Po vydařeném výjezdu Fanklubu do Liberce se podařilo uspořádat i výjezd do vzdálené Olomouce v neatraktivní čas. Na cestu směr Olomouc nás bylo 39, při zpáteční cestě o človíčka více. Vše ale začalo v Praze ...

Sraz byl tentokrát naplánován netradičně brzy, již ve 13:30, což je necelých sedm hodin před výkopem. Důvod byl jednoduchý - nechtěli jsme se nikam hnát a chtěli mít dostatek zastávek, aby notoričtí kuřáci nebyli nervózní a další aby neměli problémy s chozením na malou. Představu se nakonec podařilo naplnit.

Odjezd od hotelu Slavia byl dvacet minut po srazu, kdy celý autobus musel čekat na opozdilce. Následoval přesun na známý exit 66 pro pravidelné účastníky, kde jsme nabírali "něžnou" dívčinu. Při té příležitosti jsme u malé benzínky i čtvrt hodinky dali přestávku. Někteří si dokoupili tekutiny a jídlo, další ničili své plíce. Kvůli pozdějšímu odjezdu jsme měli menší skluz oproti plánu, ale během dalšího průběhu i díky skvělému řidiči jsme vše vyrovnali.

Následoval přesun dále. Během cesty byla naprostá pohoda, řada lidí se znala, tak se probíralo všechno možné. V přední části u řidiče jsme řešili, že se bude muset udělat delší přestávka kvůli povinnému odpočinku pro řidiče, nakonec se to zvládlo lépe, než se původně čekalo. V zadní části byla středem pozornosti stewardka, kterou si řada lidí během posledních dvou výjezdů oblíbila a registruji na ni plno pochvalných reakcí. I touto cestou ti děkuji, že nám takto pomáháš!

Po padesáti kilometrech jsme zastavili u benzínky těsně před sjezdem na Jihlavu. Zde jsme se zdrželi dalších dvacet minut. Někteří byli možná i překvapeni, jak často jsou přestávky. Ale raději častěji stavět, než dopustit, aby se někdo počůral ... Když navíc řada lidí tak vydatně popíjí "nealkoholické" nápoje.

Aby toho nebylo málo, dalším místem pro odpočinek byla benzinová pumpa u Devíti křížů. Zde jsme strávili asi půl hodinky. Během cesty se taky v autobuse prodávaly nové ultras samolepky a většina z účastníků si je ihned koupila. A i samotný řidič si pořídil jeden balíček. Nejvíce potěšeni byli prodávající z jednoho štědrého človíčka, který, již ve fázi dosti vypitého "nealkoholického" pití, nakoupil samolepky za tisícovku. Zainteresovaní museli mít velikou radost.

Po páté hodině jsme konečně dorazili do Brna, kde jsme nabrali zbývající čtyři členy výjezdu. Ihned poté následoval přesun za Brno, kde byla naplánovaná nejdelší přestávka, která byla využita pro večeři. Všichni toho náležitě využili, buď jídlem od McDonalda či z restaurace. Využit byl i bar ...

Asi ve čtvrt na sedm jsme vyrazili vstříc poslednímu úseku do Olomouce. Vše už utíkalo rychle, jen před cílem jsme špatně odbočili i díky špatnému značení, ale po chvilce jsme se vrátili na správnou trasu. V Olomouci si nás vyzvedli policajti a doprovodili ke stadionu. Zde všichni zamířili do kotle, já naopak jako obvykle do press centra vyzvednout si akreditaci a následně i vestu pro přístup na plochu. U vchodu při zapsání jsem byl vyzván k tipnutí výsledku utkání, po krátkém rozmýšlení jsem řekl 1:2. I když zbývalo dost času, šel jsem na hřiště za branku v blízkosti slávistického kotle.

Zápas probíhal jak probíhal, v kotli se slušně fandilo a hlavně byl velice slušně zaplněn. Podle informací ultras bylo v kotli cca 170-180 lidí, což je na takto pozdní a vzdálený výjezd velice solidní číslo! Dříve to určitě nebylo tak obvyklé. Slávisté se asi naučili jezdit povzbuzovat hráče i na venkovní zápasy, a to je jen dobře!

Fandové se prezentovali dvěma choreografiemi a hlavně druhá byla vtipná. Nakonec vše proběhlo bez problémů. A hráči, přes jasnou převahu, dotáhli utkání do vítězného konce. Následovala děkovačka a příjemné je, že hráči si již automaticky sedají a musí se čekat spíše na fanoušky. Tentokrát se konečně podařilo realizovat nový text děkovačky, což je hodně pozitivní.

Já se tedy přesunul zpět do tiskového, abych odevzdal vestu a hlavně se také zeptat, zda jsem něco vyhrál, když jsem tipl správný výsledek. Po chvilce mi přinesli igelitku s logem Sigmy, ve které byla tužka, kalendář, blok - vše v barvách Sigmy i s logem. No a nechyběly ani kartičky fotbalistů ... No nevím jak to využiji, papír se nějak upotřebí, tužka taky, ale kalendář si nevystavím a s kartičkami tak jedině můžu podpalovat ...

Cesta zpět probíhala velice rychle. Zastavili jsme jen na chvíli v Brně, kde jsme zanechali čtyři fandy a poté až za Velkým Meziříčím u dalšího McDonalda, kde jsme se zdrželi přes půl hodiny. Při zpáteční cestě několikrát jedna velice nevnímající osoba skandovala v momentě, kdy řada lidí by ráda odpočívala. Ale po domluvě jedné milé slečny přeci jen také šel spát. Ale ještě předtím si v Brně koupil dva velké kusy masa, kterými se div neudávil. Při posledním úseku už hlučný nebyl a brzy rychle vytuhnul.

Všem účastníkům děkuji, že se rozhodli vycestovat právě s Fanklubem a věřím, že tak učiní i při dalších výjezdech.

Foto: Mysakus