To co by mělo být na prvním místě je naučit naše fotbalisty znovu hrát fotbal. Je jasné, že většina z nich to stále umí, ale ne a ne si vzpomenout. Možná je to také tím, že v dřívějších dobách bylo zvykem mít ve Slavii na klíčových pozicích v kádru fotbalisty technicky talentované a schopné fotbalově myslet. Ostatní se poté obvykle přidají s dobrými výkony a hra celého týmu jde zákonitě nahoru.


Nejsem si ovšem jist, jestli hráči typu Kuchaře, Gedeona, Švancary dokonce ani bratří Došků, jsou tohoto schopni.


Navíc se vytratila bojovnost, kterou se prozměnu může učit třeba od Sparty, která důrazným napadáním již na soupeřově půlce získává spousty míčů a protihráče nepouští ani k vlastní bráně...


Jenomže žádné kecy slavii nepomůžou, takže ani já se nechci vydávat za proroka, jen hci říct, že pokud se prohrává (což se v minulosti stávalo také) po bojovném výkonu a dobré hře, tak to není žádná ostuda. Ovšem prohry po vyšumělých výkonech mužstva v kterém se nenajde jediný, který by snesl přísnější měřítka, jsou dvakrát tak bolestnější...