Na Strahov si v pondělním studeném odpoledni našlo cestu jen něco málo přes 2000 diváků. Fanoušci Slavie nešetřili optimismem a před výkopem byly slyšet hlasy jako: „Dneska vyhrajeme!“. Hlavním arbitrem zápasu byla Dagmar Damková. V prvních minutách se u míče ocitli hosté. Na levé straně hřiště si přihrávali čáp s Holubem, jejich poslední centr směrem do šestnáctky byl však příliš dlouhý. „Slavie, do toho!“ ozval se kotel domácích, který po rozehřátí začal skandovat jméno spar?anského kouče Hřebíka. Slavia se snažila přejít z obranné fáze do útočné, ale průnik byl dosti nedůrazný. K prvnímu rohu pomohl červenobílým Jiří Rychlík, který se poněkud ukopl a z následného autu odvracela do bezpečí za brankovou čáru obrana Boleslavi střelu Fořta. I roh Středočeši ubránili a fanoušci volali zřejmě na vysokého Latku „Kam jsi tu hlavu strkal?“! Bylo zataženo, mrholilo a vypadalo to na ospalé odpoledne. Jedním z mála aktivních hráčů byl hostující čáp. V 8. minutě centroval Matej Krajčík přímo na soupeře. „To je krátký a nízký!“ komentovali diváci. Zdálo se, že hosté mají více chuti do hry. „Boleslav, Boleslav!“ hulákal jejich řídký kotel. „Slavie, do toho!“ zapěla východní tribuna. V 11. unikl po levé straně Matějovský, předal míč k levé tyči Kuličovi, jenž jej servíroval lépe postavenému Holubovi, který přihrávku jen o krok minul. „Tam chrápete né, v tý obraně?!“ zaznělo z východní tribuny.

V sektoru vlajkonošů Boleslavi se zatím zjevil velmi početný hlouček fanoušků, vytáhli šály a buben a začali velmi hlasitě povzbuzovat svůj tým. Slávistický kotel se nenechal zahanbit a fanoušci se navzájem přeřvávali. Sešívaná obrana zoufale odkopávala míč do autu. Po chvíli se naštěstí ukopl Holub. „Ty balony musej´ na nohu!“ radil fanoušek. „Tvrdá jádra“ příznivců obou mužstev se výborně bavila a ve svých sektorech vesele poskakovala „Hop, hop, hop…“ Hrálo se mezi šestnáctkami. Ve 21. se pustil do útoku Kulič, přihrál Šmerdovi, ale jeho pokus si pohlídal Kozáčik. Fanoušci domácích začínali být nespokojeni a pískali. Boleslavští totiž byli více u míče. Jejich kotel mocně povzbuzoval. Na fotbal moc hezký pohled nebyl. Po třetím slávistickém rohu se Krajčík s Kuličem namotali na rohový praporek.. „Všude Slavie, všude Slavie!“ reagovali červenobílí na stupidní pokřik fanoušků Boleslavi.

Ve 27. se diváci poprvé ohradili proti verdiktům sl. Damkové: „Paní Damková, naučte se pískat!“ Všem zaujatým se totiž zdálo, že sudí pořád píská pro hráče v modrém, resp. obráceně. O minutu později Jarolím „trochu“ nezvládl přihrávku Pitáka – přenechal ji čápovi. V další minutě zatáhl Vlček míč do šestnáctky, ale Fořt tam nebyl. Jeden z příznivců Slavie měl jakési připomínky, že radši než s Fořtem, tak radši hrát v deseti. Po půlhodině hry se podařil únik Vlčkovi, střílel však jen do rukou Millera. Další šanci nevyužil Hrdlička, nebo? dával přednost ve střelbě svým spoluhráčům. Jarolím zkusil střelu z dálky – Miller ji měl pod kontrolou, i když mu míč vypadl z rukou. „Hoši, bojovat!“ řval Boleslavský kotel. Slávističtí fanoušci řvali spíš nadávky. Ve 36. zkrosil Šmerda u rohu velkého vápna Pitáka. Hrdlička zkusil rovnou zakončit, opět jen do rukavic gólmana hostí. Vzápětí získali domácí dva rohové kopy, jenže s těmi si poradila modrá defenzíva. Ve 40. předvedl kotel červenobílých zelený ohňostroj. Následoval faul na Hrdličku, přímý volný kop z ca 35 m sedl na hlavu Latky, který poslal míč pro změnu pozornému gólmanovi Millerovi. „Dáme gól, dáme gól…“ prozpěvovali vlajkonoši Slavie. Jenže zrovna v tom okamžiku musel před unikajícím Kuličem hasit šanci Suchý se Zbončákem. Ve 43. si dovolil svižnou střelu z dálky Hrdlička a vyprášil boleslavskému gólmanovi rukavice. Poločas se dohrával mezi šestnáctkami a ani Dáša se na to nemohla dívat o minutu déle, takže téměř nic nenastavila.

