Původně na tomto postu měl dominovat Patrik Berger, ten však vyhrál na jiném postu. Velké šance jsem dával i Rudolfu Skácelovi, i ten však již v sestavě je. Takže dá se říci, že se zde objevují hráči, kteří už nejsou takové hvězdy jako třeba v konkurenci ofenzivních záložníků. Kdo se stane nakonec vítězem mě zajímá, můj favorit zde však už není.

 

Jako šestiletý začínal s prvními opravdovými fotbalovými kroky v Mladé Boleslavi. V sedmnácti přešel do Bohemians. Vyrostl v zajímavého hráče a upíraly se k němu zraky mnoha klubových manažerů. Nejlépe vábila v létě 1997 Slavia. Potřebovala posílit zálohu. A tenhle dravý záložník s výborným citem pro míč, technikou i tahem na branku se hodil. Nejdřív jen seděl na lavičce. Pak jako náhradník otočil nezdárné utkání s Opavou, dal gól hned potom v Brně a základní sestava mu patřila čím dál víc. Pomáhal tvořit hru, uměl zatáhnout míč na dostřel vápnu. Občas se také příliš zamotal do kličkování. Přesto lze říci, že se rychle prosadil a usadil. Trenér Hřebík vyznávající tvrdší fotbalové typy jej sice moc nestavěl, ale s návratem trenéra Cipra v létě 99 nastal zlatý čas. Tomáš Kuchař na levé lajně vedle Horvátha s úkoly jezdit nahoru dolů obstál na výbornou. Vždy? se mířilo k titulu! Po odchodu Horvátha zkoušel převzít i dirigentskou záložní taktovku, ale nebylo to úplně ono. Tomáš uměl perfektně zacentrovat, vystřelit na branku (vzpomínáte na gól z derby se Spartou, jaro 2001, 4:4?!) i z větší vzdálenosti, kolikrát proměnil trestný kop. Definitivní ústup z pozic pro něj znamenal příchod trenéra Beránka. Kuchař nakonec v zimě 2002/03 odešel do Jaroslavle. Jeho fotbalová hvězda tak vlastně zapadla. A loňský pokus o návrat v Teplicích se vůbec nezdařil. Za Slavii Praha odehrál 137 utkání, v nich vstřelil 12 branek.

Období ve Slavii: 1997-2002

 

EDVARD LASOTA
Tento fotbalový světoběžník se potýkal s fotbalovým míčem nejprve v Třinci, odkud přestoupil vstříc ligové kopané do Brna. Nebudeme probírat výčet všech jeho angažmá. Zmiňme jen, že slávistické funkcionáře velmi zaujal v dresu Drnovic. Uměl zahrát na všech postech. Útočník, záložník, obránce - to mu bylo jedno. Hlavně když mohl hrát fotbal. A že do míče umí dostatečně kopnout oběma nohama, o to je jeho fotbal intenzivnější. O to je po něm žádostivější. Cipro jej plánoval v horečném nákupním létě 96 pro podporu ofenzívy. Nebylo to tak snadné. Lasota postupně vypadl ze základní sestavy a střídal. Jeho univerzálnost zdála se být nevýhodou. Na jaře se ale Edvarda chytila forma a rozehrál se ke skvělým výkonům. Střídal různá místa v záloze. Asi nejtypičtější pro něho byly kraje zálohy. Pravá, levá to bylo jedno. Lasota byl dynamickým typem, uměl obejít soupeře, narazit si míč, odcentrovat, zakončit. Navázal i vynikajícím podzimem 97 a oblékl i reprezentační dres (mimochodem na bronzovém Poháru FIFA v Rijádu). Těžko krotit hráče dotýkajícího se hvězd. Během jara se situace mezi Lasotou a Slavií vyhrotila tak, že navzdory přínosu a výkonnosti jej klub pustil Reggianě. Kraje sešívané zálohy připadly jiným, stejně tak reprezentační dres. Ale že Edvard Lasota fotbal umí, to dokazuje jako hráč Zlína i dnes. Jo, když balón hráči nepřekáží, to je pak podívaná... 45 ligových utkání se 7 brankami, to je jen minimální vzorek jakým se zapsala tato svérázná osobnost do historie klubu sešívaného.

Období ve Slavii: 1996-1998

 

Znáte Chlebičovskou Viktorku? Ne?! Tak tam začínal Lumír hrát fotbal. Od dvanácti let  kopal za Opavu a s malou Krnovskou pauzou tam strávil desetiletku. To už dávno budila jeho rázná levačka ligový respekt. Napřáhnout z dvaceti metrů pro něho nebyla potíž, zakroutit míč z trestného kopu byla jeho parketa. Vlastně jako dnes. Ve Slavii sice v létě 2000 o jeho fotbalové pojetí projevili zájem, ale na podzim to bylo spíš poctivé sezení na lavičce a přivykání velkému českému fotbalu. Během jara 2001 už nastupoval i v základní jedenáctce a jeho první sezóna vykazovala skóre 18 utkání a 3 branek. Jenže Lumír neměl vyhráno. Podzim 2001 vypadal pro něho dobře. Mnohem lépe než pro Slavii. Takže když na jaře 2002 čistil Beránek kádr od "neperspektivních a neuhlídatelných", mohl Sedláček balit kufry. Hostoval v Hradci, potom v Budějovicích a nakonec i v Grodzisku. Lze říci, že všude uspěl. Jako ofenzivní záložník a tvůrce hry či jako obránce. A po letech se zdá, že může uspět i v sešívaném dresu. Od loňského léta můžeme nevyzpytatelnost a přímost jeho levačky znovu obdivovat. Trenér Csaplár mu přidělil místo na levé lajně a zdá se, že tam je v tuto chvíli pro Slavii nejprospěšnější. Jeho ofenzivní kreativita s kolmicemi za obranu je vždy znát. Pro červenobílé barvy odehrál Lumír Sedláček 50 ligových utkání, branek vstřelil šest.

