Tento článek napsal z velké části Moskyta. Já jsem do povídání vstupoval v určitých pasážích, abych přidal svůj pohled na danou situaci. Mé příspěvky jsou proto psány kurzívou.

Když jsem minulý víkend doma oznámil, že chci jet na zápas Baníku a Slavie do Ostravy, odpověď byla jasná: „No jo, jen si zahrávej, chceš dostat přes hubu?“ Odvětil jsem, že zájezd je pořádán nově vzniklým fanclubem Slavie a tudíž určitě bude veškerá bezpečnost v pohodě. Navíc nejedu se přece do Ostravy prát, ale fandit svému milovanému klubu. Nicméně i přesto nad mým rozhodnutím nadšení nezavládlo.

Celý týden jsem žil v očekávání jaké to bude, cesta, zápas, fandění a vlastně i ta bezpečnost, kterou jsem doma proklamoval. Konečně je to tady, sobota ráno. Stojím před hotelem Slavie s ostatními účastníky a čekáme na autobus a hlavní organizátorku zájezdu paní Zikovou. Když dorazí, probíhá kontrola zaplacení zájezdu a poté jsme podle zasedacího pořádku vpuštěni do autobusu. I když všichni usedáme dle stanoveného pořádku, přesto někteří nad tímto vzbuzují opovržení. Před vlastním odjezdem nám přichází popřát š?astnou cestu Jirka Vrba a současně přináší kartičky hráčů a pro zkrácení dlouhé cesty také starší čísla slávistických Poločasů. Je nám také rozdáno již avizované prohlášení o případné hmotné zodpovědnosti za způsobené škody. Všichni víme proč tomu tak je, nebo? akce „slavistických“ hooligans z čerpací stanice je stále v živé paměti. Z tohoto důvodu je také zakázáno požívání alkoholických nápojů, což ovšem u některých vzbuzuje opět smích ve tvářích, stejně tak jako zasedací pořádek v autobuse.

Lidi si musí uvědomit, že toto je zájezd fanklubu. A kdyby se něco stalo, problém by měla Slavia. Proto je logické, že musí existovat nějaká pravidla, zvláš? po nedávné „benzínové“ akci. Přísnost musí být. Paní Ziková některým lidem nevyhověla v touze vydat se tímto autobusem, jednalo se totiž vždy o chuligány. Všichni jsme tedy doufali, že tato cesta proběhne bez problémů, když byla takováto opatření.

Vyrážíme směr Brno, dálnice D1. Cesta ubíhá celkem v pohodě, koukáme na video, pohárový zápas Slavie se Schalke 04. První zastávka přichází u čerpací stanice na 119.kilometru, nabíráme tři fandy Slavie z Jihlavy. Ačkoliv byl alkohol zakázán, někteří dokupují již vypité zásoby. Pokračujeme dále.

Zde bych podotknul jeden zádrhel. V plánu nebyla nikde zastávka na oběd a ti, co o tom nevěděli, neměli s sebou žádné jídlo. Shodou okolností na této benzínce byl i McDonald´s, takže někteří si již v půl desáté koupili jídlo, další alespoň nějaké zásoby.

Cesta se souběžným sledováním fotbalu z videa ubíhá rychleji, přesto je před námi ještě pěkný kus cesty. Míjíme Brno a odkláníme se směrem na Olomouc. Na silničním odpočívadle před Olomoucí přichází druhá zastávka. Vzhledem k času a délce cesty, která nás ještě čeká, stavíme jen krátce, což ovšem u účastníků, kteří do sebe již z Prahy naládovali značnou porci piv, nelibě nesou. Přichází i první vulgárnější slovo, nicméně po deseti minutách pokračujeme dál.



Těmto jedincům již totiž došlo pivo, takže si chtěli u řidiče koupit další. To však paní Ziková zakázala, jeden z nich jí velmi dlouhou dobu přemlouvat, ale naštěstí se mu to nepodařilo, z čehož byl dosti rozladěn. Já jen kvituji, že odolala.

Zajíždíme do Olomouce, kde máme nabírat další fandy, bohužel se tak neděje, nebo? se zamotáváme v sítí městských komunikací Olomouce a jsme tedy nakonec rádi, že se vymotáváme. Naše cesta se ubírá dále směr Ostrava. Asi dvacet kilometrů před Ostravou se setkáváme s ostravskými pořadateli – bezpečnostními techniky, kteří se budou starat o naši bezpečnost. Ještě před vlastním vjezdem do Ostravy dostáváme policejní ochranu. Dvě auta těžkooděnců nás doprovodí až ke stadionu.

