapsal, že neproběhlo to tradiční poděkování za odvedenou práci atp. Nebyla svolána tiskovka (není mi to přinejmenším známo), kde by se majitel představil, kde by se rozloučilo se starým majitelem. Nechává to ve mně dojem, že obchod neproběhl k úplné spokojenosti obou stran. Je i nakonec velice zvláštní, že v médiích nekoluje ani hrubý odhad toho, kolik se za téměř 100 % akcií klubu mělo Aleši Řebíčkovi zaplatit.

Teď se dostanu k tomu insolvenčnímu řízení. Sleduji jej od začátku a pročítám si (často dost nevěřícně) každé nové podání a snažím se predikovat, jak celá věc může dopadnout. Z původního jasného zamítnutí či odmítnutí návrhu pro nedůvodnost či jinou vadu se stala reálná obava, že pro atypičnost fotbalového prostředí by Slavia skutečně mohla skončit v úpadku a potažmo vyřazena z ligy. Šikanózní charakter celého návrhu asi netřeba nějak obšírně dokazovat, společnost ze Samoy si koupí část pohledávky jednoho pána, samu o sobě spornou, a podá insolvenční návrh, aniž by podala běžnou žalobu, což by měl být normální postup, pokud dlužník nevypadá, že by měl v blízké době zaniknout nebo zkrátit své věřitele. Mohlo se tak jednat o pouhý nátlak na Slavii, aby Kusému bez keců zaplatila? Nemyslím si.

Dopředu uvádím, že se dostávám do úrovně čiré spekulace podložené jen několika informacemi z druhé ruky. Nedá se totiž vyloučit, že se insolvenčním řízením na Řebíčka netlačilo kvůli několika milionům pro Kusého (Kusý by navíc případným neúspěchem riskoval povinnost k náhradě škody, kterou Slavii způsobil), ale že se tím sledovalo něco jiného - kulantně řečeno - Řebíčkova ochota prodat klub za méně příznivých podmínek. Ten totiž ví, že kdyby soud rozhodl v neprospěch Slavie, stala by se rázem téměř neprodejnou a jeho investice v podobě půjček, které Slavii poskytl, by najednou přišly vniveč. Hráče by za pár desítek milionů nějak rozprodal, ale stejně by to nevydalo na moc.

Nevidím moc do pozadí celého příběhu, ale nemyslím si, že by insolvenční řízení bylo skutečně jen nějakou sólo akcí. Šimáně mohl Slavii z insolvence klidně pomoci i jinak. Kdyby mu šlo pouze o to pomoci, mohl si třeba koupit jen pár procent akcií, kdy ze zisku by se financovaly nejnutnější dluhy. Prodej zbytku klubu by pak mohl proběhnout v klidu a připraveně. Místo toho se spěchalo, aby se vše stihlo před jednáním insolvenčního soudu, protože jakmile by bylo po něm, tak by buď vyhrál Řebíček a mohl dále vyjednávat o ceně, nebo by Slavia šla do úpadku, potažmo z ligy, a najednou by už nebylo moc co kupovat, což by byla prohra Řebíčka, Šimáně a hlavně nás, fanoušků. Zdá se tak, že vyhrál zdravý rozum – a to na úkor Aleše Řebíčka.

Zahraji si teď na proroka a jsem zvědavý, co se v insolvenčním rejstříku ukáže v následujícím týdnu za usnesení soudu nebo podání účastníků: Během příštího týdne, ale je možné, že i začátkem toho přespříštího, zkrátka před jednáním soudu, hlavní věřitelé vezmou svůj návrh zpět, dost možná jej vezmou zpět i ostatní věřitelé tak, aby nebyla naplněna podmínka množství přihlášených věřitelů, nebo nebude naplněna jiná z podmínek pro zjištění úpadku. Zástupci Kusého někde sdělí, že se s věřitelem dohodli a konec, nijak se to nebude rozpitvávat, protože tou dobou už budeme natěšení na Boleslav/Zlín a proběhne také očekávaná tisková konference o tom, co se Slavií noví majitelé plánují, kolik hráčů přivedou atp.

A ať to je jak chce, myslím si, že by bylo vhodné si uvědomit, že Aleš Řebíček nás zachránil v době, kdy mnozí fanoušci šli hledat své staré kopačky, protože na čtvrtou ligu by mohli pomoci i oni. Mnoho věcí se mu nepovedlo, ale v rámci možností si myslím, že se povedlo mnohé - zachovat Slavii, zachovat ji v Edenu a zachovat ji s funkční mládeží a relativně slušným kádrem. Za to mu patří poděkování.

Výše uvedené píši s tím, že jsem rád, že se konečně věci hnuly. Jsem rád, že se nevynořilo moc vážně míněných komentářů stylu "nechci za majitele Číňany", jelikož mi přijdou v dnešní době zcela mimo. V Anglii, Německu i ve Francii by si bez zahraničního kapitálu moc klubů nezahrálo, proč by to nešlo u nás? Zahraniční kapitál ovládá velké množství průmyslu v ČR, proč ne i fotbal? Navíc 40% akcií, což není málo, vlastní Čech a k tomu velký slávista, takže za mě vše v pořádku.

Mám tak naději, že se vše pohnulo správným směrem – však od toho máme ve znaku červenou hvězdu na bílém pozadí, no ne?