Příprava: čistě věcně se příprava nevydařila. Navíc zmizela téměř polovina jarní základní sestavy. Znovu se musí budovat, sehrávat, hledat tým. To Slavii neustále brzdí. V tomhle směru chybí kontinuita. Není jednoduché dosáhnout úspěchu, když se stále mění mužstvo a trenéři. Navíc celkem zásadním způsobem. Ohledně posil toho bylo řečeno mnoho. A? jsou důvody jaké jsou (a jakkoliv respektovatelné), pravdou je, že posílení je slabé.

Pohyb v mužstvu: Ztráty T. Doška či Müllera jsou citelné, ale klub v nich moc šancí uspět neměl. Těžko také něco říct k Józsimu. U těchto tří si říkám - "tak to prostě je". Ovšem osobně nechápu odchod Kalivody a Zachariáše. Zvláště druhý jmenovaný mi připadal perspektivní, fotbalový, jaksi potřebný. Nejsem také moc nadšený rétorikou trenéra Csaplára. Celou přípravu mluvit o spokojenosti a klidu (několikrát) a pak na závěr začít hlásit SOS?! To nemám rád.

Sestava: Trochu bych pohnul i se sestavou. Jsem jen "teoretik od počítače", ale třeba právě proto na to mám právo (či čas). Navrhoval bych tedy při rozestavění 4-4-2 pro podzim tuto sestavu: černý - Kratochvíl, Latka, Bejbl, Hrdlička - L. Došek, Piták, Gedeon, Sedláček - Adauto, Fořt. Od posunutí L. Doška do zálohy bych si sliboval posílení záložní řady, více kombinace, uvolnění Pitáka pro tvorbu hry. Navíc se stále nemohu zbavit dojmu, že svojí kreativitou (snad neztracenou) je Lukáš v záloze platnější. Horší je hledání pravého beka. Zvlášt při zmíněném odchodu Zachariáše či Müllera, takto moc možností neexistuje.

Viděl jsem přípravné utkání Slavia - Bohemians (0:1) v Nymburce. Slavia hrála v hodně kombinované sestavě, spíše neligové. Předvedený výkon ukazuje na úzkost kádru. Základní jedenáctka je slušná, kvalitní. Bude mít svou sílu. Jedinou její nevýhodou je, že potřebuje čas na sehrání. Rázně se k dresu A týmu prodírá i mladý Švec. Jinak to ovšem hodnotím slabě. Při troše štěstí se dá liga hrát ve 13-14 lidech. Baník loni ukázal, že se dá i vyhrát. Ale to je trošku jiný příběh poněkud jiných okolností.

Neříkám to rád, ale svou váhu má i los. A ten není z nejlehčích. Do Zlína, doma s Libercem, do Olomouce, doma Brno a pak k nováčkovi do Ml. Boleslavi. Bude to těžká kombinace a test odolnosti sešívané víry a odhodlání. Pět kol, z nichž může Slavia vyjít jako vítěz, nebo jako zdrcený boxer. Navíc mezitím předkolo Poháru UEFA, kde bude Tbilisi podobně nepříjemným a přitom důležitým sokem.

Ale konec teoretizování, rozhodne se na hřišti. Jako vždy si zkusím tipnout úspěšnost našeho mužstva. Zkusím do toho zapojit svoji střízlivost, faktor náhody, umění hráčů, pravděpodobnost výsledku (...). A docházím k zavěru: po 15 kolech (půlka soutěže, ale ne celý podzim, hraje se 16 kol) by mohlo konto Slavie vykazovat 24 bodů. Započítám-li ještě trošku optimismu a důvěry v barvy červenobílé - mohlo by to být pěkných 27 bodů.

Přiznávám, je to průměr. Ale tak mi to připadá. Obrana byla na jaře jaksi na hliněných nohách, teď ještě trochu oslabila (uvidíme, kdy se zapojí do ligy Holeňák, hodně by pomohl proti mé teorii). Záloze chybí špílmachr, což je ve Slavii problém zásadní. Na krajích máme Pitáka či Sedláčka, ale to stačit nebude. Chybí tomu element rychlé kolmice za obranu, kterážto je ze středu hřiště nejúčinnější (zvláště pro takového Adauta v zakončení). Útok se v přípravě také nezaskvěl. Fořt, Adauto, Kuka - všechno to je o šancích, ale ne o gólech. O dostatku branek. Všichni potřebují příliš mnoho šancí na prosazení. S nimi při "bezšpílmachrovské" záloze ani nemohou počítat.

Tedy - jsem smířen s průměrnou slávistickou sezónou. Finance nejdou do kádru, ale do stadionu. Snad. Doufám. Pro podzimní výkonnost volím lehce skeptickou variantu (nebo je realistická?). Umístění kolem 4. místa by mohlo při předpokládané vyrovnanosti ligy zajistit nějakých 25 bodů (tj. něco v rozmezí tipovaných a nadtipovaných bodů).

Úkolem sezóny bych viděl: vybojovat evropský pohár - zde můžeme mluvit nejspíše o Poháru UEFA (popř. Intertotu - letní počasí, pro nás soupeři stejných kvalit jako v UEFě). Což ale nebude jednoduché - čtvrté místo z ligy jak víme nemusí stačit. Vitězství v domácím poháru se těžko plánuje, nicméně - při troše štěstí na los je to cesta nejschůdnější. Tedy řečí čísel asi takto: v lize 3. - 4. místo, Pohár čMFS dojít alespoň do semifinále, Pohár UEFA - minimálně boj ve skupinách. Základem ovšem (jak zmiňováno i z ofic. kruhů) je stabilizovat kádr. Nechat hráče sehrát se, přivyknout na sebe.

V tuto chvíli se mi zdají mé cíle v porovnání s pocitem z mužstva nadsazené. "Věřím v málo, přeji si hodně" - to je asi klasické Slaviamanovo vyjádření. Nezbývá než tedy usednout (pokud možno do strahovského hlediště) a fandit, doufat, věřit. Třeba se něco stane. Něco pěkného. Naplní se přání. Zrodí se fantazie. Kdo ví...?