Na jaře jsi v jednom z rozhovorů prozradil, že kvůli trenérovi Jarolímovi bys šel pravděpodobně do Slavie, na druhou stranu tě to táhlo do zahraničí. Jaké jsi měl v létě nabídky na přestup?

Je pravdou, že jsem velmi stál o to odejít do zahraničí. Ovšem naučil jsem se, že nikdy nic nejde násilím. Měl jsem nabídky z vícero zahraničních klubů, ale nikdy se mi to nepodařilo posunout do finální fáze. Do zahraničí totiž potřebuje člověk jít připraven po všech stránkách, pokud tam chce uspět. Jedinou alternativou pro mě byla Slavia s trenérem Jarolímem, pod kterým jsem ještě v bývalém Synotu zažil výkonnostní růst.

Přesto nebyl odchod ze Slovácka jednoduchý, je to pravda?

Určitě to nebylo lehké, ale jsem rád, že to nakonec dopadlo dobře. Mohu říct, že nejlépe jak mohlo. Ve Slovácku jsem strávil pěkných tři a půl roku, ovšem už jsem cítil, že potřebuji změnu.

Se Slavií tě čekal boj o Ligu mistrů, ve druhém předkole se utkala se Žilinou. Mrzí tě, že jsi si ty osobně proti tomuto slovenskému týmu nezahrál?

Mrzí mě každý zápas, ve kterém nemohu nastoupit. O to více mě mrzelo to, že to bylo v předkole Ligy mistrů a proti soupeři ze Slovenska. Zápas jsem však intenzivně prožíval na tribuně a tato zkušenost nebyla moc příjemná. Měl jsem větší nervy než na trávníku, na kterém se cítím jako doma.

Je pravda, o čem se v některých médiích psalo, tedy že jsi Žilině ještě před přestupem do Slavie slíbil příchod?

Myslím si, že toto téma bylo dostatečně medializované a nerad bych se k němu ještě vracel. Nemá smysl si o tom dále něco povídat, neboť to je pro mě uzavřená kapitola a já se chci soustředit jen a jen na úspěchy Slavie.

Poprvé jsi tak za Slavii v evropských pohárech nastoupil v odvetném zápase třetího předkola proti Ajaxu, když jsi již v jedenácté minutě střídal zraněného Šmicera. Pamatuješ si, s jakým pocitem jsi šel na hřiště?

Byl to pro mě velký zážitek, velký zápas, do této chvíle nejdůležitější v mé kariéře. V tom momentu jsem to tak ale nevnímal. Stačilo, že střídat Šmicera není lehká věc a ještě k tomu na začátku utkání.

Bylo pro tebe do zápasu těžší naskočit i kvůli tomu, že jsi od předzápasového rozcvičení vychladl a nestihl se znovu pořádně rozpohybovat?

Přesně tak. Na trávník jsem šel ve stavu, kdy jsem nebyl ani pořádně rozcvičený. Těch momentů, proč to bylo pro mě těžší, bylo více. Ale snažil jsem se nezklamat důvěru ani trenéra, ani fanoušků.

Nakonec jsi musel být rád, poprvé v klubové historii se postoupilo do hlavní fáze LM, fanoušci byli v euforii a u žádného hráče si nepamatují z toho zápasu žádnou chybku, naopak jakkákoli povedená akce se jim vryla do paměti. Takovému zápasu se už pak asi těžko něco může vyrovnat, co?

Bylo to nádherné vidět vyprodaný stadion a na tribunách všechny ty šťastné lidi. Je to krásný, nepopsatelný pocit, který se nedá vyjádřit slovy. Doufám, že podobné momenty ještě zažiju. Pokud se vrátím k tomu zápasu s Ajaxem, tak jsem se naštěstí před zápasem rozcvičil velmi důsledně, takže jsem díky tomu doufám na hřiště zapadl a odvedl jsem to nejlepší, co jsem mohl.

Pokud odmyslíme výši skóre, pěkný zážitek jsi si musel odnést třeba i ze zápasu na Arsenalu. Spousta hráčů sní o tom zahrát si na vyprodaném stadionu pro šedesát tisíc diváků, tobě a dalším hráčům se to díky tomuto zápasu podařilo. Jak časem vzpomínáš na toto utkání?

Mám z něho smíšené pocity. Ukázal mi velmi mnoho a dal mi motivaci do další práce a ke zlepšení. Člověk se totiž neustále musí zlepšovat. Čeká mě ještě mnoho práce, ale věřím, že poctivostí a tvrdým tréninkem se dají dokázat velké věci jak ve fotbale, tak i v životě.

Obdivuješ rychlost a nasazení v anglickém fotbale, líbí se ti i španělská Primera Division. O tom, jaký má tamější fotbal oproti Česku náskok, se mohla Slavie přesvědčit. Myslíš si, že to byly realistické výsledky nebo to bylo až kruté?

Myslím, že někdy určitě byly kruté, ale už se to nedá vrátit. Byla to škola fotbalu a myslím, že si z ní každý odnesl velmi mnoho zkušeností, což je pro hráče obzvláště důležité. Absolvovat takovéto zápasy v Lize mistrů je obrovský zážitek a zkušenost do života. Byly to špičkové týmy a při troše štěstí mohly být výsledky pro nás i příznivější.

Ovšem cíl pro skupinu Ligy mistrů se splnil, Slavia se v pohárech udržela a bude hrát na jaře UEFU. Těšíš se na další zápas s anglickým týmem, Tottenhamem?

Jasně že se těším! Bude to určitě motivace do těžké zimní přípravy. Věřím, že se dobře připravíme a odehrajeme kvalitní zápasy.

Ze Slavie však v zimní pauze odešel její nejlepší kanonýr a kapitán Vlček. Je to velká ztráta?

Určitě odešla veliká osobnost týmu, ale věřím, že se s tím vyrovnáme a dokážeme ho nahradit.