První se po přestávce na trávníku objevili modří. Ve 48. byl blízko ke gólu Švento, avšak míč zamířil nakonec skrz šestnáctku těsně mimo levou tyč. Další akce po rozehrávce Zbončáka končila obloučkem Pitáka těsně nad břevno. „Leška ven!“ bručel Fanoušek na východní tribuně. V 50. odvrátila modrá zadní řada Hrdličkův pokus do autu, poté Krajčík pálil prudce z dálky, jenže šanci vykryl výborný Miller. Na druhé straně si předali míč Kysela s Holubem, ale Kulič na jejich centr nedosáhl. Získal jej Krajčík. V 55. získali Středočeši přímý volný kop od středového kruhu. Po jeho zahrání se po míči obětavě vrhl Ševinský, který se složil po kontaktu s míčem Kozáčikovi k nohám a museli jej oživovat lapiduši. První gól však byl na světě – 0:1. „Leška ven!“ hulákal opět červenobílý kotel. Fanoušci soupeře přirozeně ožili, stejně tak i jejich tým. K balonu se po chvíli dostal Dušan Švento, své útočné spoluhráče ale před brankou nenašel.

V 59. ztroskotal Vlček na hostujícím brankáři. V 60. zahrávala Slavia již osmý rohový kop. „Hoši, bojovat!“ povzbuzovali domácí kotelníci. V 62. se naopak do šance dostal Kulič, jeho střelu zblokovala obrana na roh, fandové Boleslavi ale i tak skandovali Kuličovo jméno. Rohový kop sešívaní odvrátili, jenže jen na modré zadáky. Míč byl vrácen do pokutového území a zcela těsně nezpracován Holubem či čápem. V této fázi hry míč létal vysoko nad hlavami fotbalistů. „Na zém – ale né Pitáka – balon!“ radil fanoušek. Příznivci Pražanů začínali být zbožní a ozývaly se výkřiky jako „Bože můj!“ či „Ježišimarija!“. Fotbalové utrpení v podání červenobílých pokračovalo dál a někteří z diváků tloukli zoufale hlavou do zábradlí na tribuně. „My chceme gól!“ křičel kotel hostí po Boleslaví získaném rohu.

V 67. minutě střídal Zbončáka útočně laděný Victorino. Nový muž na hřišti vybojoval míč…a poslal centr protihráčům, bohužel se ani z této akce branku vytěžit nepodařilo. Kotel Boleslavi nepřestával bubnovat a povykovat. V 69. se do akce pustili Hrdlička s Jarolímem, před Fořtem však zapracovala defenzíva a po autovém vhazování chytil střelu gólman Miller. „Stejně na to sedali motýli!“ bručel opět jeden z diváků. Při boji o míč zalehli Slávisté Kyselu, ale Dáša na to nic. Nechala domácí útočit, jako kdyby tušila, že z toho nic nebude.

V 74. měli obrovskou šanci Boleslavští zvýšit svůj náskok. Střelu Holuba chytil Kozáčik, ale fanoušci červenobílých říkali cosi o velkém štěstí. „Slávie, h..no jééé“ spustili posměšně kotelníci Středočechů. V 75. dala Slavia, resp. Vlček gól, který ovšem po domnělém ofsajdu asistenta Korduly, hlavní sudí Damková neuznala. „černá svině!“ řvaly ochozy na rozhodčí. Jen minutu na to poslal Fořt hlavičku těsně nad břevno. Tolik toužené vyrovnání se zrodilo díky Jarolímovi po přihrávce Vlčka od branky zpátky do pole, mohlo to být nějakých 27 metrů? Každopádně 1:1. „Největší lempl na hřišti“ shodli se již několikrát zmiňovaní remcalové. Trenér Jarolím v následující minutě vyskakoval jako čertík z krabičky a cosi vykřikoval na slečnu Damkovou. Emoce byly skutečně obrovské.

Do konce řádné hrací doby chybělo šest minut. Slavia začala bojovat. Najednou jako kdyby to bylo úplně jiné mužstvo. Neuvěřitelná proměna. Jedna šance za druhou, rohové kopy… To však přibrzdila 86. minuta a snad nikým nepochopená červená karta pro Karla Pitáka, po předchozím upozornění nám již tak nesympatického postranního rozhodčího Korduly. Na Damkovou pršely nepublikovatelné výrazy. Karel Piták švihnul kapitánskou pásku na zem. Při útoku Boleslavi ochozy bučely a pískaly. Kysela „zahynul“ u rohu. Dáša ho ignorovala. Hráč se zvedl, když k němu běželi lapiduši. Když zalehl Kulič, Damková pískla. Samotný Kulič rozehrál přímý volný kop na hlavu vysokého obránce, který však mířil mimo. Kotel Středočechů hořel. Spousta malověrných diváků odešla tři minuty před 90. minutou. Nastavovalo se ale ještě PěT minut. Jarolím mohl po úniku Suchého dát vítězný gól, ale Miller byl opět pozorný. A pak se stalo něco, v co už asi věřil málokdo – Tomáš Hrdlička poslal ne moc prudký centr k brance, který se možná lehounce otřel o Standu Vlčka, který byl pak ohlášen jako autor branky a Slavia otočila výsledek – 2:1. Diváci byli v agónii. Švento bojoval jako lev a tygr dohromady. Ochozy šílely. Jak se zdá, malověrnost se skutečně nevyplácí a Slávisté opět prokázali svůj velký talent na infarktové situace.

Korektura: Posed