Přijíždíme, Ostrava nás vítá a její občané také. Při průjezdu městem jsme častováni různými posunky od baníkovských fans, mnozí z nás nezůstávají pozadu a posunky opětují. Dorážíme na stadion, bus zastavuje cca pět metrů od vchodu do sektoru hostí. Policejní těžkooděnci tvoří od dveří busu uličku, kterou bez zastávky vcházíme na stadion.

Tak jsme tu, ten bájný stadion a bájné publikum patřící prvnímu týmu naší fotbalové ligy, Baníku Ostrava. Na první pohled ovšem musím říci, že stadion mi přijde o dost menší, než v televizi. Nevím, asi opravdu ta Nova vše zveličuje. Hodinu před výkopem je již na stadionu odhadem 2000 diváků, postupně přicházejí a stadion se nakonec naplní až na 17679 diváků. Mezi těmi jsou ale i slávisté. Kromě našeho autobusu další slávističtí fandové cestující po vlastní ose autem nebo vlakem, kterým přijeli i nechvalně známí hooligans.



Ještě před výkopem znělo stadionem „Baníčku ty jsi náš, my neopustíme tě…“, ale když se pak stadion naplnil a hráči přicházeli na hřiště, tak diváci spustili naplno a člověku šel mráz po zádech, když sedmnáctitisícový dav řval „Baníčku…“. Diváci hnali své miláčky celý zápas kupředu. Postupně přišly i další slogany „FC, FCB, FC Baník Olé“ a „Baník pičo“. Celý zápas fandování neutichalo, ba ani ve chvíli, kdy dostala Ostrava gól. Na řadu přišly i světlice a dokonce mexická vlna, do které jsme se zapojili i my, slávističtí fans. I když Ostrava prohrála, stadionem se přesto dál linulo „Baníčku…“, čímž všichni diváci děkovali a zároveň dávali jasně najevo, že příště přijdou znovu a znovu. Prostě paráda, asi to nejde dost dobře popsat nebo vidět v televizi, to se musí zažít!

Já kvůli této atmosféře jel do Ostravy, ani jsem nečekal naší výhru. Fakt to bylo něco výjimečného, to se jen tak nevidí. Kam se hrabe atmosféra na derby. Měli všechno secvičené, třeba jejich kotel začal skandovat FC, FCB, FC Baník Olé, po nich následoval zbytek stadionu, pak opět kotel a zase stadion. Fakticky úžasný. Myslím, že tím byli zaujati i naši chuligáni, protože se až tak vehementně nefandilo, stejně nás nebylo slyšet při tom hukotu. Kéž by se něco podobného konalo i na Slavii, to však nevím, zda se dožiji.

Tato ostravská euforie má ale své „ale“. Dnes jsou ostravští fandové opěvováni, ale vzpomene si ještě někdo, jak právě tito fandové házeli kamení na vlak s olomouckými fans? Jak byla při tomto útoku zraněna osoba? Jak dokáží běsnit, zrovna minulý týden zmlátili v Plzni na nádraží člověka! Bohužel, i nás by asi zmlátili nebýt policejní ochrany. Pokud si i tyto výtržnosti odpustí, budou to opravdu jedineční a fantastičtí fandové evropské třídy! Zatím jsou jen jiní – trochu lepší než ostatní fandové jiných klubů.

Nicméně i přesto, když jsem to vše viděl a sečtu plusy a minusy, musím konstatovat, že jestli nevyhraje titul Slavia, tak a? to jsou Ostraváci. Mám dva důvody, zaprvé takto báječné publikum si titul a boj o LM – poháry zaslouží. Zadruhé by to bylo oživení nadvlády rudých jako byl Liberec.

Před začátkem utkání jsme zažili jediný střet s baníkovskými fans, když spíše bych to nazval malou kuriozitu. Ještě před zápasem přelezl ohradu asi sedmnáctiletý mladík, z pod bundy mu vylézala baníkovská šála. „Co to má být, provokace?“ říkal jsem si. Mladík vypadal trošku vyděšeně, přesto si stoupnul do fronty u stánku a jal se koupit párek. Během par vteřin si ho ovšem všimli další slávisté a především ti „drsnější“ a vydali se ho zpacifikovat a sundat mu šálu. Zprvu dokonce tento incident nezpozorovali ani tři metry vedle stojící policisté. Až když už byl kolem mladíka hlouček asi osmi slavistů a zvýšený hluk, odhodlali se k akci. Mladíka zadrželi a za pomoci pořadatele odvedli do správného sektoru. Jak se ukázalo, byl to opravdu fanoušek Baníku, který měl dokonce permanentku, zřejmě nechtěl čekat fronty u vchodů a „jako obvykle“ šel přelézat plot, jenže si spletl strany.

