Nyní bych chtěl reagovat na některá prohlášení, která vyřkl představitel společnosti ENIC, pan Smith, na mimořádném zasedání představenstva Slavie Praha dne 29.10.01.

Chtěl bych vyjádřit svou nevoli vůči slovíčkaření, kterého pan Smith použil. Bránil se totiž zuby nehty tvrzení, že je Slavia v krizi. Je snad úplně jedno jak danou situaci pojmenujeme, zda katastrofálním stavem, krizí nebo jen menšími problémi. Důležité však je, jak se postavíme k řešení vzniklého problému. Zda rozhodně, nezúčastněně nebo zda dovolíme, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Pan Smith zvolil prvně jmenovanou variantu. Přiznal totiž, že mají určité problémy, ale že je vyřeší! Jak opravdu přesvědčivé!!

Jak můžeme věřit slovům představitele společnosti, která se už v minulosti nebála veřejně prohlásit, že vybuduje ze Slavie evropský klub, fanouškům dobré zázemí v podobě nového stadionu /pozor do konce roku 2000/ a přivede posily/to se jim snad jako jediné alespoň částečně podařilo/ a to dokonce i ze zahraničí. A navíc kvalitní!

Ale zejména propadla ve výběru lidí, kteří měli a mají pravomoci rozhodnout o personálním obsazení jednotlivých pozic. Jak jinak si vysvětlit neustálou rotaci trenérů, než jejich neodpovědným výběrem. Tato "neodpovědnost" spočívá v tom, že vedení bu? správně nevyhodnotilo předpoklady jednotlivých kandidátů, nebo si až pozdě uvědomilo, že si na své zahrádce nemůže nechat rejdit pořádek vyžadujícího krtka, který by vykukoval tam, kde by neměl. A tak se musel poroučet.

Humorně na mě působí konstatování, že se pan Leška setkal s ministerským předsedou, a ten mu přislíbil podporu výstavby slávistického stadionu. Možná mohl panu Smithovi někdo vysvětlit, že pan předseda má jiné problémy a že udělování slibů představiteli našeho kabinetu může být, kulantně řečeno, nezávazné, nebo jejich plnění přinejmenším zdlouhavé. Bylo by možná zajímavé, co by na takovou žádost pana Smithe v Anglii, odpověděl pan Blair.

Korunu všemu nasadil pan Smith tvrzením, že se pan Leška stal obětí krutých a nespravedlivých útoků ze strany určitých elementů. Pokud jimi mínil bouřící se fanoušky, kteří vidí pana Lešku sedět na vrcholu pomyslné hromady příčin slavistického nezdaru a také je za ně zcela zodpovědný, pak je to asi ukázka suchého humoru.

Naštěstí je ale podle pana Smithe za vší nespokojeností jen malá skupina příznivců, a proto není třeba se znepokojovat. Stačí se rozhlédnout po tribunách strahovského stadionu a protiargument je nasnadě. Nebo snad nejsou opuštěné ochozy skutečným zrcadlem "momentální" situace, jež odráží nespokojenost fanoušků?! Tito příznivci však protestují nepřítomností a protože mají množství svých vlastních problémů, nemají čas a ani chu? se hlasitě vyjadřovat k této problematice. Toho se chopili mladí nadšenci, a přestože je jejich šance na úspěch mizivá, nenechají se odradit. Akorát protestují nahlas, veřejně, a proto jsou kárání a obviňováni z poškozování jména Slavie. Nebýt těchto fanoušků, tak opravdu zeje stadion prázdnotou.

Také na oficiálních internetových stránkách se objevují reakce a názory desítek fanoušků. To vše jsou důkazy nedůvěry, kterou vyjadřuje část slavistické veřejnosti.

Další věcí se kterou nesouhlasím, je tvrzení, že tzv. krizi vyvolali senzacechtiví novináři. Pokud měl pan Smith k dispozici seriozní periodika, nechápu, jak mohl tuto úvahu vypustit z úst. Vzhledem k tomu, že situaci ve Slavii sleduji a mám přístup k nejednomu deníku, musím konstatovat, že prezentace této kauzy je naprosto adekvátní a objektivní.

Na závěr bych chtěl apelovat na všechny příznivce,jimž není současná situace lhostejná.Nevzdávejme se a stůjme si za názory,o jejichž pravdě jsme přesvědčeni.Než totiž dosáhneme úspěchu,budeme muset čelit mnoha dočasným porážkám a prohrám.