Jedni tvrdí, že pomůže Slávii k titulu, druzí jsou přesvědčeni, že je to jen další špatný přestupový krok slávistického vedení. O tom, kdo bude mít nakonec pravdu, rozhodne sám hráč. I když někdy se to tak semele …. Václav Koloušek je univerzální hráč se skvělou levačkou. Dokáže skvěle číst hru, zahrávat přímé kopy a herní situace řeší jednoduše a přímočaře. Prostě ideální fotbalista. Jenže každý člověk má své ale a Václav jich má požehnaně. Hned prvním ALE kontrují odpůrci. Je to hráč, kterému se povedly dvě sezony, z toho ještě jedna ve druhé lize. Jeho působení v reprezentaci mělo jepičí život a ani v podprůměrných italských klubech se neprosadil. Jeho kariéra má klesající tendenci. Takový hráč má patřit k nejlépe placeným fotbalistům v české lize? Dalším ALE je jeho složitá povaha. Když se nedaří, dokáže být velmi kritický jak k hráčům tak i trenérům. Bude to dělat dobrotu? Václavovi se nedá upřít jedno a to je láska k fotbalu. Své první fotbalové krůčky dělal v Mladé Boleslavi. Již tenkrát tvrdil: "Nic jiného než fotbal mne nezajímá." V sedmnácti začal hrát za mužstvo dospělých. Už v tomto věku se jeho osud protíná s klubem Slávia. V té době se klub, za který hrál, jmenoval Slávia Mladá Boleslav a sloužil jako farma našemu klubu. Tenkrát jeho talent unikl slávistickým skautům. Mohl přijít za hubičku, ALE nepřišel. O rok později se Mladá Boleslav stává farmou klubu Bohemians. Netrvá dlouho a tehdejší manažer Lacina hází lano. Z první návštěvy ligového klubu ho táta přivezl domů s brekem. "Harcovali jsme se s Bohemkou trénovat někam na okraj Prahy autobusem, a jaké vedli cestou hráči řeči, to se mi vůbec nelíbilo." Po půl roce se přeci jen stěhuje. Nastupuje do Dukly. Ta hraje třetí ligu a jejím trenérem je Ladislav Škorpil. V sezoně 96-97 patří k oporám mužstva a velkou měrou přispěje k postupu Dukly do první ligy. V téže sezoně se jeho cesta opět protne se Slávií. Potkají se ve finále poháru čMFS. Nechybí moc a náš klub pošle ke dnu mladíček s neuvěřitelnou levačkou. Hvězda Václava Kolouška září naplno. Tentokrát Slávia vycítí šanci a začíná kroužit kolem tohoto hráče. V jeho hře se však zhlédla trenérská legenda Zdeněk Zeman. Ten Václavovi umete cestičku do Itálie. Jeho cena je dvanáct milionů korun. Slávia ji v žádném případě nehodlala akceptovat, ALE i kdyby. Václav už měl stejně plnou hlavu slunné Itálie. Jak se mu dařilo? "První rok jsem byl rád, že jsem se dostal do Itálie, druhý rok mě ještě utěšovalo, že hraju Serii A, nejlepší ligu na světě, ale dál už jsem opravdu neměl chu?." Štvalo ho, že pravidelně nehraje. Hřály ho jen dva zážitky: gól proti Sampdorii Janov a to, že nastoupil na San Siru, stánku AC Milán. Ale to bylo málo. Proto se rozhodl k návratu do čech. Vyšlo z toho hostování ve Spartě. Stačilo ovšem málo a nestěhoval se do Sparty, ALE do Slávie. "Mluvil jsem i se slávistickým šéfem Leškou," přiznává. "Byl první. Klidně bych hrál ve Slavii, jenže asi mě nechtěli. Nešli do jednání navážno, a to mě mohli mít taky zadarmo." Za roční Kolouškovo hostování totiž Sparta nezaplatí ani korunu. Když ale využije opční právo, bude jí to stát 700 000 marek (12 milionů korun). Mohl přijít za 12 mega, ALE nepřišel. Hostování ve Spartě neskončilo příliš šťastně. Nejdříve zpochybňoval trenérské kvality Ivana Haška a poté se nepohodl s Peltou. Rozhoduje se pro další hostování. Tentokrát se vrací ke svému objeviteli Škorpilovi do Liberce. V mistrovské sezoně patří v dresu Liberce k oporám mužstva a významnou měrou se podílí na spanilé cestě v poháru UEFA. Je velmi důležité dodat, že mužstvo vede trenérská dvojice Škorpil, Csaplár. Po sezoně musí ukončit hostování a vrací se do Itálie. Kruh se pomalu uzavírá. Nakonec se v Itálii rozkmotří s trenérem Zemanem a vytrucuje si odchod do Liberce za 15 milionů. I teď se hovoří o zájmu Slávie, která by ho ráda získala, ALE 15 milionů bylo asi mnoho peněz. Letos dojde k poslednímu střetu se Slávií. Ta se nakonec rozhodne, že správná částka za tohoto hráče bude něco kolem 19 milionů. Byl to dobrý nákup či nikoli? Osobně jsem přesvědčen, že ano. Je to bojovník, který dokáže rozhodovat důležité zápasy. To se Slávii do dnešních dnů nikdy nepodařilo. Je sice pravda, že se mu daří pouze v mužstvech, kde působí pan Škorpil. Doufejme však, že pan Csaplár je jeho dobrý žák. Dalším plusem je také to, že se snaží o kolektivní pojetí hry, což může mít za důsledek probuzení se některých spoluhráčů. Další pozitivum vidím také v tom, že se po dlouhé době opět neskutečně těším na první kolo a na to, jak Vašíka uvidím v sešívaném dresu. Suma sumárum ….Václave a? se daří !!!!