Chtěl bych aspoň v této části pochválit všechny zúčastněné, kteří byli v kotli, zvláště naše hooligans. Chovali se velmi dobře, nenastal žádný incident, takže i policisté měli důvod ke spokojenosti. Velitel zásahu major Korytář nás také pochválil, což určitě potěší. Kotel sice neměl nějakou extra choreografii, ale aspoň ta troška se povedla, bylo to vtipné.

Zápas skončil, my všichni slávisté jsme v sedmém nebi. Než ovšem můžeme odejít ze stadionu a odjet domů, musíme čekat na přistavení autobusu a zklidnění situace. Ti nejvěrnější, nejradikálnější, nejsmutnější se přesunují k východu od našeho sektoru a vyjadřují nám jejich psychické rozpoložení. Jsme častováni nejrůznějšími posunky a slovními výrazy vulgárního charakteru, které by ani Nova po 22:00 neodvysílala. Nejčastější a i „nejvtipnější“ bylo „pražské kurvy“, jelikož ovšem ty jsme sebou nebrali, zůstaly v Perlovce, tak vlastně nevím, komu tedy nadávali. Po dvacetiminutovém čekání a policejním rozhánění baníkovských fans přijel náš bus a my mohli nastoupit a odjet. Naši cestu domů z Ostravy opět doprovázela dvě auta policejních těžkooděnců, kteří se oddělili asi po dvaceti kilometrech, další policejní auto s obchůzkáři nás dokonce doprovázelo až k první zastávce, kterou jsme učinili na jídlo. Dokonce celou hodinu než jsme restaurační zařízení opustili hlídkovali venku.

Kromě toho policejního auta u restaurace čekali i tajní policajti. Důvod byl prostý, dohlíželi na to, aby nedošlo k nějakému incidentu, jako se stalo na benzínce v Mladé Boleslavi. Musím dodat, že místo našeho stravování nebylo vybráno nejvhodněji, protože zde nebyl prakticky žádný provoz a obsloužit najednou čtyřicet lidí není lehké, proto se na všechny nedostalo. Mohli jsme dostat jen jídlo, které bylo již hotovo. Pět španělských ptáčků hned uletělo, dalších pár gulášů taky rychle zmizelo. Pro další lidi byl uvařen smažený hermelín. Jenže ke stolu, kde jsem byl já, capino, jane a její spolužák, se nedostalo. Měli jsme dosti velký hlad a až díky obětavosti paní Zikové jsme dostali alespoň polévku. Sice nás to nezaplnilo, ale aspoň něco teplého jsme do žaludku dostali.

O naši bezpečnost bylo tedy postaráno perfektně. Horší to ale asi měli ostatní. Ani ne tak hooligans, odjíždějící vlakem, kteří byli policisty doprovozeni až ke vlaku, ale ti zbylí, kteří přijeli auty. Když jim policista na stadionu řekl, že je vyvedou ze stadionu do města a tam že se musí ztratit v ulicích, musel jsem se smát a zároveň litovat, protože kdoví, jestli se dostanou domů a v jakém stavu. To ale již není o naší cestě s fanclubem.

Vra?me se ale k zájezdu. Hned v Ostravě po nástupu do autobusu začali ti z Prahy popíjející alkohol projevovat nevoli nad rozhodnutím nestavět na zpáteční cestě u čerpacích stanic. Toto rozhodnutí bylo způsobeno faktem, že někteří byli již velmi „společensky unaveni“ a hrozila akce z minulého týdne. Bohužel ti nespokojení svou nevoli začali projevovat vulgárními výrazy linoucími se z jejich úst směrem k vedení zájezdu. Jak vynalézaví je český človíček jsme se přesvědčili při výše zmiňované zastávce na jídlo. Naši pijáci si nechali natočit svůj oblíbený mok do několika plastových flašek, tak aby mohli i nadále udržovat svou hladinu alkoholu v krvi a s tím pokračovat ve vulgaritách směrem k paní Zikové. Rozhodnutí nestavět na čerpacích stanicích bylo nakonec porušeno, ale to když bylo potřeba doplnit palivo autobusu. V té době už byl obsah plastových lahví prázdný a proto přišla zastávka pijákům vhod pro další doplnění pivních zásob. Rituál popíjení, vulgarit a „zpěvu“ pokračoval téměř celou cestu do Prahy, dokonce se stupňoval a nadávky se rozšířili i na další osoby. Utichl jen v okamžiku, kdy již dolehla na výše zmíněné únava a usnuli. To už jsme ale byli skoro v Praze.

