Derby je něco nepopsatelného. Na hřišti proti sobě stojí dva týmy. Jeden milujete, druhý nenávidíte. Fanoušci se vzájemně urážejí a nadávají si. Ale vlastně by asi něco bylo špatně, kdyby tomu tak nebylo. Derby je prostě něco krásného. Dovolte mi, abych použil v tomto článku několik zajímavých vět z předmluvy krásné knihy 250 zápasů Sparta – Slavia.

Kopaná je v naší krásné české zemičce jedním z nejoblíbenějších a nejpopulárnějších sportů. Sparta i Slavia se nepochybně nesmazatelně zapsaly do našich dějin. Oba dva kluby dosáhly mnoha a mnoha úspěchů jak na domácím tak na zahraničním poli. A právě proto jejich vzájemné zápasy jsou každoročně ozdobou naší nejvyšší soutěže - češi (a spousta Moravanů) se dělí na slávisty a Spar?any, a? chceme nebo ne.

Opravdu málokdo na otázku komu fandí odpoví že neví. Mnoho lidí fandí klubu v místě svého bydliště, okrese nebo kraji, ale kromě toho ještě přeje Spartě nebo Slavii. Důležitý je i zájem diváků. Ti ale bohužel nevyprodají stadion jako tomu bylo v dobách dřívějších. Přesto je atmosféra na hřišti i v hledišti slavnostnější než při běžných utkáních. Odpovídá historickému významu tohoto mače.

Na světě dnes není mnoho věcí, na které se můžeme spolehnout. Auta stárnou, státy se slučují a zase rozpadají, vlaky jezdí pod mořem. Je proto příjemné mít něco, na co se můžeme opravdu spolehnout. A tím něčím derby rozhodně je. Někdo sbírá známky, jiný vidí tradici v pivu, které přečkalo staletí. Právě k pivu patří fotbal a k fotbalu zážitky, na které se nezapomíná. Kdo fandí fotbalu, může si být jistý, že minimálně dvakrát do roka bude svědkem události, která u nás nemá obdoby – uvidí derby pražských „S“. Uvidí derby, které zažilo rakousko-uherskou monarchii, první republiku, obě světové války, let na měsíc či sametovou revoluci. Na druhou stranu v sobě skrývá nejistotu a neustálou změnu. Každou sezonu je situace jiná, každé střetnutí může dopadnout jakkoliv. Právě v tom možná spočívá kouzlo slavného souboje.

Derby je prostě fenomén. Víc jak sto let spojuje a rozděluje generace. Je v něm cosi záhadného, nikdy jindy nezažije příznivec Sparty nebo Slavie už několik dní před utkáním ten zvláštní pocit nervozity, hrdosti a obav zároveň. Nikdy jindy neprožívá po vítězství svého klubu takovou radost a po neúspěchu tak hluboké zklamání. A ten zážitek je tu stále. Pravidelně na jaře a na podzim. Platilo to za našich dědečků a bude platit až tady nebudeme. Fanoušci jsou toho krásného kolotoče součástí, a? už se koukali na Bicana, Pláničku nebo Kuku.

Takže zvedněte své zadky a pojďte se na tu krásu podívat a zapojit se do toho pomyslného kolotoče. Ani milióny televizí vám totiž do pokoje nepřinesou to, co zažijete na stadionu…