Období ve Slavii: 2000-2002, 2004-dodnes

 

DANIEL ŠMEJKAL
Od šesti let patřil klubům z Plzně. Prosadil se do všech mládežnických reprezentací a rostla z něho velká hvězda. Na podzim 1988 si v dresu západočeské Škodovky vyzkoušel prvně ligu. Nejvíc zazářil v sezóně 93-94. Slávisté se rozhodli, že ho chtějí a musí mít. Byl z toho přestup léta. Odcházel Nečas a zdálo se, že levonohý kouzelník Šmejkal by jej mohl nahradit. Jak už to bývá, nemohlo se tak stát. Oběma byla společná jakási křehkost v osobních soubojích i schopnost vykouzlit neuvěřitelné trajektorie míče z trestných kopů. Nástup Daniela byl impozantní, v prvním ligovém utkání proti Brnu se blýskl dvěma brankami. Samozřejmě byl členem základní sestavy. Ale jakoby si na hřišti překážel s Patrikem Bergerem. Jakoby oba chtěli dělat to samé. A Berger měl v klubu vypracovanější pozici. Snad to byla i trochu otázka sebevědomí. Šmejkal se začal trápit. Výkony uvadaly. Vzkříšení chtěl přivodit trenér Cipro. Šmejkal na podzim 95 opět ožil, opět se i třikrát gólově prosadil. Jenže jaro jakoby sil ukrádalo. A teď už to nebyla otázka Bergerova dublování. Hráč se vytratil na lavičku a nakonec v létě 97 odešel do Norimberka. Hrál i v Uerdingenu či Marile Příbram. Tam dokonce končil na postu libera. Talent Daniela Šmejkala se neprodal. Někde v něm zůstaly jeho parádní dlouhé pasy, táhlé střely, genialita jeho levačky. Pamatujeme jej jako aktéra 66 ligových utkání, ve kterých 8krát rozvlnil sí?.

Období ve Slavii: 1994-1997

 

Jeho hvězda teprve počínala zářit. Hrál za Teplice a spekulovalo se o jeho dalším růstu a osudu. Když se v březnu 2002 rázně přihlásila Slavia. Trenér Beránek měl velký zájem o juniorského reprezentanta. Přestupní cena byla tajná. Vysoká. Ba možná že rekordní. Psalo se o 35 mil korun, ale suma byla oficiálně zpochybněna. Co ovšem zpochybnit nelze ani v nejmenším, to byl nesporný přínos Vachouška pro sešívaný fotbal. Ofenziva náhle ožila. Ligový nezdar nešlo odvrátit, ale v Poháru čMFS si sešívaní vyšlápli na všechny. Ve finále i na Spartu. Zkusíme připomenout Vachouškovu tvůrčí invenci, talent řešit situace překvapivě a pro tým prospěšně, ale při vzpomínce na toto finále nelze nevzpomenout též schopnosti kolikrát neproměnit tutovku. Ale tento problém zná každý fotbalista. A co nás mohlo zaujmout ze stránek fotbalově rostoucího a dospívajícího Štěpána Vachouška? Obounohé využití, přičemž levačka byla vskutku geniální. Postrach jeho strážců a obránců. Cit se snoubil s technickou dokonalostí, vtip a herní přehled dodával tomuto propojení smrtící akcent. Pokud diskutujeme umění kliček a motání hlav soupeřům, pak Vachoušek v této disciplíně patří k žhavým adeptům medaile. Naznačil pohyb, počkal na reakci soupeře a pak se vydal na druhou stranu. Nebál se obejít kohokoliv, drobné lsti míče kopaného aplikoval kdykoliv si vzpomněl. Za jeho pobytu ve Slavii můžeme říci, že uměl vše. Někdy to předvedl lépe, někdy méně. Napřáhl z trestného kopu a vymetl šibenici, otočil se s míčem v šestnáctce a obklopen třemi soupeři jej padáčkem poslal v gól. Byl členem juniorské reprezentace, která vyhrála ME 2002. Zářil ve Slavii v téměř mistrovském ročníku 2002/03, doplněném osmifinále Poháru UEFA. Talent byl nepřehlédnutelný a nakonec i zpeněžněný. V létě 2003 odešel Štěpán Vachoušek do Olympique Marseille za 80 milionů korun. Zahrál si i Ligu mistrů. Ale neprosadil se. Nyní hraje v Austrii Vídeň. Stále je členem reprezentace, stále má kariéru před sebou. Je mu 26 let a dávno přerostl horizont výkonnosti Slavie. Za Slavii odehrál 37 ligových utkání, vstřelil v nich 10 branek.

Období ve Slavii: 2002-2003

 

Do této nominace se kromě výše uvedených Bergera a Skácela uvažovalo ještě o jedno současném slávistovi – Martinu Zbončákovi. Ten však je ve Slavii velmi krátkou dobu, proto dostali přednost jiní hráči.

 

Takže nyní můžete jít konečně hlasovat. Formulář naleznete ZDE.

 

Texty: slaviaman

Foto: www.pogonszczecin.pl, www.fkzlin.cz, www.fk-austria.at, www.idnes.cz