Pro představu stavu opilosti a otupělosti smyslů fanoušků. Na poslední jimi vynucené hygienické zastávce se jeden z nich zapomněl, respektive byl nucen vykonat krom močení i jinou činnost a ostatní jeho „kamarádi“ ho nechali ve štychu a po návratu do autobusu povolili pokračovat v cestě. Teprve když se autobus chystal vjet na připojovací pruh dálnice a zapomenutý fans telefonoval svým kamarádům, tak se širokým úsměvem na rtech oznámili, že jeden člen chybí. Zacouvali jsme tedy zpět a opozdilec nastoupil a „nezapomněl“ prohodit opět pár vulgárnějších slov směrem k řidiči a vedení. Pro kámoše opozdilce to byla velká sranda, ale kdyby tam opravdu zůstal, nedovedu si představit, jak by se dostal do Prahy. Stopoval by ve svém opileckém stavu v noci na dálnici?

Největší problémy nastaly právě po odjezdu z restaurace. Jelikož hodně pili pivo, potřebovali i často na záchod. Jenže nedokázali slušně požádat o zastavení, nýbrž pokřikovali, někdy i vulgárně. Jak už bylo zmíněno, u benzínky jsme nestavěli, já to chápu, sice mi to také vadilo, ale kvůli těmto individuím se to muselo takto provést. Když na další zastávce opět nebylo povoleno zastavit u benzínky, tak ten nejagresivnější šel přímo za paní Zikovou, vyžadoval si zastavení nevybíravým způsobem a když nepochodil, začal nehorázně urážet, použil hodně sprostých slov. Při opilosti úplně ztratil zábrany ke starší paní. Fakt humus. A když se vrátil na místo, začalo každou chvíli skandování proti paní Zikové. Dokonce nadávali na našeho řidiče. Chvílemi byla atmosféra opravdu hustá.

Do Prahy, před stadion Slavie, jsme dorazili kolem 23:00. Skončil tím tedy první zájezd fanclubu Slavie, byl krásný, ale měl ale jednu kaňku na kráse. Tou bylo chování některých slávistických fans především při zpáteční cestě. Paradoxní je, že největší nebezpečí fyzického útoku při zájezdu nakonec nehrozil od baníkovců, ale právě od těchto společensky unavených „fanoušků“ Slavie. Je mi to velmi líto, že se takto někteří slávističtí fanouškové prezentovali, obzvláště, když nejčastějším terčem slovních útoků byla věrná a obětavá fanynka Slavie paní Ziková, bez které by se vůbec tento zájezd neuskutečnil. Bohužel mě v této souvislosti napadá jeden citát: „Za dobrotu na žebrotu“!

Závěrem bych chtěl touto cestou paní Zikové velmi mnoho poděkovat za perfektní organizaci zájezdu a popřát mnoho sil do dalších let v práci, kterou pro Slavii dělá.

Taky chci paní Zikové poděkovat, měla to velmi těžké, ale zvládla to. Nyní opět víme, kteří lidi mohou vyrazit na další cestu fanklubem. A pro příští zájemce mám toto varování. Jestli chcete jet, musíte dodržovat pravidlo, respektovat, že se nebude neúměrně chlastat, natož poté urážet vedoucího zájezdu. To si zajistěte raději vlastní autobus. Vím, že kdybyste tentokrát s námi nejeli, zastavovali bychom na benzínce. Jen kvůli vám tak nebylo učiněno. Samozřejmě zde čekám komentáře zúčastněných, kterých se dotýkám. Budou se bránit, říkat svoji pravdu, ale myslím, že si toho pamatuji více a mohl jsem nad tím střízlivěji uvažovat, než tito společensky unavení jedinci. Poslední co dodám. Kdybyste nezkazili cestu od restaurace, proběhlo by vše naprosto úžasně!

P.S.: Možná mě někteří budou považovat za mravokárce, který se nikdy nenapil piva či jiného alkoholu a který dělá svatouška. To rozhodně nejsem, také se dokážu pěkně cvaknout do volete, ale rozhodně si dokážu vždy uvědomit, kde na jaké akci jsem, koho reprezentuji a za koho vystupuji, podle toho volím míru požívaného alkoholu a chování. Všichni by si tedy měli uvědomit, že zájezd byl organizován fanclubem Slavie, kterýžto je dnes přímo spjatý s vlastním klubem SK Slavia Praha, tudíž účastníci zájezdu v podstatě reprezentují tento klub a měli by se podle toho chovat a respektovat daná pravidla pořadatele!