Ještě Richi vybírá peníze od posledních fanoušků, kteří chtějí cestovat. Zdá se býti všechno tak jak má a my věrní fanoušci Slavie nastupujeme do našeho přistaveného autobusu plný optimismu. Richi kontroluje počet a dává řidiči znamení, že se můžeme vydat na cestu.

Poté nám oznamuje pro nás skvělou zprávu, že dostal informaci od Pavla Kuky, že vstup do našeho sektoru je prý také zdarma (Díky Pavle). V autobuse zatím klídek, když v tom najednou zahlásí Rezist, že bychom mohli zastavit u nějaké benzínky a později se k němu přidávají i další, a proto Richi domlouvá s řidičem zástavku u benzinky. Co jsme si přáli se stalo, řidič nám zastavil a my jsme brali benzínku velkým útokem. Hlavně alkohol šel na odbyt.

Pomalu se schylovalo k odjezdu, když v tom náš jeden fanoušek, trošku posilněný alkoholem, začal mýt autům okna, nakonec to dopadlo dobře, jelikož ho seřvala paní z benzinové pumpy. Postupně jsme se naskládali do autobusu. Odjížděli jsme od benzinové pumpy a Rezist začal míchat nápoj pro posilnění našich hlasivek, jinak se jednalo o Vodku a multivitamínový džus. Tímto nápojem se posilnila hlavně zadní část našeho autobusu.

Poté už jsme se blížili k našemu cíli a zadní část autobusu to začala rozjíždět různými hlášky, které dirigoval hlavně Rezist.. Pan řidič musel být asi hodně nadšený. Konečně jsme přijížděli po příjezdové cestě přímo ke stadionu a skandování v autobuse vrcholilo. Pak zavelel Richi, že jde domluvit vstupenky. čekali jsme v klidu a už viděli tu frontu domácích vlajkonošů, kteří na nás jen podivně pokukovali.

Richi se vrátil už s lístkami a začalo se rozdávat. Všichni byli natěšeni na tento zápas. Blížili jsme se k pokladnám rychlostí blesku. Někdo dostal ještě jeden lístek, takže další klobaska a pivečko. Shromáždili jsme se v kotli a začali pořádně povzbuzovat naši "Věčnou Slavii"...

Průběh zápasu se vyvíjel jak měl, vedli jsme 2:0, ale bohužel netrvalo dlouho a domácí během pěti minut dokázali vyrovnat. Už se schylovalo ke konci zápasu a my se pomalu začli smiřovat jen s jedním bodem. Rozhodčí zapískal konec a my pomalu scházeli z tribun k našemu autobusu.

Richi nás zase spočítal a mohli jsme vyrazit do Prahy. Cesta autobusem zpátky už nebyla tak š?astná jako sem. Hodně fanoušků už bylo unavených, a tak využívali zpáteční cestu k načerpaní sil pomocí spánku. Jinak abych pravdu řekl, bylo to pro nás velké zklamání jen ze zisku jednoho bodu. Do Prahy jsme dorazili v klidu a důstojně se spolu rozloučili.

Doufám, že se takový výjezd bude stávat v budoucnu jistou věcí. Protože musíme naše hochy pořádně podporovat, a? už doma nebo venku. Jinak děkuji všem co cestovali s náma autobusem do Příbrami i těm co se tam sešli.